Pár vysvětlivek na úvod
- Rakouský strojní inženýr Fritz Barthel dokázal svoje nápady dovést k realizaci v roce 1985, jeho příběh si můžete přečíst na Skitour.Guru. Fritz stvořil vázání, které nazval TLT – Tour Lite Tech, proto se používá přívlastek TECHová
- PINY jsou kovové trny / hroty které jsou součástí špičky a patky vázání a slouží ke spojení boty s vázáním.
- INSERTY jsou zahloubení (důlky a drážky vyztužené kovem) v lyžařské botě, do kterých zapadnou piny.
- BEZRÁMOVÁ vázání jsou ta, jejichž špička a patka nejsou spojeny, tedy vázání s piny které pasují insertů v botách.
- RÁMOVÁ vázání mají naopak propojenu špičku s patkou. Kromě vyšší hmotnosti, způsobené jejich spojením, je nevýhodou zvedání patky vázání při každém kroku.
Několik věcí, které ovlivňují komfort, správnou funkci a bezpečnost uživatelů bezrámových vázání:
1.Kompatibilita s vázání s botou
Ačkoli se to zdá poměrně jednoduché, opak je pravdou. I když jde lyžáky do vázání zapnout, nemusí to automaticky znamenat, že budou bezchybně plnit bezpečnostní funkci. Podrobněji se do této problematiky můžete ponořit ve speciálním článku s přehlednou tabulkou kompatibility.
Připomínám, že bezchybná funkčnost pinových vázání je velmi závislá na přesném namontování. To vyžaduje speciální šablonu a zkušeného servisáka v odborné prodejně. Bez šablony a speciálních vrtáků je skoro nemožné provést montáž doma v dílně, i když jste zdatný kutil.
3. Bezpečnostní vázání? Ano, ale v jakém směru?
Prakticky všechna vázání jsou bezpečnostní. Výjimkou jsou vázání závodní. Nastavení vypínací síly se u všech vázání provádí na patce. Pouze u Fritschi Vipec a Tecton a Ski Trab TR2 lze nastavit vypínací sílu i na špičce, což jednak zvyšuje bezpečnost a jednak dává větší šanci při stržení lyžaře lavinou během výstupu – špička bez aretace může vypnout a vysvobodit ho od lyží.
Vypínání může být v ose těla (frontální) a boční (laterální).
4. Nastavení vypínací síly
Zhruba platí úměra, že 1 DIN odpovídá 10 kg váhy lyžaře. Vážíte-li třeba 70 kg, nastavte si hodnotu DIN 7. V servisu vám po zadání vaší výšky a váhy a jezdeckých dovednosti vypočítá seřizovací stroj správné nastavení. Jinak je na to samozřejmě seriózní tabulka - viz obrázek.
Pozor na nastavení předpětí pinů, které u mnoha vázání doplňuje nastavení boční vypínací síly. Předpětí slouží k nastavení čelní vypínací síly, třeba když za jízdy přepadnete vpřed (letíte po tlamě), podle nastaveného předpětí se bota z patky uvolní nebo v ní zůstane.
Nastavení vypínací síly. Předpětí (stupnice nahoře) pro frontální vypínání) a stlačení pružin pro laterální vypínání. Oobje na DIN 8, pro cca 80 kg lyžaře.
Skrýt poznámky
Horním šroubem se u Dynafit Radical nastavuje předpětí, spodním vypínání do boku.
Skrýt poznámky
Tabulka nastavéní vypínacích sil pro pinová vázání.
Skrýt poznámky
5. Otočná patka
Mnohá techová vázání mají otočnou patku. Jsou modely, které lze otáček oběma směry a jiné, co se mají otáčet směrem jediným. Např. Dynafit Radical ve směru hodinových ručiček, především kvůli deaktivaci brzdy pro výstup.
Šipka s nápisem "turn" pro správný směr otáčení. U vázání Dynafit Radical (verze 1) občas zkontrolujte utaření horní desky (na této fotce). Budete potřebovat bit Torx 10.
Skrýt poznámky
6. Vzdálenost patky vázání od boty
Další detail, který možná neznáte. Některé boty jsou v těsném kontaktu s patkou (nášlapnou), některé mají mezi botou a patkou mezeru, která se obvykle určuje speciální měrkou (bývá součástí balení). Pokud máte mezeru špatně nastavenou, vázání nefunguje správně. Tak třeba u G3 je mezera zhruba 1 mm, u ATK obvykle 4 mm atd.
