Jak byl rozdělen program konference?
Každý den byl zaměřen určitým tematickým směrem, kdy dopoledne byly společné prezentace následované diskuzí u posterů - prezentací na formátu A0. Odpoledne bylo vždy na výběr z tzv. „Special topics“ formou prezentací v sále nebo „Training courses“, které byly zaměřené více na samostatnou práci ve skupinách a „osahání“ si dané problematiky a opět následovaly postery. Ve středu byly na programu výjezdy do terénu, např. trip na ledovec Stubai, kde se nás ujali místní lavinoví preventisté a došlo i na ukázku organizované záchrany Salcburskou horskou službou a předvedení systému Recco v podvěsu pod vrtulníkem.
Na co jste zaměřili svou pozornost?
První dny byly zaměřeny především na vědecké postupy a nové formy získávání dat, jako laserový scanning pro zjištění objemu sněhu v převějích, programování pohybu laviny, nebo dálkový průzkum země. Představa, že pomocí družic lze získat informace nejen o rozmístění, ale také o druhu a vodní hodnotě sněhu, nebo možnost naprogramovat chování 30 miliónů částic aby se chovaly jako různé druhy sněhu v lavině, zní již takřka jako sci-fi. Součástí prezentací byly i mechanické ochrany středisek a dopravních sítí, případně redukce lavinového nebezpečí pomocí výbušnin a stlačeného vzduchu. Čtvrtek a pátek byl ve znamení sněhového profilu a chování lavin v terénu, tedy předpovědi, strategie, nehody, ale také záchrana nebo rozhodování in-situ. Snažili jsme se zachytit co nejvíce informací, a proto jsme se často na odpolední program rozdělili a pak sdíleli postřehy a nabité zkušenosti.
![](https://farm5.staticflickr.com/4894/31350502087_d29115029f_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4804/46289262341_d8d4e2cd8a_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4876/46239026852_ee00df1378_o.jpg)
Byly představeny nějaké nové aplikace nebo software, pomáhající v lavinové prevenci?
Ano, vývoj aplikací jde ruku v ruce s poznáním a rozvojem hi-tech technologií mezi lidmi pohybujících se v terénu. Šlo především o snahu zjednodušit přístup k informacím jako avalanche.report a další aplikace i pro „lovce prašanu“, které se opírají o poznání, že nejlepší rozhodnutí dělá informovaný člověk. Stále však tyto aplikace vycházejí z lavinových předpovědí jednotlivých oblastí a schopnosti uživatele porozumět jim.
Co je nového na poli lavinového vybavení?
Vývojem prošla řada vyhledávačů, sond i lopat ať už funkcí, tvarem, či barevným provedením. Ale zde se nejednalo přímo o předváděčky jednotlivých firem pohybujících se na trhu, jako např. na veletrhu ISPO, ale spíše výzkum např. vhodnosti tvaru. Zajímavé byly přednášky zaměřené např. na rychlost vykopání v závislosti na velikosti listu lopaty (ano správně tušíte zlatou střední cestu), nebo jak nám nošení lavinového airbagu posouvá náš pud sebezáchovy, či jaké testy a normy musí splňovat lopata pro udělení certifikátu UIAA.
Nějaká nová strategie nebo metodika pro pohyb v lavinovém terénu?
Metodika záchrany a pohybu se neustále vyvíjí, ale základní nebezpečí číhající v zasněženém terénu zůstávají stejná, je proto nutné se připravit, doma, na chatě a také vyhodnocovat v terénu, ale to není převratná novinka, tak by měl člověk fungovat při každé túře. Cílem je strategie zjednodušovat a sjednocovat postupy pro horské služby, vůdce i IKAR, pro laiky pak pro zjednodušení postupovat např. dle počátečních písmen slov apod.
Určitě je něco nového v oblasti záchrany z laviny a první pomoci…
Měl jsem možnost zúčastnit se panelové diskuze odborníků na záchranu z řad horských vůdců, záchranářů, ale i lékařů a chirurgů. Všichni přednášející se shodli, že jde v případě lavinové nehody vždy především o čas (prvních 15 minut!) a tedy je nezbytná „kamarádská pomoc“ a schopnost rychle rozhodovat a jednat. Nezbytné je také hned po vykopání nezapomenout několika dechy dostat do člověka kyslík v případě, že je zasypán delší dobu. Zajímavé byly i postřehy ohledně obsahu vzduchu v závislosti na hustotě sněhu, rozhodovací strategie při více zasypaných, rozhodovací schéma IKARu nebo nejefektivnější postup vykopání, ale to by bylo na delší povídání.
