Do Norska jste vyrazili na sedm týdnů. Nebylo to moc? Myslím hlavně na psychiku:) Brala vám to hlava v druhém poločasu?

My chceme mít v každé sezóně jeden výrazný vrchol a letos to mělo být právě Norsko. Proto jsme se rozhodli to vzít z gruntu a projet ho celé od jihu na sever a zpět. Navíc to byl náš dlouholetý sen už od doby, kdy jsme jezdili do Norska dělat letní prvovýstupy. No a je pravda, že jsme bojovali hlavně s tím, že v druhém poločasu nám už ty krásy mírně zevšedněly. To, z čeho bychom byli první týden nadšení, nás v šestém, sedmém týdnu už tolik nevzrušovalo. To nás trošku mrzelo, mnohdy jsme už zážitky nestačili pořádně vstřebávat, byl to fofr, ale na druhou stranu jsme díky těm 7 týdnům stihli vlastně úplně vše, co jsme si naplánovali.

Losí stopy děsí naše talismany Hrošíky (střední Norsko) Skrýt poznámky

Jak se lišilo lyžování v norském vnitrozemí a u moře a jaké jsou rozdíly mezi jihem, středem a severem? Mám na mysli kvalitu sněhu a terén?

Geomorfologicky vzato jsou na jihu celkově trošku vyšší hory. Jsou zde i čistě vnitrozemská pohoří s množstvím velkých ledovců jako Jotunheimen a Hurrungane. Pobřežní hory jsou pak protkány hlubokými fjordy. Nejvýraznější typické fjordy se zelenými strmými úbočími jsou v Sunnmøre a v okolí Strynu u Jostedalsbreenu. Střed je nejméně hornatý, ten jsme vynechali, ačkoliv by se tam taky určitě něco našlo. Na severu, tím myslím za polárním kruhem, je krajina opět velmi hornatá, ale daleko více otevřená než na jihu. Fjordy jsou široké a mělké, rozlohy větší a podél pobřeží je spousta hornatých ostrovů včetně řetězce Lofot a Vesterál. Obecně se člověk při skialpu na severu dostane mnohem více do kontaktu s mořem než na jihu.

Co se sněhu týká, tak v jarním Norsku platí, že čím dál od pobřeží, tím více sněhu. I druh se mění: na pobřeží už máte firn či kaši, zatímco ve vnitrozemí ještě může být prašan. Jaro v Norsku nepřichází od jihu, ale od moře. Na pobřeží na jihu, v Sunnmøre či v Romsdalu, sahá sníh až k moři pouze v zimních měsících, na jaře hranice sněhu postupně stoupá, my ji měli začátkem dubna v cca 300 m. Naopak na severu, především pak na ostrovech na sever od Lyngenu, sahá sníh až do moře většinou i začátkem května.

Všeobecnou výhodou Norska je, že nejvíc slunečných dní má duben a květen, což se přesně shoduje s vrcholnou skialpovou sezónou ve většině pohoří.

Polární pustiny (Rondane) Skrýt poznámky

Kolik bylo letos sněhu ? (průměr, podprůměr, nad…)

Letošní zima byla na sníh poměrně bohatá, ale jaro bylo tak stabilní, slunečné a teplé, že sníh rychle mizel. Dá se říct, že jsme měli dvojité štěstí: měli jsme převážně stále hezky (samozřejmě to bylo i tím, že celý výlet nás řídilo jen a pouze počasí a my se mu přizpůsobovali), což bylo vykoupeno rychlým táním sněhu, především v pobřežních oblastech, naštěstí ho ale v zimě napadl dostatek. Výsledkem byla neustálá lavinová 1-2 a podmínky pro skiextrémy.

Výhled na Lofoty z jejich nejvyššího vrcholu Higravtinden (Lofoty) Skrýt poznámky

Lišili se dubnové podmínky od květnových?

