Vysílací funkce lavinových přístrojů zůstává po léta prakticky beze změny. Ta vyhledávací prožívá bouřlivý vývoj. My zkušenější jsme se naučili vyhledávat s pípáky, které měli jedinou anténu a jediným způsobem indikace bylo pípání. Prostě ryzí analog. Žádný údaj o vzdálenosti nebo směru. Pamatuje si někdo na Berdin z Tesly Liptovský Hrádok? Kdo měl hudební nebo citlivější sluch, byl při hledání ve výhodě.

Berdin z Tesly Liptovský Hrádok, vyrábaný v licencii. Skrýt popisy

Pak byl u nás na trhu Ortovox f1 a ten měl alespoň tři diody pro potvrzení správnosti hrubé směrové orientace. V upgradované verzi přibyl malý displej s údajem o vzdálenosti. U Berdinu i F1 musel uživatel otáčet kolečkem, když už bylo pípání příliš silné a nešlo rozlišit jeho intenzitu. Tak se pootočením snížil rozsah a vyhledávacího prostoru a znovu se postupovalo od slabého pípání k silnějšímu. Analogový přístroj se vyznačoval tím, že reálně zachycený signál se nijak nepřeváděl, tedy nedigitalizoval, a hledající ho slyšel v ryzí podobě. Když byly dva zasypaní, bylo z repráku přístroje (nebo sluchátek, ty bývaly standardní součástí pípáku) slyšet dvě zvukové amplitudy. Čím blíže byly zasypaní k sobě, tím více rušily zachránce vzájemně se překrývající zvuky.

Ryzí analog je dnes bonusem 

A právě čistý analogový režim je u dnešních top modelů volitelnou funkcí a bonusem. S nadsázkou se dá se říct, že je to jediné, co se z původních vyhledávačů zachovalo dodnes. Digitální signál totiž může dva blízké zasypané identifikovat jako jednoho a právě analogem odhalíte skutečný stav. Ten kdo se naučil s uvedenými, dnes muzeálními kousky, vyhledávat, je pro něj práce se současnými hi-tech mazlíčky opravdu snadná!

Počátky digitalizace

Připomínám, že elektronika v prvních lavinových vyhledávačích byla na jiné úrovni než dnes, jako když srovnáte textový editor T602 od Svazarmu (pozn. Svaz pro spolupráci s armádou, kdyby někdo náhodou nevěděl:) s Wordem2012 (rozuměj nejmodernější pípáky).

Tuším v roce 1998 přišla firma Ortovox s průlomovým modelem m1, který byl o rok později zmodernizován a označen m2. Šlo o první vyhledávač, který byl analogovo-digitálním hybridem. Revoluční novinkou byl displej se šipkou, která ukazovala směrem k zasypanému a podle jejího vyčernění byla zřejmá intenzita signálu. Vedle šipky ukazovalo číslo vzdálenost v metrech od zasypaného. Byl to velký pokrok, který ale do té doby probíhal pozvolna. Podobně dobrý byl revolučně průhledný červený Barryvox od švýcarského Mammutu. Dvě antény? Jasně, kdo měl Barryvox, byl za velkého šéfa. Nastalo zase pár let poklidu. 18 let není až tak dlouhá doba, ale co všechno se od té doby nestalo…

Piepsem to začalo

V roce 1972 přivedla na trh rakouská firma Pieps první vyhledávač. Jmenoval se prostě Pieps, od slova pípat. V roce 1986 navrhla mezinárodní organizace horských záchranných služeb IKAR sjednocení vysílací frekvence na 457 kHz a až o deset let později byla tato hodnota přijata za celosvětový standard. 

Nemyslete si, že v alpských zemích byla tato novinka přijata unisono s nadšením a bez výhrad. Známé jsou případy striktního odmítání nebo třeba „částečného použití“. Jeden horský vůdce z Innsbrucku mi vyprávěl, jak jeho táta zpočátku zapínal pípák jen před nebezpečným svahem a když ho měl za sebou, přístroj zase vypnul. Dnes už je to naštěstí jiné. Pípáky nosí všichni. V Alpách…

238 piv…

V hlavě mi utkvěla historka z tatranské chaty. Jistý mladík z Ostravy!!! odpověděl na otázku zda má pípák: „Ne, bo je to strašně drahé, 238 piv, py..! Ano, kdo si tehdy, ve 20. století koupil pípák, vyplázl ranec bankovek. Ortovox m2  stál tuším 8000 korun, to je jakoby jste dnes zaplatil padesát tisíc. A to za nesrovnatelně nižší kvalitu… Milí mladí skialpinisti a freerideři, buďte rádi, že žijete v době levného vybavení!

Jak se dříve vyhledávalo?

Tak především pomalu! Mnohem pomaleji než dnes. Když jsem v roce 2003 dělal zkoušky na vůdce v rakouském Alpenvereinu, stačilo nalézt dva zasypané vyhledávače do deseti minut. Dost jsme to trénovali a tak všichni tehdy uspěli. Odhaduji, že dnes bychom to asi zvládli za dvě až tři minuty.

Hlavní zásada tenkrát byla: Raději trochu pomaleji, ale bez chyby! 1 nebo 2 antény a ne moc výkonná elektronika prostě předurčovaly limit rychlosti. Každá chyba byla draze zaplacena ztrátou životně důležitého času.

