V pondělí 8.1. jsme ráno začali stoupat od sjezdařského areálu ve Svatém Petru. V plánu jsme měli projít se po hraničním hřebenu. Předpověď počasí byla den ode dne horší, ale ne zas tak hrozná. Jdeme po modré značce vyšlapanou stopou a koukáme na Medvědín a hotel Horal.

Poté, co vycházíme z lesa na svah Stohu, opírá se do nás nečekaně silný vítr. Takový, že se mi sotva podaří přehodit holí patní opěrku, takovou síl vítr má, že i holí jde sotva pohnout.

 Boj s živly trvalasi 20 minut, poté bylo mezi stromy zase dobře. Ten rozdíl byl obrovský.

Začalo se klubat sluníčko a vznikly fotky jako z bílé pohádky.

Pro jistotu jsme pásy sundávali a hole schovávali v krkonošských stromových dírách :D Pozbámka. Takzvané stromové díry" (tree holes) představují v severní Americe velké nebezpečí pro lyžaře. Při mnohametrových úhrnech sněhu bývá rozhraní mezi větvemi stromů a sněhem labilní a když do něj lyžaž spadne, zůstane často viset hlavou dolů za lyže zaklesnuté ve větvích. Jediná šance na záchranu je kamarádská pomoc.

Z oblého kopce Zadní Planina jsme dali krátký sjezd k chatě Na Rozcestí a dobruslili na Výrovku.

Přes sedlo mezi Luční a Studniční horou dorážíme k památníku obětem Krkonoš.

Sníh je rychlý a tak se nám vyplácí odlepit pásy i na krátký sjezd Luční boudě.

Na Luční fučí naplno. Vítr jde naštěstí od východu a tedy nám do zad. Být to naopak…poznali bychom, co je peklo!

Sluníčko už si vybralo dnešní příděl, ale alespoň nám dělá mysteriózní atmosféru. Nikde ani živáčka a my se suneme po zimní trase podél tyčí ke Špindlerovce.

Na úpatí Malého Šišáku se vítr uklidňuje a na pásech sjíždíme mezi romanticky bílými stromy.

Krátký sjezd po skluznici na Špindlerovku, kterou přes mlhu skoro nevidíme. Vítr je pro změnu zanedbatelný.

Kolem půl čtvrté jsme na bývalé Petrovce, která vyhořela. Dnes je na jejím místě nová, skoro hotová, dřevěná chata. Nese název Dvořákova bouda. Vítr zase zesílil.

Víceméně po vrstevnici docházíme na krásnou vyhlídku Ptačí kámen a to už je jako na dlani louka s Brádlerkama.  Výhledu dominuje hlavně nedaleká výrazná hora – Vysoké kolo.

Pásy do batohu a kolem cesty sjezd na chatu. Sníh je tvrdý, ale na oblouky to není. Spíš jen přesun k chatě.

Se soumrakem nás vítají pohostinné Brádlerovy boudy, pro pamětníky boudy Fučíkovy. Po 19 kilometrech ve vichru je nám v teple příjemně!

Jedna z jídelen je vyzdobena ve sběratelském retrostylu. U krbu je jasně vidět, jaká sportovní aktivita je Brádlerkách doma. Popíjíme zasloužené pivo a posloucháme sílící nárazy větru do okenních tabulek. 

Ráno jsou hřebeny v mlze a vítr neustává. Rozhodujeme se pro únik do údolí. Kolem Medvědí chaty to není do Špindlu daleko…

Díky firmě Boatpark za zapůjčení lyží Synapse Carbon 101 s vázáním G3 ION 10 a pásů G3 Alpinist LT Mohair