Určitě. Začátkem dubna jsme i na jihu ještě lyžovali částečný prašan. Koncem výletu v půli května byl už i na severu často hodně mokrý a prohnilý sníh, prostě dost kejda :)

Jarní výstup na Higravtinden (Lofoty) Skrýt poznámky

Jak jste posuzovali lavinové nebezpečí, bylo i na jaře ještě lavinové zpravodajství? Jakou předpověď počasí jste používali?

Noři jsou v lavinových prognózách celkem nováčky, ale protože o peníze tam není nouze, zdá se, že jejich systém bude brzy jedním z nejdokonalejších. Jejich velice podrobné prognózy pro každý kout Norska jsou k dispozici na www.varsom.no a jsou vydávány až do úplného zmizení sněhu. Počasí jsme brali klasicky z yr.no.

Tisícimetrový žlab Gangnesrenna nad fjordem Skjomen (oblast Narvik) Skrýt poznámky

Jaký byl poměr klasických skitúr a extrémních sjezdů?

V podstatě přesně půl na půl. Naším kritériem při tvorbě takzvané ,,finest selection", kterou jsme dělali ještě doma, nebyla jen technická obtížnost. Hlavním kritériem byl průzkum každého významnějšího pohoří. Druhým kritériem bylo lyžovat panoramaticky vděčné dominanty okolní krajiny. Když děláš v celém pohoří jen jeden kopec, tak chceš hlavně něco vidět! Až v třetí řadě jsme se do toho snažili vmíchat originální skiextrémy, což se nám nakonec taky podařilo.

Kuglhornrenna – nejtěžší sjezd výpravy (oblast Narvik) Skrýt poznámky
SZ stěna Store Smorskredtind (Sunnmore) Skrýt poznámky

Jaké průvodce a mapy jste používali, co můžeš doporučit?

V tomhle nemáš v Norsku moc na výběr: podrobné mapy vydává pouze společnost Nordeca, ale jsou to mapy velice kvalitní. Skialpové průvodce po celém Norsku vydává pouze nakladatelství Fri Flyt, a jsou to po obrazové stránce asi nejhezčí průvodce, co máme.  Například skoro všechny nákresy tras jsou focené z letadla. Zase tady narážíme na ten norský blahobyt: když už se tam něco dělá, tak super kvalitně. Fri Flyt se stal jedním ze sponzorů naší cesty a poskytl nám celé své portfolio knižních průvodců.

Polární záře nad Alesundem Skrýt poznámky

Měli jste enormně vydařené počasí. Byly túry, kde jste vystupovali společně s místními skialpinisty? Nebo jste si všechno prošlapávali sami…

Na jihu potkáš místních skialpinistů mnohem více než na severu. Jsou kopce, které jsou populární jak Rauriser Sonnblick nebo Hocharn. Takových jsme ale moc nešli - Noři chodí rádi menší lehčí kopce a nevyhledávají tolik výzvy jako třeba lidé z Alp nebo Češi :). Asi je to v jejich mentalitě, s přírodou museli odjakživa bojovat v normálním životě, tak s ní už nechtějí bojovat ve volném času, jsou to takoví skialpinisti pohodáři, norské průvodce upozorňují např. i na „lunch spoty“. Na severu už lidi moc nepotkáš, a když už, jsou to často Švédi nebo úplní cizinci. Výjimkou je Tromsø, hlavní město norského skialpu.

Skákané oblouky na Kuglhornetu (oblast Narvik) Skrýt poznámky

Můžeš každé norské pohoří, kde jste podnikali túry popsat stručně jednou větou, ze skialpového hlediska…

Jotunheimen - Nejvyšší pohoří Norska. Jistota sněhu a dlouhá sezóna. Většinou oblé a snadné kopce.

Hurrungane - Roztrhané a silně zaledněné pohoří se spoustou skalních zubů a množstvím strmých žlabů.

Jostedalsbreen/Stryn - Největší evropský pevninský ledovec, kolem hluboké temně zelené fjordy.

Sunnmøre - Asi TOP oblast jižního Norska. Neuvěřitelně panoramatické lyžování na ostrých štítech v okolí mohutného Hjørundfjordu. Bohužel hranice sněhu je často vysoko.

