2210 m nad mořem...
Před procházkou kvetoucími loukami nakládáme bagáž na lanovku. Je asi 20 minut chůze od parkoviště.
Nalehko se jde výborně, sedátko importované od Baltu se na terase bude hodit...
Večer u chaty.
Náš plán řídí předpověď počasí. Začínáme náročnou túrou na Dreiherrnspitze...
...První stoupání má 850 m a míří do sedla Regentörl
Jak stoupáme, otevírá se pohled na Geiger i Venediger.
V sedle koukáme do Jižního Tyrolska, vlevo Zillertálské Alpy, vpravo Dreiherrnspitze.
Sami v horách.
Geologicky zajímavá struktura žuly.
Jak nicotný je v horách člověk!
Traverz ledovce Umbalkees se neobešel bez lana.
Některé trhliny budily respekt.
Závěrečných 400 výškových nebylo zadarmo...
...hlavně překonání převěje, které bylo bezpečnější pojistit.
Závěr výstupu byl rychlejší v botech přímou cestou než na lyžích oklikou.
Hora tří pánů, 3499 m.
V dáli obě Simonyspitzen, Geiger, oba Venedigery i Grossglockner.
Klikni a pomalu prohlédni 360 pano. Najdeš i Tre Cime...
Po trase výstupu zpět, před sjezdem k chatě.
Uprostřed Grosser Geiger.
Pohled z okna jídelny.
Na Essener Rostocker Hütte dobře vaří. 4 chody jsou rakouskou klasikou.
Hezký koutek v jídelně chaty, které šéfuje příjemný chlapík Werner.
O den později byla předpověď optimističtější, než realita.
Přes mlhu jsme se dostali na závěrečný hřebínek a výstup na Velkého Houslistu - Gr. Geiger se povedl.
Výhledy na jih byly aspoň nějaké, na sever zadeklováno.
Radost u kříže ale samozřejmě byla - 3360 m.
Pak přišly nahoru fujavice a sněhy a tak byl čas, odebrat se jarním směrem.
