SKLON SVAHU

Čím strmější svah, tím vyšší nebezpečí. Většina lavin padá ze svahů o sklonu alespoň 30 °. Přestože sklon svahu můžete určit poměrně přesně, musíte počítat s určitým rozpětím.

  • Na každém svahu najdete strmější úseky, než změříte na mapě.
  • Lavinové nebezpečí neroste skokem při určitém sklonu svahu.
  • Tvar terénu nebo blízkost hřebene ovlivňují lavinové nebezpečí často více než pár stupňů sklonu.
  • Když potřebujete při výstupu svahem provádět otočky, je svah prudší než 30 °.
  • Většina lavin bývá uvolněna na svazích prudších než 35 °.
  • Velmi strmý svah, kde sníh místy nezakrývá skály, má většinou sklon 40 ° a více.

 EXPOZICE SVAHU

Na stinných svazích je sněhová pokrývka chladnější a v její struktuře často najdete kritické vrstvy v podobě hrubozrnného překrystalizovaného sněhu, vzniklého růstovou (ledové hranatozrnité, pohárkové krystaly). Na slunných jižních svazích naopak většinou dochází k příznivým přeměnám sněhové vrstvy. Pozor ale na silné krátkodobé ohřátí sněhu, to může přinést rychlý nárůst nebezpečí, hlavně na jaře a po napadnutí nového sněhu.

 Stinné svahy (expozice od západu přes sever po východ) jsou obzvlášť nebez­pečné:

  • Chybí sluneční záření, a proto je přeměna sněhu pomalejší a po napadnutí
  •  nového sněhu klesá lavinové nebezpečí pomaleji. Od konce října do poloviny února na severní svahy nedopadá přímé sluneční záření (obr. uprostřed). Sesedání sněhu trvá 10 až 14 dní.
  • Často se tvoří dutinová jinovatka a hranatozrnitý (plovoucí sníh), způsobují vznik labilních vrstev.
  • Ve zvlášť nebezpečných, stinných muldách často leží lákavý prašan.

 Slunečné svahy (expozice od západu přes jih po východ):

Na slunečných svazích probíhá hlavně na jaře (ale i v zimě) kolísání teplot (den, noc), jehož výsledkem je zpevňování sněhové vrstvy a úbytek napětí ve sněhu. 

NADMOŘSKÁ VÝŠKA

S rostoucí nadmořskou výškou je sníh chladnější a vítr silnější. Proto zde většinou stoupá nebezpečí lavin. To platí hlavně v první polovině zimy. Na jaře je tomu zpravidla naopak. 

TVAR TERÉNU

V místech změny tvaru terénu nebo změny expozice se často mění také struktura sněhové pokrývky, a to během několika metrů.

Oblasti hřebenů a závětrné svahy

40 % lavinových neštěstí se odehrává na svazích v blízkosti hřebenů, kde leží navátý sníh. Ten vzniká ve větrném stínu, na závětrných stranách (něm. Lee), a to především:

  • za horskými sedly (vysoká rychlost větru)
  • pod plošinami a policemi, z nichž transportuje vítr více sněhu než ze svahů
  • v blízkosti hřebenů
  • ve větších výškách (silnější vítr, prachový sníh)
  • ve žlebech

 Hřbety a muldy

Muldy (dolíky, žleby) často skýtají výborný sníh pro sjezd, vyžadují však více obezřetnosti než hřbety:

  • Muldy (dolíky, žleby) jsou zvláště při krajích často velmi strmé.
  • Na okrajích muld bývá většinou méně sněhu a tedy zvýšené nebezpečí vzniku lavin.
  • V muldách a žlebech se často shromažďuje navátý sníh.
  • Pokud se v muldě nebo žlebu uvolní lavina, je velmi malá možnost úniku a navíc hrozí hluboké zasypání.

 POZOR!

  • Shromaždiště navátého sněhu obcházejte správnou volbou stopy!
  • Pozor na navátý sníh překrytý čerstvě napadlým sněhem!
  • Pozor za snížené viditelnosti.
  • Místa s navátým sněhem se při plánování túry obtížně předvídají, počítejte proto s méně příznivými podmínkami a připravte si různé varianty trasy! 

 Skalnatý terén

Strmé svahy, kde sníh nezakrývá skály, mají sklon přibližně 40 °. Osamělé skalní bloky nebo stromy nám sice dávají pocit jistoty, stabilita sněhové vrstvy ale bývá v těchto místech často nižší, a proto se tam nezdržujeme.

 Les

Pokud není les velmi hustý, před lavinou nás neochrání. V zalesněných svazích se tolik neprojevuje činnost větru, a proto panuje v pásmu lesa většinou nižší lavinové nebezpečí. Pozor na smíšený anebo modřínový les, kde může být působení větru mnohem větší.