Romsdal - Lyžování u moře nebo kolem největší evropské stěny Trollveggen. Často špatné počasí a velká převýšení.

Dovrefjell - Nekonečná pustina arktické tundry. Na skialp docela rovinaté, ale zážitek nevšední.

Rondane - Podobné jako Dovrefjell, suché klima, často nedostatek sněhu.

Narvik (Efjord, Skjomen) - Asi TOP oblast severního Norska. Čistě granitické území, kde ledovce vytvořili hory nevšedních tvarů. Nejoriginálnější extrémní linie, navíc obklopené mořem.

Lofoty - Hodně slavné souostroví, krajinově neskutečné, ale převýšení jsou zde relativně malá, sjezdy krátké a je zde často nedostatek sněhu.

Vesterály - Podobné jako Lofoty, jistější co se týká množství sněhu.

Lyngen - Další TOP. Velmi ostré štíty, království žlabů, zalednění, to vše v bezprostředním kontaktu s mořem.

Skjervøy - Arktické ostrůvky, již zcela bez vegetace, sníh až do moře a moře plné ryb.

Na kole pod Snohettu (Dovrefjell) Skrýt poznámky
Jarní pohoda se sobím parohem pod Fornestindem (Lyngenské Alpy) Skrýt poznámky

Jak často jste přišli do kontaktu s „norskou civilizací“?

Bohužel málo. Náš půjčený obytný vůz nám poskytl veškerý potřebný komfort, abychom byli schopni po měsíc a půl podnikat jednu túru za druhou. I jídlo jsme si skoro všechno dovezli z ČR a v drahém Norsku jsme tak byli prakticky soběstační a nezávislí.

Výstup na Fornestind (Lyngenské Alpy) Skrýt poznámky

Co se vám nejvíce povedlo?

Výborná volba pravděpodobně byla začít na jihu na pobřeží, dokud sníh sahal nízko k vodě, pak vyrazit na sever, kde je lyžování taky hlavně na pobřeží, ale sezóna je tam delší, no a úplně na závěr se opět vrátit na jih a udělat cíle ve vnitrozemí.

Výstup na Store Venjetind (Romsdal) Skrýt poznámky

Co byste naopak příště udělali jinak?

Možná bychom přece jen vyrazili o týden, dva dřív. A rozhodně doporučujeme si na jaře dávat velký pozor, které silnice jsou už otevřené a které ještě ne, to nám několikrát docela pozměnilo plány. Přesuny v Norsku mohou být v zimě a na jaře z tohoto důvodu hodně spletité.

Moře a sníh na Stortindenu (Vesterály) Skrýt poznámky

Cestovali jste obytňákem, byla to velká výhoda?

Výhoda to byla obrovská. Zaprvé to udrželo náklady za celou výpravu na nějaké únosné míře, zadruhé nám to umožnilo dostatečně regenerovat a být maximálně mobilní. Spoustu věcí to urychlilo. Bez obytňáku si to v tomto rozsahu a tempu upřímně nedovedeme představit.

Stetind je národní hora Norska (oblast Narvik) Skrýt poznámky

V jakém stavu jsou na jaře norské silnice? Museli jste použít i řetězy?

Ty, které jsou už protažené a vyfrézované jsou ve výborném stavu. Řetězy jsme nepoužily, ty přestávají být všeobecně potřeba koncem března (podle naší zkušenosti z roku 2013). Spousta důležitých spojek je ale stále uzavřených a pod sněhem a otvírají se nejčastěji v průběhu května. Podél pobřeží jsou už silnice suché a v pohodě.

Samoobslužná chata u Rondvassbu (Rondane) Skrýt poznámky

Kolik jste zvládli dnů na lyžích, kolik vrcholů, kolik jste nastoupali?

Na lyžích jsme byli 21 dní a udělali jsme 21 vrcholů (2 vrcholy byly na dva dny, s nástupem na chatu, dvakrát jsme naopak udělali 2 kopce za den). Nastoupat jsme mohli asi něco přes 30 000 m+.