Příklad: vzdálenost mezi skeletem a patkou musí být 5,5 mm (platí pro Dyn. Radical)
Skrýt poznámky
7. Brzdy místo pojistných řemínků
Pojistné řemínky, zvané sichráky (podle německého sicher = jistý) se dodnes používají, V odlehčené, sofistikované formě se na odlehčených, levnějších vázáních, typické jsou u modelů expedičních, kdy mají smysl i jako ochrana proti ztrátě lyže pádem do trhliny.
Současný standard touringových vázání je jednoznačně brzda na bezpečnostním vázání. V případě laviny nad vámi se lyží se sichráky rychle a ve stresu rozhodně nezbavíte.
8. Nástup do vázání
Velké téma posledních let. Komfort nášlapu se postupně stále zlepšuje. Vymezení polohy boty vůči špičce vázání pomocí různých zarážek, nálitků, nárazníků… Výrazným zlepšením jsou naváděcí drážky pod otvory insertů na špičce bot, Quick-Step-In, resp. Master-Step, které zjednodušují zašlápnutí špičky skeletu do vázání a rok od roku se objevují u více bot.
9. Aretace špičky při výstupu
Aby vám lyže nevypadávala z vázání, je nutné špičku pro výstup aretovat, obvykle tak, že páčku přední „pastičky“ zvednete nahoru, čímž se zablokuje sevření čelistí. Pokud vás při výstupu zastihne lavina, lyží (stahují vás jako kotva do hloubky) se zbavíte jen stěží. Tady mají výhodu už zmiňované Vipec, Tecton a TR2.
Špička připravená na sjezd.
Skrýt poznámky
Aretace pro výstup, bez ní vám skoro jistě občas špička nechtěně vypne.
Skrýt poznámky
10. Ovládání stoupací opěrky
Nejvíce ovlivňuje uživatelský komfort, potřeba měnit výši podpěrky nastává docela často. Ovládat podpěrky holí je určitě příjemnější než se ohýbat a dělat to rukou, natož když vaše záda už nejsou ohebná jako vrbový proutek.
11. Používejte co nejčastěji první opěrku
Je to optimální pro pohodlný výstup, při použití druhé opěrky jdete zbytečně prudce vzhůru. Sice ušetříte na vzdálenosti, ale stojí to mnohem víc sil.
První opěrka = optimální výstup.
Skrýt poznámky
12. Špička pro sjezd bez aretace!
Tento nešvar na prudkých svazích bývá k vidění často. Proč nešvar? Protože zamknutím čelisti vyloučíte boční vypnutí, nikoli čelní. Pokud vám bota vyletí z patky a nemůže ven ze špičky, je to horší, než být bez lyže. Zkuste si představit, že se řítíte svahem s plandající lyží (patka vypla, špička ne), která vás fackuje a nedejbože se zachytí za nějaký kořen nebo smrček. Právě nastavitelný DIN u špičky je řešením, aretace špičky rozhodně ne. Aretovanou špičku otevře síla, která zhruba odpovídá DIN 16.
pouze SJEZD!
Skrýt poznámky
Pouze VÝSTUP!
Skrýt poznámky
13. Opotřebené boty
Jak ukazují fotky, starších bot, jakkoli opotřebená podešev u patky nemá vliv. Kovový insert je prakticky neopotřebitelný (na rozdíl od pinů). Naopak v přední části skeletu může ochozená podrážka znemožnit zacvaknutí čelistí (pastiček) špičky. Ty se uzavřou právě tehdy, když na ně zatlačí bota.
14. Přesnost mezi botou a vázáním
To může být kámen úrazu. Bota by se neměla ve vázání viklat. Někteří výrobci bot používají vlastní inserty. Mnozí je berou jako subdodávku od firmy Dynafit (prakticky všichni významní výrobci kromě La Sportiva), které mají jako bonus naváděcí drážku Quick-Step-In (viz výše). Je tak zaručena přesné spojení pinu s inserty. Některá vázání mají nastavitelnou rozteč, tedy na jedné straně lze pomocí kontramatek vyštelovat optimální pozici pinů (Vipec)
15. Vázání očištěné od sněhu
Když máte kolem čelistí špičky nový, vlhký sníh je potřeba ho pořádně očistit. Především prostor pod čelistmi v ose lyže (viz šipka na obrázku), kde se pravá i levá čelist potkává a pro úplné zašlápnutí, musí mít prostor pod sebou bez sněhu. Jinak hrozí, že i když máte čelisti zacvaknuté v botě, nemusí vázání bezchybně fungovat. Když není zacvaknuté nadoraz, což nemusí lyžař poznat, snadno se nechtěně vypne.