Více zasypaných?

To bývala vyšší dívčí. Používalo se „hledání v mikropruzích“, spočívající v zúžení vyhledávacího pásma a šněrování laviništěm zleva doprava. Opět to bylo pomalé a riziko chyby velké. Pak přišla o něco lepší, tzv. „metoda tří kružnic, což vlastně bylo vylepšené hledání v mikropruzích. Pamětnící vědí, mladším netřeba představovat…

Tři antény

Zásadním posunem byl v roce 2003 přístroj DSP od Piepsu. Jako první používal pro vyhledávání tři antény. Připočítejme k tomu pokrok v mikroelektronice a máme tady výrazný skok ke zrychlení lokalizace zasypaného. Tento milník nastartoval bouřlivý vývoj v následujících letech.

Skenovací funkce

V první dekádě 21. století se začaly u vyhledávačů objevovat skenovací funkce, které dokázaly identifikovat nejen počet zasypaných, ale u některých také upřesnění, v jakém okruhu od vyhledávajícího se nacházejí.

Kdo žije, má přednost?!?

Docela diskutabilní funkci přinesl před několika lety Mammut u svého vyhledávače Pulse. Jak název napovídá, má to něco společného s vitalitou zasypaného. Jak to funguje? Cílem je vyhledávat prvně raději ty, kteří jsou naživu. To ale umí detekovat jedině přístroj Pulse a to jen tehdy, když zasypaný má také Pulse a má ho připnutý popruhem na těle tak, že je v dostatečně blízkém kontaktu s tělem zasypaného a může tak rozpoznat jeho srdeční aktivitu.

Tahle funkce má smysl, když dojde k extrémně nepříznivé situaci, třeba jediný zachránce na tři zasypané, které dokáže sotva vyprostit z laviny všechny za čtvrthodinku. Proto může volit menší zlo a zachraňovat prvně člověka, o kterém mu pípák dává informaci, že žije.

Má to ale více ale… Málokdy má celá skupina jednotně Pulse. Detekce vitality zasypaného nemusí být spolehlivá, atd…

Funkce „MARK“

Jejím symbolem je vlaječka a slouží pro „zaslepení“ nalezeného signálu. Pokud hledáte např. tři zasypané, zachytíte nejbližší signál, vaši kamarádi začnou okamžitě sondovat a pak vyhrabávat zasypaného. Hle­dající s přístrojem už ale svou roli splnil a vyráží hledat dalšího. Proto jednoduše tlačítkem MAR­K „zaslepí“ tento signál aby ho nerušil a po zmáčknutí vlaječky přestane vyhledávač tento vysílaný signál zobrazovat na displeji a upozorňovat na něj pípáním. Bez rušení tak může pokračovat k  nejintenzivněj­šímu (nejbliž­šímu) signálu, který vysílá další pípák pod lavinou. Podnikáte prostě opakovaně hledání jednoho zasypaného, které je mnohem snazší, než hledání několika vyhledávačů současně.

Konec morálního stárnutí…

…přinesla aktualizace softwaru.Srdce současných vyhledávačů tvoří výkonné computery. Velmi elegantní vylepšení jejich stávající výkonnosti a funkcionalit umožňuje nahrání aktuální verze softwaru (přesněji firmwaru) do přístroje. Ať už výrobcem, nebo přímo uživatelem. U většiny aktuálních přístrojů na trhu je možné provést upgrade softwaru a takový pípák vám může sloužit mnohem déle, než bývalo zvykem.

Novinky zimy 2016-17

Arva Axio má jako první 3 stejně velké antény a Pieps Micro je nejmenší a nejlehčí. Více v magazínu Snow a na http://skitourguru.com/vybaveni zanedlouho.

Minulost versus současnost? Změna priorit!

Lavinová záchrana je stále stejný boj s časem. Přístroje jsou lepší, lidé zůstávají stejní. Máme 15-18 minut na to, dostat dýchací cesty zasypaného ke kyslíku. Původně bylo nejvyšší prioritou zkrácení času vyhledávání. Efektivnímu sondování a vyhrabávání lopatou se tehdy nevěnovala dostatečná pozornost.

V posledních několika letech je situace opačná. Sofistikované vyhledávače násobně zrychlili lokalizaci. Sondování může urychlit inteligentní sonda a tak se pozornost pochopitelně nasměrovala na co nejefektivnější metodu vyhrabávání. Protože jde o časově nejnáročnější činnost. Léty se propracovala i metodika řízení záchranné akce, je nutné znát know-how a všech pět činností trénovat. Ano, počítáte dobře, patří tam i první pomoc po vyproštění z laviny.

Stále však platí, že váš pípák, sonda i lopata jsou tak dobré, jak s nimi umíte zacházet. Proto trénujte a vzdělávejte sebe sama a k témuž ponoukejte své parťáky. Oni totiž budou vašimi případnými zachránci!

Přehled všech vyhledávačů 16/17 – Arva, BCA, Mammut, Ortovox, Pieps

Klikněte na obrázek a vybírejte si pípák podle svých preferencí - stačí zadat do filtrovacího menu vaše požadavky. Skrýt popisy

Vše, co je dobré vědět o lavinách, lavinová prevence, lavinové know-how

Záchrana z laviny - potřebujete lavinový vyhledávač, sondu a lopatu a znalosti..Čtěte zde!