Co je důležité při pohybu pejsků v horách?

  • Ovladatelnost psa
  • Ohleduplnost k okolním lidem i prostředí
  • Zodpovědnost majitele
  • Chránit zdraví psa

Jaký přínos má pes na túře?

Tak jako bych si vzal pejska na procházku do lesa, můžu si ho vzít na výlet na skialpech. Hlavní přínos je to pro něj, on se vyvenčí a provětrá, zasportuje.

Ovladatelnost psa

Je zcela zásadní pro bezproblémovost na túře. Jen dobře a důsledně vychovávaný pejsek bude při túře příjemným parťákem. Ovladatelnost znamená, že pes spolehlivě plní příkazy psovoda. Pes není člověk, do jeho hlavy nikdo nevidí, a tak je na místě počítat s tím, že pes nemusí 100% uhlídat svoje emoce. Reakce psovoda typu, „můj pes vám nic neudělá, ten ještě nikomu neublížil“, rozhodně cízí lidi v blízkosti psa moc neuklidní. Každý pejskař by měl přizpůsobit míru kontroly psa tak, aby nemohlo dojít k nějaké šarvátce.

V horách na vodítku?  Ano i ne!

I když jste v přírodě, nejste tam většinou sami. Platí jednoduché pravidlo: čím větší hustota lidí a čím menší prostor, ve kterém se pes pohybuje – tím kratší vodítko nastavím. Naopak, při dostatku místa kolem povolte vodítko na maximum.

Dávejte pozor, když se pohybujete kolem terénních zlomů, na okraji strží nebo v blízkosti převějí. V takových místech, kde hrozí pád psa, používejte vodítko.

Při pohybu lavinovým svahem je naopak lepší psa odvázat, aby v případě stržení jednoho z dvojice lavinou nedošlo k zasypání člověka i psa.

Pokud pes poslechne okamžitě na přivolání a jsem v terénu sám, není nutné vodítko používat. Každý psovod ví, zda je jeho pejsek konfliktní. Problémovým situacím můžete předejít i využitím náhubku.

Jaký sníh pejskům (ne)vyhovuje?

Pejsky nejvíce vyčerpává hluboký sníh. Naopak nejraději běhají po tvrdším sněhu, který se neboří, ideálně po urolbované cestě, ještě raději mají vyfrézovanou běžkařskou stopu. Pes jí ale dovede značně poničit – dbejte na to, aby v ní neběhal. Pro psí tlapky je bolestivý tvrdý zledovatělý sníh. Na hladkém ledovém povlaku hrozí uklouznutí na hrubozrnném firnu rozedření – jednou z možností je použití speciálních psích botiček.

Ohleduplnost ke svému okolí, co pejsci nesmí…

  • Ohrožovat a omezovat ostatní turisty. Být od nich v bezpečném odstupu – ne každému je příjemná psí společnost.
  • Často se hlasitě projevovat a to zejména v místech vyšší koncentrace lidí.
  • Napadat ostatní psy.
  • Ničit běžkařskou a skialpinistickou stopu.
  • Plašit zvěř.
  • Vykonávat potřebu ve stopě a cestách. Pokud se to stane, musí následky uklidit páníček.

Nejčastějšími nešvary při pohybu psů po horách je vykonávání potřeby do stop a jejich ničení a konflikty s dalšími psy.

Co dělat, když se potkají dva nebo více psů?

Každý pán zná svého pejska nejlépe. Musí se snažit předejít konfliktu, a tedy mít psa u nohy a pod kontrolou. Velmi nepříjemné jsou situace, když jeden pejsek doráží na druhého a jeho pán situaci doplní se slovy: „On mu nic neudělá, on jen štěká.“ Druhý pes, ale přesto, že je pod kontrolou pána, může toho prvního napadnout.

Co by měli vědět ti, kteří psa nemají nebo nemají se psy zkušenosti? Jaké předsudky jsou nesmyslné? Čeho se vyvarovat, když se psů bojím?

Pokud se psů bojím a jde přede mnou pes na volno, nebo i na vodítku, nejlepší je tento fakt oznámit psovodovi. Ten by si pak svého psa měl přivolat do své těsné blízkosti a respektovat to.

Nedopusťte zranění psa

Největším nebezpečím jsou pro pejsky hrany lyží, zejména během sjezdu. Právě ostré hrany jsou nejčastější příčinou psích zranění. Proto je nutné naučit psa, aby se pohyboval v dostatečné vzdálenosti od lyží, což může být náročné při sjíždění.

Lepší je, když se pes pohybuje před lyžařem – psovodem. Tak ho má pod vizuální kontrolou a je schopen korigovat svůj krok nebo jízdu tak, aby si držel bezpečný odstup od psa. Při sjezdu prudkých svahů je lepší, když pes běží za pánem, nejlépe s patřičným odstupem.

Túra musí odpovídat schopnostem pejska

Psích plemen a ras je spousta. Každý majitel by měl znát pejskovu kondici a rychlost pohybu. Skialpinista se na lyžích pohybuje do kopce rychleji než pěšky, o sjezdu ani nemluvě. Pro psa může být stíhání páníčka vyčerpávající honičkou.

Důležitá je odolnost pejska proti chladu. Jinak na tom bude německý ovčák, který spává celoročně venku v kotci a jinak pes, trávící většinu času v interiéru.

Jak pejska na túru vybavit a nakrmit?

Pejsek nic zvláštního nepotřebuje, vodu máte všude kolem a on je rád, že je s vámi. Pokud je zvyklý tahat, je lepší ho vybavit postrojem, než aby se škrtil za obojek.

Dbejte na to, aby pes nerušil zvěř…

Pes není v horách doma, a tak by, stejně jako člověk, neměl svými projevy rušit zvěř. Pes musí být odvolatelný při střetu se zvěří, pokud není, musí být na vodítku.

Jak pomáhají psi Horské služby záchranářům?

Psi u Horské služby pátrají po pohřešovaných osobách, jak v létě, tak v zimě. V zimě také střeží lavinové katastry a při lavinové nehodě dokáží zasypaného do několika minut najít. Lidí, kteří chodí do zasněžených hor bez pípáku je stále ještě dost a v případě nehody je pes prakticky jediným možným zachráncem. Prostě psi jsou nedílnou součástí Horské služby.

Děkuji za poučné odpovědi.

Ptal se Michal Bulička, odpovídal Jan Hepnar z Kynologické brigády Horské služby ČR

Upozornění na konec. Psa si s sebou nemůžete vzít kamkoli. Třeba v Tatrách je pohyb psů dovolen jen na vodíttku a plánuje se, že bude celoročně úplně zakázaný. Před túrou do oblasti s ochranou přírody si zjistěte, zda tam můžete se psem...