Jak byl rozdělen program konference?
Každý den byl zaměřen určitým tematickým směrem, kdy dopoledne byly společné prezentace následované diskuzí u posterů - prezentací na formátu A0. Odpoledne bylo vždy na výběr z tzv. „Special topics“ formou prezentací v sále nebo „Training courses“, které byly zaměřené více na samostatnou práci ve skupinách a „osahání“ si dané problematiky a opět následovaly postery. Ve středu byly na programu výjezdy do terénu, např. trip na ledovec Stubai, kde se nás ujali místní lavinoví preventisté a došlo i na ukázku organizované záchrany Salcburskou horskou službou a předvedení systému Recco v podvěsu pod vrtulníkem.
Na co jste zaměřili svou pozornost?
První dny byly zaměřeny především na vědecké postupy a nové formy získávání dat, jako laserový scanning pro zjištění objemu sněhu v převějích, programování pohybu laviny, nebo dálkový průzkum země. Představa, že pomocí družic lze získat informace nejen o rozmístění, ale také o druhu a vodní hodnotě sněhu, nebo možnost naprogramovat chování 30 miliónů částic aby se chovaly jako různé druhy sněhu v lavině, zní již takřka jako sci-fi. Součástí prezentací byly i mechanické ochrany středisek a dopravních sítí, případně redukce lavinového nebezpečí pomocí výbušnin a stlačeného vzduchu. Čtvrtek a pátek byl ve znamení sněhového profilu a chování lavin v terénu, tedy předpovědi, strategie, nehody, ale také záchrana nebo rozhodování in-situ. Snažili jsme se zachytit co nejvíce informací, a proto jsme se často na odpolední program rozdělili a pak sdíleli postřehy a nabité zkušenosti.
Byly představeny nějaké nové aplikace nebo software, pomáhající v lavinové prevenci?
Ano, vývoj aplikací jde ruku v ruce s poznáním a rozvojem hi-tech technologií mezi lidmi pohybujících se v terénu. Šlo především o snahu zjednodušit přístup k informacím jako avalanche.report a další aplikace i pro „lovce prašanu“, které se opírají o poznání, že nejlepší rozhodnutí dělá informovaný člověk. Stále však tyto aplikace vycházejí z lavinových předpovědí jednotlivých oblastí a schopnosti uživatele porozumět jim.
Co je nového na poli lavinového vybavení?
Vývojem prošla řada vyhledávačů, sond i lopat ať už funkcí, tvarem, či barevným provedením. Ale zde se nejednalo přímo o předváděčky jednotlivých firem pohybujících se na trhu, jako např. na veletrhu ISPO, ale spíše výzkum např. vhodnosti tvaru. Zajímavé byly přednášky zaměřené např. na rychlost vykopání v závislosti na velikosti listu lopaty (ano správně tušíte zlatou střední cestu), nebo jak nám nošení lavinového airbagu posouvá náš pud sebezáchovy, či jaké testy a normy musí splňovat lopata pro udělení certifikátu UIAA.
Nějaká nová strategie nebo metodika pro pohyb v lavinovém terénu?
Metodika záchrany a pohybu se neustále vyvíjí, ale základní nebezpečí číhající v zasněženém terénu zůstávají stejná, je proto nutné se připravit, doma, na chatě a také vyhodnocovat v terénu, ale to není převratná novinka, tak by měl člověk fungovat při každé túře. Cílem je strategie zjednodušovat a sjednocovat postupy pro horské služby, vůdce i IKAR, pro laiky pak pro zjednodušení postupovat např. dle počátečních písmen slov apod.
Určitě je něco nového v oblasti záchrany z laviny a první pomoci…
Měl jsem možnost zúčastnit se panelové diskuze odborníků na záchranu z řad horských vůdců, záchranářů, ale i lékařů a chirurgů. Všichni přednášející se shodli, že jde v případě lavinové nehody vždy především o čas (prvních 15 minut!) a tedy je nezbytná „kamarádská pomoc“ a schopnost rychle rozhodovat a jednat. Nezbytné je také hned po vykopání nezapomenout několika dechy dostat do člověka kyslík v případě, že je zasypán delší dobu. Zajímavé byly i postřehy ohledně obsahu vzduchu v závislosti na hustotě sněhu, rozhodovací strategie při více zasypaných, rozhodovací schéma IKARu nebo nejefektivnější postup vykopání, ale to by bylo na delší povídání.
