V 8 hodin místního času započal Davo svůj historický sjezd a vyplnil si tak dávný sen. O totéž se pokusil už v r. 1996, kdy jeho úsilí zastavila sněhová bouře. Davo sjel bez přerušení za pouhých pět hodin z vrcholu hory až do základního tábora v 5.340 m, aniž by jedinkrát odepnul lyže.

Pokusy o sjezd Everest na lyžích

První výstup na Everest zvládli Hillary s Tenzingem v roce 1953. Nejvyšší hora se stala i nejvýše položenou scenérií pro různé smělé úkoly: přelet Everestu v horkovzdušném balónu, z jeho vrcholu se vznesl paraglider a jeho svahy se pokusilo zdolat několik lyžařů. Nejúspěšnějším z nich byl Pierre Tardivel z Francie, který sjel na lyžích na podzim 1992 z jižního vrcholu (asi 100 m pod hlavním vrcholem) a Hans Kammerlander, který na jaře 1996 sjížděl na lyžích z vrcholu, ale nedostatek sněhu na severní straně, kterou sjížděl, ho brzy donutil sundat lyže a podstatnou část trasy do základního tábora sejít.

Téhož roku Davo Karničar zaútočil na Everest ze stejné strany jako Kammerlander, avšak když v hrozivé bouři sestupoval, omrzl, což znamenalo konec výpravy. O čtyři roky později už uspěl.

Davo Karničar 2000 Skrýt poznámky
Davo Karničar 2018 Skrýt poznámky

Lyžařská trilogie 2000

Na začátku dubna se sedmičlenná skupina, jádro podzimní výpravy na Everest, vedená Davo Karničarem, pokusila o první část lyžařské trilogie: Triglav – Mont Blanc – Everest. Podmínky pro sjezd Triglavu, slovinské nejvyšší hory (2.864 m), byly dosti špatné. Bylo málo sněhu, proto se Karničar musel vydat po méně oblíbené hřebenové trase v oblasti normálního přístupu z Kredarici. Byl to Karničarův třetí sjezd z Triglavu na lyžích.

Mont Blanc

Druhá část seriálu byla úspěšně završena 23. května. Davo Karničar doprovázený bratrem Drejcem sjel nejvyšší horu Evropy, bílou kopuli Mont Blancu (4.807 m). I když tyto dva sjezdy nelze srovnávat s Everestem, přesto jsou dobrými počátečními body při vylaďování skupiny a testování horolezecké, lyžařské a filmařské výbavy. Byl to též symbolický způsob, jak upoutat pozornost na cíl, přípravy a kořeny výpravy.

Nejen vylézt, ale i sjet!

30. srpna 2000 odletěla desetičlenná slovinská expedice z lublaňského letiště do Káthmandú, aby se pokusila zdolat Everest. Nešlo o „další“ výstup na Everest: dostat se na vrchol představovalo pouze polovinu úkolu. Dalším cílem bylo sjet nejvyšší hour světa na lyžích.

Do Jižního sedla

Ve středu 4. říjnazačali Davo Karničar a Franc Oderlap s výstupem na Everest brzo ráno. Vyšli ze základního tábora, překonali nechvalně známý Ledopád a před polednem dosáhli tábora II. Téhož dne se vydali jejich pomocníci Šerpové do tábora IV, aby připravili stany. Jeden z nich se musel vrátit kvůli výškové nemoci. Po vydatném nočním spánku zamířili slovinští horolezci obtěžkaní výstrojí ve čtvrtek ráno do tábora II. V pátek traverzovali pod stěnou Lhoce, přes Ženevskou ostruhu a Žlutý pás, nejvýše položenou tektonickou spáru na světě. Těsně po poledni dosáhli tábora IV v Jižním sedle v nadmořské výšce 7.950 m. Davo měl skvělou náladu, cítil Everest na dosah ruky. S Francem a Šerpy postavili dva stany a co nejvíce jedli a pili, což je v této nadmořské výšce docela náročný výkon. K vlastnímu překvapení snědl Davo velké množství tsampy s tvarohem připravené Šerpy. V pět hodin odpoledne oba Slovinci vlezli do jednoho spacáku – nést dva by bylo příliš těžké – a tři hodiny spali s přídavným kyslíkem. Po probuzení byli ještě vyčerpanější než předtím, přesto dostatečně soustředění, aby si připravili výzbroj a oblékli se.