![](https://farm5.staticflickr.com/4884/45565768894_11a7127849_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4840/45376571705_94ec720fdd_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4900/31350504267_97f5f65c10_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4835/45376556735_0ae9132dee_b.jpg)
Výzkumem sněhu se zabývá řada odborníků po celém světě. Byly objeveny nějaké dosud neznámé souvislosti mezi parametry sněhové vrstvy a lavinovým nebezpečím?
Řekl bych, že pro pochopení lavinových situací odvedli skvělou práci Rudi Mair (hlavní tvář konference) a Patrick Nairz, když popsali 10 modelů lavinových situací a řada prací na ně navazuje. Samozřejmě výzkum jde stále dál a např. zachytávání dešťových srážek sněhovou pokrývkou je stále nutné dále zkoumat.
Vypadá to, že oteplování Země je vědecky potvrzeno. Jak se tento fakt promítnul do problematiky sněhu a lavin?
Globální změna klimatu je samozřejmě potvrzena a je potřeba se na ni připravit. Na konferenci toto téma rezonovalo nejen při adaptaci sněhových středisek a celého turistického ruchu na vzrůst teploty a s tím související problematika sucha nebo změna sněhových srážek na dešťové. Ale samozřejmě bylo toto téma několikrát zmíněno, např. i při problematice již zmíněných dešťových srážek vypadávajících do sněhového profilu a tím zvyšujícího se lavinového nebezpečí, či výskytu modelových lavinových situací v jiných částech sezóny než jsme na ně bývali zvyklí.
Zaznamenali jste nějaké odlišnosti v pojetí lavinové problematiky mezi zástupci různých kontinentů?
Rozdíl bych viděl v celém severoamerickém přístupu a především zaměření, od toho evropského. Je to dáno především rozlohou pohoří, kdy v Americe neřeší tolik lavinovou ochranu měst a středisek, neboť když tam padají laviny, tak tam nic nestaví J tedy až na dálnice, které musejí chránit. Stejně tak co se týká lavinové záchrany, musí často více spoléhat na vlastní síly, jelikož přílet vrtulníku do nějakých 35 minut je vzhledem k často velice odlehlým oblastem pohybu osob, jenom zbožné přání. Taktéž problematika sněžných skútrů není v Evropě ani v Japonsku tak markantní jako v Americe. Avšak postupy, modely a výzkumy spolu často kooperují a doplňují se.
![](https://farm5.staticflickr.com/4875/44472351610_2c310443ed_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4816/31350514667_97d2520dfb_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4857/31350519127_97800e770d_b.jpg)
Jaká byla česká a slovenská stopa. Kdo nás zastupoval mezi přednášejícími?
Na hlavním pódium jsme bohužel neměli nikoho, ale mezi postery jsem potkal a mohl prodiskutovat výzkum s odborníky ze Strediska lavinovej prevencie ze Slovenska nebo výzkum kolegy Romana Jurase z České zemědělské univerzity v Praze. Dále se tam pohybovala řada odborníků z české Horské služby, ČHS, JAMESu nebo pořadatelů freeride campů.
Co si mohl z konference odnést nadšený skialpinista laik? Nebo to bylo jen pro profesionály v oboru lavin a sněhu?
Pro skialpinisty laiky mohly být všechny poznatky jistě zajímavé, ať už field trip a především pak čtvrtek a pátek, které byly ve znamení sněhových profilů a chování lavin v terénu. Tedy každý si tam mohl najít to své a rozšířit své obzory poznání. Za mě, vzhledem k mému širokému spektru zájmů obsahující vždy nezbytnou položku „HORY“, byla celá konference úžasným setkáním odborníků z celého světa, se kterými jsem mohl přímo hovořit o jejich výzkumu nebo zkušenostech. Účast někdy příště tedy rozhodně doporučuji!
![](https://farm5.staticflickr.com/4889/45376555465_ac1279eab3_b.jpg)
![](https://farm5.staticflickr.com/4912/31350510647_33380821b9_b.jpg)
Dají se prezentace lektorů zhlédnout na webu, ať už jako prezentace v pdf nebo ve formě streamu?
Řada zajímavých odkazů, seznam přednášejících včetně místa konání další konference je k dohledání na https://issw2018.com/ nebo na fb konání akce.
Mějtese smějtese! Horám ZDAR!
Ptal se Michal Bulička, odpovídali Vojtěch Tryzna a Ján Blažej