Výzkumem sněhu se zabývá řada odborníků po celém světě. Byly objeveny nějaké dosud neznámé souvislosti mezi parametry sněhové vrstvy a lavinovým nebezpečím?
Řekl bych, že pro pochopení lavinových situací odvedli skvělou práci Rudi Mair (hlavní tvář konference) a Patrick Nairz, když popsali 10 modelů lavinových situací a řada prací na ně navazuje. Samozřejmě výzkum jde stále dál a např. zachytávání dešťových srážek sněhovou pokrývkou je stále nutné dále zkoumat.
Vypadá to, že oteplování Země je vědecky potvrzeno. Jak se tento fakt promítnul do problematiky sněhu a lavin?
Globální změna klimatu je samozřejmě potvrzena a je potřeba se na ni připravit. Na konferenci toto téma rezonovalo nejen při adaptaci sněhových středisek a celého turistického ruchu na vzrůst teploty a s tím související problematika sucha nebo změna sněhových srážek na dešťové. Ale samozřejmě bylo toto téma několikrát zmíněno, např. i při problematice již zmíněných dešťových srážek vypadávajících do sněhového profilu a tím zvyšujícího se lavinového nebezpečí, či výskytu modelových lavinových situací v jiných částech sezóny než jsme na ně bývali zvyklí.
Zaznamenali jste nějaké odlišnosti v pojetí lavinové problematiky mezi zástupci různých kontinentů?
Rozdíl bych viděl v celém severoamerickém přístupu a především zaměření, od toho evropského. Je to dáno především rozlohou pohoří, kdy v Americe neřeší tolik lavinovou ochranu měst a středisek, neboť když tam padají laviny, tak tam nic nestaví J tedy až na dálnice, které musejí chránit. Stejně tak co se týká lavinové záchrany, musí často více spoléhat na vlastní síly, jelikož přílet vrtulníku do nějakých 35 minut je vzhledem k často velice odlehlým oblastem pohybu osob, jenom zbožné přání. Taktéž problematika sněžných skútrů není v Evropě ani v Japonsku tak markantní jako v Americe. Avšak postupy, modely a výzkumy spolu často kooperují a doplňují se.
Jaká byla česká a slovenská stopa. Kdo nás zastupoval mezi přednášejícími?
Na hlavním pódium jsme bohužel neměli nikoho, ale mezi postery jsem potkal a mohl prodiskutovat výzkum s odborníky ze Strediska lavinovej prevencie ze Slovenska nebo výzkum kolegy Romana Jurase z České zemědělské univerzity v Praze. Dále se tam pohybovala řada odborníků z české Horské služby, ČHS, JAMESu nebo pořadatelů freeride campů.
Co si mohl z konference odnést nadšený skialpinista laik? Nebo to bylo jen pro profesionály v oboru lavin a sněhu?
Pro skialpinisty laiky mohly být všechny poznatky jistě zajímavé, ať už field trip a především pak čtvrtek a pátek, které byly ve znamení sněhových profilů a chování lavin v terénu. Tedy každý si tam mohl najít to své a rozšířit své obzory poznání. Za mě, vzhledem k mému širokému spektru zájmů obsahující vždy nezbytnou položku „HORY“, byla celá konference úžasným setkáním odborníků z celého světa, se kterými jsem mohl přímo hovořit o jejich výzkumu nebo zkušenostech. Účast někdy příště tedy rozhodně doporučuji!
Dají se prezentace lektorů zhlédnout na webu, ať už jako prezentace v pdf nebo ve formě streamu?
Řada zajímavých odkazů, seznam přednášejících včetně místa konání další konference je k dohledání na https://issw2018.com/ nebo na fb konání akce.
Mějtese smějtese! Horám ZDAR!
Ptal se Michal Bulička, odpovídali Vojtěch Tryzna a Ján Blažej