Warning: getimagesize(): https:// wrapper is disabled in the server configuration by allow_url_fopen=0 in /mnt/data/accounts/t/tomiiq/data/www/skitourguru.com/library/EternalX/JQuery/View/Helper/Panorama360.php on line 53

Warning: getimagesize(https://live.staticflickr.com/65535/51251188229_d06d2808cc_b.jpg): failed to open stream: no suitable wrapper could be found in /mnt/data/accounts/t/tomiiq/data/www/skitourguru.com/library/EternalX/JQuery/View/Helper/Panorama360.php on line 53

Náš příjezd do Chamonix se nesl ve znamení deště. Na Aiguille Verte jsme plánovali vystoupit až v sobotu a před tím jsme chtěli stihnout ještě pár aklimatizační túr. Tento plán je však kvůli špatné předpovědi nereálný a musíme improvizovat. Za naším cílem proto vyrážíme dříve. Předpověď počasí nám celkově moc nepřeje a pátek je jediný den, kdy můžeme vystoupit na Verte a zalyžovat si. Míříme proto přímo na chatu Couvercle, která je však v rekonstrukci. Musíme tak přibalit i spacák, vařič a jídlo, jako za starých časů. Při sjezdu z Midi je sníh ještě suchý, ale pod 10 cm nového sněhu jsou krupky a vrchní vrstva po nich padá. Na toto si budeme muset dát zítra pozor. Situace na Verte může být podobná a při sjezdu nás to může nepříjemně překvapit. Během sjezdu na Vallée Blanche je sníh čím níže, tím víc mokrý. Ve spojení s trhlinami je to nemilá kombinace. Ale naštěstí se nám mezi trhlinami daří kličkovat bez komplikací. Přicházíme na chatu a dozvídáme se, že před třemi dny bylo Verte zlyžované Whymperovým kuloárem. Ale je teplo a nejsme aklimatizovaní.

Komu více vyhovuje text ve slovenštině, čtěte příběh na webu SummitAcademy.cz

Večerní přípravy

Plán na výstup je jasný, pomalý postup s co nejmenší zátěží na organismus a velmi časný start. Na vrcholu musíme být kolem 8h a pryč ze svahu do 12h. Jinak budeme ve velkém riziku kvůli lavinám z mokrého sněhu a padajícím kamenům. Roztápíme sníh, doplňujeme tekutiny a plníme láhve na další den. V noci už nebude čas nic řešit, jen se oblečeme, něco sníme a o půlnoci musíme vyrazit.

Po půlnoci vyrážíme

Pásy nalepené, batohy sbalené, materiál nacvakaný na sedácích. Ve 23h winterraum ožije a všichni se chystají na start. Pět minut po půlnoci startujeme. Je teplo, stoupáme a sledujeme, jak se postupně s nabírající výškou ochlazuje. Potřebujeme, aby ve výšce 3200 m n.m. začalo mrznout. Toto přání se nám naštěstí plní. Sledujeme tělesnou zátěž na hodinkách a držíme se v "zóně 1", aby nás neodepsala výška. Přece jen jsme vyrazili ve středu ráno z Bratislavy 150 m n.m. , přespali jednu noc v Chamonix a ve čtvrtek se vyvezli lanovkou na Midi 3800 m n.m. To má do ideální adaptace na výšku daleko a energii si musíme šetřit i na sjezd.

Rychle nahoru pro bezpečný sjezd

Pochvalujeme si volbu nových lehkých lyží black brows mentis. Jsme rychlí i v nízké zátěžové zóně a pauzu si dáváme až v 3400 m n.m., kde lyže a hůlky vyměňujeme za mačky a cepín. Navazujeme se na lano a začínáme lézt. Pod Verte je obrovský lavinový nános. Pozitivní však je, že většina nestabilního sněhu v lavinovém svahu už vypadla. Na druhé straně lavinové dráhy je lyžování nemožné. Je 2.00 ráno, tma jako v rohu, uvidíme, jak to bude s lyžováním. Naděje na sjezd však nevzdáváme a lyže dáváme na batoh. Trhlinu na úpatí žlabu překonáváme bez větších problémů. Lezeme rychle, ale sníh je prohnilý kvůli teplu. Střídají se pasáže, kde se boříme a pasáže ledovaté, místy dojde i na mixové lezení.

