Říjen a listopad vypadal povzbudivě, ale prosincové teplo a deštivo lyžařům nepřeje. Sjezdaři mají někde alespoň sníh umělý, ten přírodní bohužel chybí, až na výjimky i ve vysokých polohách. Nadržení skieři, kteří lyžují do kopce, proto vyhledávají pro trénink umělý sníh.

Minoritní aktivity

Kdysi snowboardisty nechtěli pouštět na vleky, pak je se skřípáním zubů akceptovaly, a kdyby nepřišel spásný objev lehce ovladatelných carvingových lyží, byli by možná dnešní prknaři v početní převaze.

Freeride a skitouring se zpočátku se sjezdařskými areály složitě sžíval. Protože tato skupina početně stále roste, došlo po několika letech tahanic, a vesměs negativního přístupu areálů, k průlomu. Stanovila se pravidla, vymezily se sjezdovky a časy pro skialpinisty, bufety a chaty na sjezdovkách získaly další štamgasty.

Proč to v Česku a na Slovensku nejde?

  • Hlavním důvodem je stále ještě malá známost skitouringu a skialpinismu jako sportu. I když se to pozvolna mění, ještě nějaký ten rok to potrvá.
  • Malá plocha i počet sjezdovek v areálech. Naše hory jsou menší než je zájem o sportování v nich, tak to prostě je, ale cesta se dá najít…
  • Vyznavači alpského lyžování uznávají většinou jen to své sjezdování, běžkaři nebo skialpinisté jsou pro ně mnohdy jen chudáci, kteří nemají na vlek.
  • Neschopnost areálů mít vizi jak podchytit skialpinisty a začlenit tuto aktivitu do svého areálu. Prostě říct ne je jednodušší, než hledat cestu jak by to šlo.

Proč by se měly lyžařské areály snažit se skialpinisty vyjít?

  • Každý skialpinista se musel někde naučit lyžovat a ve střediscích utratil hodně peněz.
  • Téměř každý skialpinista si během zimy dopřeje pár lyžařských (placených) dnů na sjezdovce ve středisku.
  • Skialp je aktivita na celý život, koho to chytí, už ho to nepustí! Děti skialpinistů se musí někde naučit lyžovat…další peníze pro areály.
  • Běžné „hoblování“ sjezdovek spoustu lyžařů jednoho dne omrzí a začnou se věnovat skitouringu. Nebudou chtít opustit své, po léta oblíbené nebo blízké středisko. Když budou mít prostor k lyžování na pásech, zůstanou dál věrnými zákazníky, jen své peníze utratí za jiné služby …
  • Když přijedete na týden do střediska, každodenní lyžování po sjezdovce může nudit. Když je v nabídce zapůjčení setu a je kam vyrazit, získává areál plusové body.
  • Vstřícnost vůči skialpinistům přinese středisku speciální image a další aktivitu do portfolia nabídky. Dnes jsou na špici areály, které se rozvíjejí mnohostranně a provozují další zimní i letní atrakce – bobové dráhy, snowtubing, fatbiking, zorbing, lanová centra…atd.
  • Uspořádáním jednoduchého amatérského hobby závodu, který uspořádá v pohodě 10 lidí, získá areál zdarma publicitu v lokálních i celostátních médiích.
  • Kdo by před pár lety tušil tak obrovský boom běhu, včetně toho horského. Skialpinismus a skitouring mohou rovněž nadchnout masy, i když určitě ne v takové míře.

Kde v Česku se prolomily ledy…

  • Bouřňák – parta kolem Petra a Ivy Macholdových a chlapů z Horské služby vybudovala síť značených tras v krušnohorském středisku. Dole na parkovišti je i obchod s půjčovnou.
  • Dolní Morava – „moravský Aspen“ nabízí spoustu aktivit a dovolil vytvořit trasy pro skitouring. Označil a zmapoval je horský vůdce Pavel Žofka, který na parkovišti pod areálem provozuje obchod, testcentrum a půjčovnu.
  • Špičák – Železná Ruda. Označení tras si u kluků z Horské služby kolem bratrů Kocumových objednala místní turistická kancelář. Vydali přehledný letáček s mapkami a funguje to.
  • Krkonoše – naše nejvyšší hory jsou jediné, které mají hřebeny bez lesů a tedy i vhodné terény. Správa NP Krnap povolila před lety pohyb skialpinistům po osmi trasách v okolí Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou a Rokytnice.

Pokud jste narazili v Česku a na Slovensku na další lyžařské resorty, kde je chození na pásech dovoleno, ba dokonce vítáno..napište, rádi rozšíříme uvedený seznam na webu pro skitouring a skialpinismus - SkitourGuru.com!