K vrcholu

Vyrazili v 22:30. Franc si vzal oblečení plněné prachovým peřím, Davo dvě flísky, windstopper a bundu. Davo si obul skialpinistické boty s návleky, Franc pohorky do vysokých nadmořských výšek. Oba si nasadili mačky, protože úbočí byla ledovatá a sníh utemovaný větrem. Kde sníh vytvářel křehkou krustu, s námahou vyšlapávali novou cestu, zatímco jinde byla stezka již prošlapaná korejskou skupinou. Těsně pod Hillaryho výšvihem navázal Davo rádiové spojení se základním táborem. Podmínky na nejnebezpečnějším úseku byly ideální. Dojít z jižního předvrcholu na vrchol proto horolezcům trvalo pouze půl hodiny. Na vrcholu bylo nádherné počasí. Skvělé výhledy na Lhoce, Makalu a další vrcholy. Brzo ráno, v 7:00, byla na nejvyšším bodě planety neobyčejná zima.

Sjezd ze střechy světa

Po hodině příprav, fotografování a zahřívání odjel Davo na lyžích dolů, zatímco Franc Oderlap, Šerpa Ang Dorjee, který dosáhl vrcholu posedmé, a Šerpa Passang Tenzing scházeli pěšky dolů. Nejtěžším úsekem sjezdu na lyžích nebyl, jak Davo předpokládal, Hillaryho výšvih, ale strmý úsek vedoucí k jižnímu vrcholu, s velkým nebezpečím lavin. V táboře IV přibral Davo kameru vážící tři kila – kvůli hmotnosti se rozhodl nesjíždět s ní ze samého vrcholu. Po několika strmých úsecích dospěl do tábora III, kde se setkal s ostatními slézajícími členy expedice, Tadejem, Urbanem, Matejem, Gregem a lékařem Jurijem. Ale dobrodružství ještě zdaleka nekončilo. Bylo nutno sjet ještě Ledopád, ohromný psychologický test pro kteréhokoli lyžaře. Davo sjížděl pod hrozivými bloky ledu, které se mohou kdykoli nečekaně odlomit a spadnout.

Radostnou atmosféru v základním táboře nebylo vůbec možné popsat. Otevřeli jsme šampaňské a připili Davovi, který i když byl velmi unavený, zůstal ještě dlouho vzhůru.

Jaké lyže pro Everest?

Vzduch na vrcholu Everestu obsahuje pouze čtvrtinu kyslíku, ve srovnání se vzduchem, který dýchají turisté, slunící se na pláži u moře. Navíc je tam nahoře dosti mrazivo – řídkým jevem nejsou teploty pod -40°C, doprovázené silnými větry. Kvalita sněhu se může různit, od rozměklého po zledovatělý. Několik úseků je velmi strmých. Některé zasněžené části – např. Hillaryho výšvih – nejsou jen strmé, ale i velmi úzké. Je proto jasné, že horolezec – lyžař, pokoušející se sjet na lyžích z Everestu musí kromě jiných kvalit, vlastnit skvělé lyže, které vyhoví všem nárokům vyplývajícím z tvrdých povětrnostních podmínek na nejvyšší hoře světa. Je naprosto jasné, že takové lyže neobjevíte v nejbližším obchodě.

Davo Karničar, sám lyžařský servisman, toho ví o lyžích hodně. Čtyři roky zajišťoval servis lyží norskému slalomářovi Ole Christianu Furusethovi. Jakožto zkušený horolezec, skialpinista I lyžař měl Karničar velmi jasnou představu, jaké lyže jsou potřeba pro Everest.

Měly by…

  • vážit nejvíce 1 kg (jedna lyže),
  • být 168 cm dlouhé,
  • být ve středu širší než obvykle,
  • mít mimořádnou tuhost
  • mít zpevněné hrany.
Davo Karničar byl ambasadorem značky Elan Skrýt poznámky

Mnoho výrobců by považovalo takovou kombinaci charakteristik za nemožnou. Silné a zároveň lehké? Karničar věřil, že vývojáři lyží slovinského Elanu jsou schopni vyrobit lyže, které vyhoví všem jeho potřebám. Plánování zabralo několik měsíců. Geometrické a konstrukční charakteristiky vyžadovaly úpravy, s cílem vyrobit lyže výjimečně lehké, přesto spolehlivé v tvrdých podmínkách.