Počasí diktuje naše tempo

Postupně cítíme výšku víc a víc a jsme rádi, že jsme stále v pohybu. Jistíme se průběžně, jen pár těžších pasáži jistíme ze štandu. Konečně svítá a my jsme pár délek pod sedlem. Oblačnost stoupá a klesá, střídají se přívaly mlhy a viditelnost se mění. Jsme rádi za nastudovala trasu z lezeckých a skialpinistických průvodců, neustále kontrolujeme nahranou trasu v hodinkách. Občas sledujeme také informace z meteorologických map a radarů. Mišo hlásí, že dnes musíme sestoupit až do Chamonix, večer přijdou silné bouřky a bude pršet další dva, možná tři dny.

Konečně nahoře

V 8.10 jsme v sedle, kde necháváme lyže a za 15 minut jsme na vrcholu. Objetí, úsměvy! Ale uvědomujeme si, že ještě nejsme dole. Postupně se počasí lepší a oblačnost klesá. Balíme lana a postupové jištění jdou do batohu, aby nezavazely při sjezdu. Energii doplňujeme tyčinkami, pijeme a snažíme se trochu odpočinout před sjezdem. Vracíme se do sedla a nasazuzjeme lyže. Miša upozorňuji na měnící se sníh a krustu, která se může propadnout. Celý výstup se sníh měnil a propadnutí špiček pod krustu s následným pádem na 50stupňovém tvrdém svahu by bylo fatální. Nemáme pochybnosti o našich lyžařských schopnostech, ale měnící se sníh ve mně budí respekt. Mám o bratra strach, všechno může změnit jediná chyba. Dávám první opatrný oblouk s testováním, jak se chová sníh pod lyžemi. Je úspěšně za mnou a postupně přidávám další a další.

Prověrka nových black crows mentis.

Lyže black crows mentis v tomto okamžiku potvrzují, na co jsou určené. Lehké, ale zároveň tvrdé a obratné lyže. Nevlní se podle povrchu, ale drží plynulý průhyb. To mi dodává jistotu na měnícím se sněhu. Jsou až neuvěřitelně obratné, ale nepřetáčí se se díky většímu rádiusu a podélné tuhosti. Na ledových pasážích drží jako přibité. Skvělá volba.

Slanění namísto části sjezdu

Lyžujeme kolem francouzské dvojice, která slaňuje. Zhruba v polovině svahu na pravé straně vidíme odtrh laviny, jejíž nános leží až dole pod svahem. Níže je už svah plný žlábků a lyžování začíná být nebezpečné. Všude trčí skály.

Ještě chvíli kličkujeme mezi skalami a žlábky, ale nakonec zouvat lyže a začínáme slaňovat. Oblačnost se rozpouští a slunce je pekelně silné. Po dvou slanění začínají padat první splazy. O 20 minut se svět kolem nás dává do pohybu. Zatímco zvládneme dalších X slanění až na úpatí svahu, padne kolem nás množství lavin z mokrého sněhu. Vidíme, jak se každý z nás pod stresem chová trochu jinak. Tato situace nás s bratrem opět o něco více sbližuje. Naštěstí slaňujeme po levé straně, kde žádná lavina nepadala. V 11.30 jsme pryč ze žlabu, ale i tak to bylo později, než by bylo komfortní.

Konečně dole, ale má to háček ...

V údolí je sníh mokrý a mosty přes trhliny slábnou. Proto se navazujeme na lano a lyžujeme přes ledovec v lanovém družstvu. Na chatě balíme věci na spaní a vyrážíme směrem na Montevers. To ještě netušíme, že po ledovci Mer de Glace nejde lyžovat, nestihneme proto vláček a až do Chamonix přijdeme pěšky až v 21.59 po 20ti hodinách v pohybu. Celkem 3800  výškových metrů klesání, 2100 m stoupání. Uleháme do spacáků po 24hodinách. Jsme unavení, ale spokojení. Plní zážitků a opět o něco zkušenější.

Zažili, vyfotili a napsali: Jano a Mišo Blažejovi, instruktoři skialpinismu JAMES a instruktoři SUMMIT ACADEMY. Oba jsou nadšení skialpinisti, kteří tráví život ve svých firmách a s rodinami.

Podívejte se na parádní vyhlídkový sjezd z vyhlídky Aiguille du Midi