Sníh pod patou může bránit našlápnutí, hlavně proto, že pedál brzdy je kvůli sněhu výš, než by měl.
Místo mezi čelistí a lyží musí být bez sněhu.
Skrýt poznámky
16. Jarní firn kolem špičky
Když lyžujete v jarní firnové kaši, za sluníčka dojedete k terase chaty a rozjařeně si dáte zasloužené pivo. To je fajn, ale předtím si očistěte vázání. Jakmile zapadne slunce, může začít mrznout a když vám špička ve vypnutém stavu (obalená mokrým sněhem zamrzne) dá obvykle dost práce led odstranit. Totéž platí pro ukládání do nevytopené lyžárny nebo v případě chat bez lyžárny, (typické pro Západní Alpy). Takže hned po sundání očistěte!
17. Náhradní díly
Pokud používáte boty a vázání téměř denně, musíte počítat s opotřebením pinů u vázání a podrážky u lyžáků. Někteří záchranáři z Horské služby nebo denně trénující závodníci by mohli vyprávět. Každá solidní značka nabízí náhradní díly pro případ poškození.
18. Vázání v létě
Vázání vám spolehlivě sloužilo celou zimu. Po poslední akci vezměte šroubovák a povolte vypínací síly na minimum. Pružina přes léto zregeneruje a příští zimu bude opět správně napružená, nebude „unavená“. Pozor na spávnou polohu pružiny u špičky techového vázání. Když je přední čelist vázání zacvaknutá, pružiny "odpočívají", protože nejsou stlačené. Naopak otevřené pastičky přes léto znamenají stlačené, tedy pružnost pomaloučku ztrácející pružiny. ´Ve sklepě mějte pastičky vždy zavřené, tedy v poloze, v jaké je špička po zapnutí boty do vázání.
Shora ročníky 1993, 2004, 2013...
Skrýt poznámky
V tomto stavu šetříte přes léto pružiny.!
Skrýt poznámky
19. Dotahujte šrouby
Před sezónou vždy a občas i v jejím průběhu zkontrojujte dotažení všech šroubů, které drží vázání na lyži. Pokud je na vázání jakýkoli další šroub (kromě nastavení vypínací síly) zkontrolujte utažení u těch. Můžete se potkat s nejen s klasickým plochým nebo křížovým šroubovákem, ale i atypickými bity, např. "torx". Někdy není od věci povolené šrouby vymontovat a do děr kápnout disperzní lepidlo (bílé, třeba Herkules), jiná lepidla nepoužívejte.
20. Správné haršajsny
Bez stoupacích hřebenů to mnohdy do kopce moc nejde a může to být i nebezpečné. Některé značky dodávají více typů na jeden název modelu, proto pozor. Haršajsny by měly být jen o pár milimetrů širší než lyže. Jinak mohou překážet a také mají větší tendenci se zlomit.
21. Systém stavebnice
Některé značky dodávají vázání formou stavebnice. Vždy sice obsahují špičku a patku, ale někdy si musíte doobjednat brzdy nebo podložku na haršajsny. Další důvod pro nákup u odborníků.
22. Životnost vázání
Když budete vázání povolovat na léto a občas ho promažete silikonovou vazelinou, může vám vyržet opravdu dlouho. Já jsem před třemi roky po spoustě let nečinnosti oprášil vázání Dynafit TLT z roku 1993, promazal, vyčistil a funguje na starých kameňačkách.
Mnozí lyžaři se obávají životnosti plastových částí. Ano, plasty stárnutím degenerují, ale u vázání starých 24, resp, 13 let stále odolávají zubu času.
Shrnutí
Důležitých informací, které je potřeba vědět o pastičkách je docela dost. Vyplatí se je pořídit, nechat namontovat a seřídit u odborných prodejců, dokoupit správné haršajsny.
Při užívání dodržujte několik jednoduchých zásad a vázání vám bude dlouho a bezvadně sloužit.
Na těchto odkazech se můžete detailně seznámit se všemi botami a vázáními, využít filtr pro výběr podle preferencí nebo porovnávací funkci:
