Pokud tlak a tření pokračuje, vzniká puchýř. Ten je již doprovázen výraznou bolestivostí. Při přerušení působení tlaku a tření dochází poměrně rychle k hojení. V opačném případě hrozí rozsáhlejší poškození kůže, kdy může dojít i ke stržení puchýře, a tím i ke vzniku případných infekčních komplikací.

 Není tření, není puchýř

Puchýře se tvoří nejčastěji na nohou, kdy nejexponovanějšími jsou paty, chodidla a prsty. Tyto partie jsou nejvíce namáhány a riziko vzniku puchýřů ovlivňuje hned několik faktorů najednou:

  • Správná velikost a tvar boty.
  • Koeficient tření mezi styčnými plochami – velice jednoduchým, ale velmi účinným opatřením, snižujícím tření přenášené z boty na kůži, je použití dvou párů ponožek místo jednoho. Další možností, jak snížit tření, je použití lubrikantů, a to buďto na bázi silikonů, nebo olejů (např. Compeed® - Antiblister). Tyto přípravky se nanášejí přímo na kůži nebo na náplasťové krytí pro zvýšení jejich účinnosti.
  • Vlhkost – vlhká kůže a propocené ponožky mají mnohem větší koeficient tření. Proto se snažte udržovat nohy v suchu co nejdéle.
  • Nečistoty v botách i v ponožkách nebo na kůži opět znamenají vyšší koeficient tření, a tím i vyšší riziko vzniku puchýřů.

 Eliminovat riziko vzniku puchýřů lze i dalšími opatřeními:

  • Preventivní ochrana exponované oblasti – speciální náplasti, jako je Blist-O-Ban® nebo BursaTek®, snižují přenos tření na kůži. Důležitá je jejich včasná aplikace, a to před započetím vlastní aktivity nebo nejpozději při vzniku pocitu tření a pálení.
  • V nouzi lze chránit potenciální místo vzniku puchýře pomocí hydrokoloidní náplasti nebo alespoň použitím textilní náplasti / pásky, kterou před započetím aktivity nalepíme na kůži.
  • Sprejové antiperspiranty – snižují pocení kůže, a tím i s vlhkostí narůstající tření.
  • Pudry a zásypy – jsou vhodné na ošetření nohou až po túře, neboť z hlediska vysušení kůže fungují krátce a prášková forma působí jako abrazivum.

 Léčba puchýřů

Pokud je potřeba ošetřit již vzniklý puchýř, pak opět platí: čím dříve, tím lépe. Proto nelitujte času a co nejdříve zastavte a na vzniklý puchýř přiložte, po jeho dezinfekci, hydrokoloidní náplast. Ta chrání exponovanou oblast proti vstupu infekce i proti dalšímu působení tlaku a tření. Další výhodou těchto náplastí je vlhký proces hojení, který vytváří optimální podmínky pro léčbu puchýře.

V případě, že se jedná o puchýř, který svou velikostí nebo umístěním brání opětovnému obutí nebo hrozí jeho nekontrolované stržení, pak jej nejprve vydezinfikujte a následně sterilní jehlou propíchněte a vyprázdněte. Poté jej opět přelepte hydrokoloidní náplastí.

Pokud je puchýř už stržený, lze přes výše uvedenou náplast ještě umístit ochrannou „podložku“ z pěnové náplasti nebo z karimatky s vystřiženým otvorem, který je o něco větší než vlastní puchýř. Tak se zabrání tlaku boty přímo na poraněnou partii a dokončení túry je pro postiženého alespoň trochu snesitelnější.