Polární pustiny (Rondane) Skrýt poznámky

Co únava, byla?

Únava se pomaličku sčítala hlavně taková ta dlouhodobá, spojená nejen se skialpem, ale i s množstvím najetých kilometrů v autě.

Výstup přes ledovec na nejvyšší vrchol Lyngenu Jiehkkevárri (Lyngenské Alpy) Skrýt poznámky

Kolik času vám spolkla cesta tam a zpět?

Do jižního Norska se to dá zvládnout za 2 dny, mezi kterými máš noční trajekt Německo - Švédsko. Z jižních pohoří do severních jsou to další 2-3 dny jízdy. Celkem jsme natočili 10 400 km a odřídili 180 hodin.

Oppstrynsvatnet (Jostedalsbreen) Skrýt poznámky

 Jak jste měli s bráchou rozdělené role? Byl jsi vždy prvosjezdec Ty…

Role spočívají hlavně v tom, že já odpovídám za plán celé cesty, výběr cílů, zajištění informací atd., zatímco Ondra potom odpovídá za natáčení a focení v terénu, kdy já přecházím do role herce a pózuji, projíždím dané úseky daným stylem a snažím se plnit pokyny kamery. Kdo jede první a kdo druhý není ve výsledku důležité a mění se to. V mnohých případech je dokonce těžší jet jako druhý, například v případě žlabu, který je po prvosjezdci rozbitý a musíš trefovat stopu do kříže.

Severní hřeben Store Venjetinden (Romsdal) Skrýt poznámky

Jak se vyvíjel po dobu sedmi týdnů styl a také kvalita sjezdu, cítili jste na konci absolutní jistotu?

My cítíme absolutní jistotu pořád, kromě několika prvních dní v nové sezóně. To se moc nezapomíná.

Výstup na Rondslottet (Rondane) Skrýt poznámky

Jaká byla norská nej…hora, sjezd, charakter krajiny, fjordy, rozhledy?

Nejtežší sjezd byl žlab z Kuglhornetu v Efjordu, opakování po Andreasi Franssonovi a JP Auclairovi, který si držel stálý sklon 50°, mířil přímo kolmo dolů a byl i dost úzký, okraj zalitý ledem. Pocitově takový mlýnek na maso.

Největší linie byly asi gigantické tisícimetrové žlaby z Gangnesaksly přímo do fjordu Skjomen a z nejvyšší hory Lyngenu Jiehkkevárri, který byl už opravdu západoalpský - séraky nad tebou, dole velký bergschrund, ledovec s množstvím trhlin a tak.

Nejlezečtější byl Austanbottstind v Hurrungane, kam se dostaneš jedině po neuvěřitelně exponovaném a ostrém sněhovém hřebeni. Tam jsme vylezli bez lyží.

Nejneobvyklejší byla túra na Snøhettu v Dovrefjellu, kam jsme nejdřív jeli 14 km už odtátou tundrou na bajku s lyžemi přivázanými na rámu kola a pak teprve pokračovali mírným terénem na vrchol.

Nejhezčí rozhled byl ze Slogenu v Sunnmøre, odkud jsme viděli celý Norangsfjord 1600 m pod námi, pak z Higravtindenu, odkud jsme viděli do nekonečna se táhnoucí řetězec Lofot, a ze Store Kågtindenu na nejsevernějším bodě naší cesty, odkud jsme viděli říši sněhových ostrůvků a Barentsovo moře.

Stetind je národní hora Norska (oblast Narvik) Skrýt poznámky

Zbyly vám vůbec nějaké tipy na příště nebo je Norsko hotovo, posekáno…?

Určitě by se dalo najít dalších 20 obdobně zajímavých hor, i o nich víme, ale svět je velký a chceme zase na jiná místa. Proto je Norsko z naší strany pravděpodobně posekáno, ačkoliv je naprosto kouzelné a každému jej můžeme jedině doporučit.

Děkuji za rozhovor!