Když se pod pečlivým dozorem manažera výrobku Matjaze Skarabona objevily první páry lyží, nebyl Davo ještě úplně spokojen. Další série však přinesly lyže, které byly přesně tím, co potřeboval. Elan vyrobil pět dalších takových párů, mezi nimiž si Davo vybere tři, které si vezme do Himálaje.

Lyže Elan Everest 2000

Proč má Karničar tolik speciálních požadavků na lyže? Lehkost nejenom že usnadňuje nesení lyží na vrchol, lyžování na tak lehkých lyžích spotřebuje méně energie, což je v tvrdých podmínkách nesmírně důležité. Krátké lyže jsou životně důležité pro průjezd Hillaryho výšvihem. Davo často lyžuje na lyžích ne delších než 180 cm, avšak průchod Hillaryho výšvihem je jen přes metr široký. „Předpokládám, že až budou lyže nejvíce vyčnívat přes strmou tibetskou stranu, bude to tak 20 až 30 cm,“ říká Davo, a dodává, že na delších lyžích by se cítil méně pohyblivý a pád přes hřeben na východní stranu by byl mnohem pravděpodobnější. Širší střední část lyží je zdůvodněna typem lyžáků a vázání, které Davo použije.

Na extrémně strmých a zasněžených svazích může normální šířka lyžařské boty způsobit, že hrana lyže ztratí kontakt se sněhem, což může vést k pádu. Pořádná šířka lyží byla tedy jedním z Davových klíčových požadavků. Speciální model lyže (který se v maloobchodě nekoupí) jménem Everest 2000 se pyšní skvělými torzními vlastnostmi, které zajistí vyváženou pružnost a zabrání lyžím kroutit se i v extrémně náročných sněhově - ledových podmínkách.

Model Elan Everest 2000 byl tedy vyvinut, aby zajistil nejvyšší možnou funkčnost v tvrdých podmínkách. Nízké teploty a jiné požadavky si diktují použití lehkých materiálů se speciálními fyzikálními vlastnostmi. Po více než 300 hodinách plánování vznikly lyže, které byly vyrobeny z uhlíku v kombinaci s ostatními materiály.

Testovány na Mont Blancu

Poté, co Davo lyže vyzkoušel na Mont Blancu, byl s nimi více než spokojen, stejně jako vývojáři z Elanu, jejichž nové poznatky budou dobře využity při konstrukci nových řad sériově vyráběných lyží. Je naděje, že v budoucnu bude na prodej limitovaná edice sjezdových lyží Everest 2000. V současné době jsou takové lyže kvůli speciálním materiálům užitým při jejich konstrukci ještě příliš drahé.

Lékařské vyšetření po sjezdu

Davo Karničar vyšetřen lékařem po sjezdu z Everestu na lyžích

Den poté, co sjel do základního tábora, byl Davo Karničar vyšetřen lékařem Jurijem Gorjancem. Davo se s doktorem setkal už v nadmořské výšce asi 7000 m, když sjížděl dolů. Tehdy doktor shledal, že Davo má výbornou náladu, je velmi soustředěný i když má za sebou noc beze spánku. Kromě toho, že měl žízeň, byl v pořádku. Dokázal udržet prsty na nohou a na rukou v dostatečném teple. V nadmořské výšce nad 7000 m mu pomáhala udržet teplo mast Finalgin, která lokálně zrychluje oběh krve. V nižších nadmořských výškách mu kvůli tomuto opatření bylo dosti horko.

Když doktor Dava vyšetřoval, neshledal žádné zvláštní příznaky, kromě normální dehydratace. Prsty u nohou měl mírně nateklé, červené, přesto citlivé na dotek a teplotní změny. Teplota byla také normální. Davovo dýchání a srdeční aktivita byly normální. Krevní tlak 130/90, puls 78/min. Stupeň nasycení krve kyslíkem byl 89% (na začátku výpravy, v základním táboře, byla tato hodnota mezi 80 a 85 %).

Videa o Davo Karničarovi, slovinském skialpinistovi...

Sjezd Lomnického štítu při návštěvě Slovenska

 

 

 

Sjezd peruánského Tocllaraju

 

Osobnost Davo Karničara...