Boj s časem

Při žádné horské krizové situaci neovlivňuje faktor času natolik otázku přežití, jako je tomu při úplném zasypání lavinou. Takzvaná „křivka přežití“ (obr. 1) udává pravděpodobnost, s jakou může zcela zasypaná osoba zůstat po danou dobu při životě, a zřetelně znázorňuje jednotlivé fáze zasypání.

 Co je to vzduchová kapsa?

Za vzduchovou kapsu považujeme i malou dutinu před nosem a ústy při současně volných dýchacích cestách. Nález „žádná vzduchová kapsa“ platí pouze tehdy, jsou-li ústa a nos vzduchotěsně ucpány sněhem nebo žaludečním obsahem.

 Život zachraňující vzduchová kapsa a podchlazení

Zasypaní se vzduchovou kapsou mají rozhodující výhodu v přežití. Mohou zůstat naživu několik hodin i s malou dutinou před ústy a nosem. V důsledku zvýšení obsahu oxidu uhličitého (vydechovaný CO2 je znovu vdechován) a nedostatku kyslíku ztrácí zasypaný brzy vědomí. Chladový třes ustává a ochlazování těla se tím urychluje. A právě v tom se ukrývá šance: se snižující se teplotou těla klesají také nároky organismu na kyslík, což je právě při jeho nedostatku ve sněhu výhodné. I když je vzduchová kapsa velmi malá a sněhem proniká jen málo vzduchu, mohou být životní funkce postiženého zachovány (vita minima): přežití v hlubokém bezvědomí s povrchním, téměř neznatelným dýcháním a pomalým, stěží hmatným pulsem. Při velmi nízké tělesné teplotě lze bez poškození přežít i dlouhodobější, úplnou zástavu dechu a krevního oběhu.

SKITOURGURU STRUČNĚ A JASNĚ!

Přežití zasypání lavinou je závislé na čtyřech faktorech: 

  1. je-li zasypání úplné nebo částečné
  2. na délce zasypání
  3. na průchodnosti dýchacích cest,
  4. na závažnosti zranění.