Hlavní zpravodajská vlna je za námi, a tak pro ty, kteří by si chtěli z lavinové tragédie vzít nějaké poučení a rozvíjet své znalosti, jsme připravili následující komentáře. Jejich cílem není hledat viníka ani konkrétní osudovou chybu. Cílem je na konkrétním tragickém případu připomenout, co je důležité a jak s informacemi, které jsou k dispozici, pracovat.

Vliv zpravodajských médií

Smrt pěti lidí, kteří měli rádi hory, je velmi smutná událost. Obětem i jejich blízkým bychom chtěli předně vyjádřit upřímnou soustrast. Aktéři nehody získávali díky masovým zpravodajským médiím různé tváře: v sobotu to byla parta nezodpovědných jedinců vedených ignoranty. Během neděle se pak změnili ve skupinu uvědomělých lyžařů, kteří měli jen velkou smůlu. V přímém přenosu a na lyžařském příkladu jsme mohli sledovat, jak velký vliv média mají.

Výpověď chataře

Zásadní vliv na veřejné mínění měla výpověď chataře z Lizumer Hütte, který měl Čechy varovat. Potkal jsem se v Alpách s víc než stovkou chatařů. Byli mezi nimi horští vůdci, lidé, kteří byli skoro denně v terénu, ale docela často také lidé, kteří nevyšli dále než na terasu a starali se jen o kuchyň a servis chaty. O uvedeném chataři nevíme ze zpravodajství nic, tudíž ani nevíme, jak relevantní je jeho názor nebo z čeho pramenil. Je velký rozdíl, jakým způsobem se varování podá. Kdyby například vůdcům skupiny sdělil jiný vůdce nebo i turista: „Byl jsem včera pod Geierem, zdálo se mi to nebezpečné z těch a těch důvodů“, bylo by to něco jiného… Z dosavadních výpovědí lze vysledovat, že chatař někoho asi nějakým způsobem varoval. Ale například skupinu skialpinistů celkem suše odkázal na lavinovou prognózu. Nelze proto dávat nikomu za vinu, že údajné varování nebylo vyslyšeno.

A nelze také vůbec tvrdit, že vyslyšeno nebylo: Vedoucí skupiny se ten den chovali mimořádně defenzivně (rozuměj opatrně) a v průběhu výstupu prý vykopali hned tři sněhové sondy. To je takový počet, že ho lze přičíst obavám vzniklým na základě varování. 

Nestačí být opatrný, lepší je vědět proč být opatrný!

Jediným pozitivem, které divoká medializace tragédie přinesla, je zvýšení povědomí o lavinovém nebezpečí a nutném nouzovém vybavení. Věřím, že to také podnítí zájemce o lyžování ve volném terénu ke zvýšené ochotě se vzdělávat, ať už samostudiem, nebo účastí na kurzu.

Lavinová problematika je složitý a mnohostranný obor. Zkuste se o ní dozvědet co nejvíc.

 Na portálu skitourguru.com najdete v sekci Laviny prokliky na lavinové zpravodajství po celém světě. Vlastní metodika je rozdělena do čtyř bloků – Obecně o lavináchPříčiny lavinStrategie pro bezpečnost a Záchra­na v lavině.

Je na místě připomenout, že to není nauka, jejíž závěrem je matematicky přesný výsledek. Vždy zbývá určitá míra rizika. Volné lyžování je třeba provozovat s vědomím, že zkratkovité jednání bez rozvahy může skončit v nejhorším případě i smrtí. Když toto budete mít  na paměti, možná budete postupovat opatrněji, defenzivněji.

Intuice. Jak moc ji brát vážně?

Berte ji vážně, ale… Něco jiného je, když mám k dispozici všechny dostupné informace, mám pečlivě naplánovanou túru a jsem si vědom, jaký druh nebezpečí „visí ve vzduchu“. Pakliže je racionální rozhodování v mé hlavě 50:50, vyslechnu vnitřní hlas, který rozhodne, zda se pomyslný jazýček vah přikloní k jedné z variant, tedy stop nebo go!

Diametrálně odlišný je jiný stav, v němž hraje intuice roli. Mám málo informací, lavinovou problematiku znám jen velmi povrchně nebo vůbec a reálné nebezpečí neumím relevantně posoudit. V takovém případě je na místě intuici vytěsnit. Intuice v tomto případě představuje spíš jinou formu strachu. 

Riziko freeridu versus riziko skitouringu

Freerideři vyhledávají prašan, první polovina zimy ho přináší vždy nejvíc, a tak se provozuje hodně v lednu a v únoru. V tomto období bývá kratší den, nižší teplota zpomaluje přeměnu sněhu do stabilnější konzistence a jezdí se mnohdy po svazích strmějších, než je hranice 30°. Na svazích, které jsou méně strmé, padají necelá 3 % lavin.

Turisté na lyžích a skialpinisté mají svou hlavní sezónu v březnu a dubnu. Jejich primárním cílem není skvělý sjezd, ale celkový prožitek z túry. V druhé polovině zimy dochází mnohem intenzivněji ke zpevňování sněhové vrstvy vlivem povětrnostních podmínek. Příznivé je například noční promrzání povrchové vrstvy sněhu, která přes den vlivem slunce povolila, sesedla a zvýšila stabilitu.

Co z toho plyne? Vůdce má z výše uvedených důvodů obtížnější rozhodování při freeridu než při skitouringu, pohybuje se na hraně rizika častěji!

Zimy chudé na sníh přinášejí vyšší lavinové nebezpečí!

A logicky i více nehod. Právě onen fakt zmiňoval v sobotní relaci v tyrolském zpravodajství státní rakouské televize ORF Rudi Mair. Mýtus „málo sněhu, znamená malé nebezpečí“ je nechvalně rozšířený!

V rozhovoru 7.2 v Tiroler Tageszeitung prohlásil, že „tak nebezpečnou zimu ještě nezažil“ a že „sobotní situace byla skutečně mimořádně dramatická“. Podle jeho slov představují velký problém zbytky starého sněhu, který napadl už v říjnu. Tyto zbytky tvoří dodnes velmi labilní základovou vrstvu, hlavně na severních svazích. 

Zpráva o lavinové situaci

Tzv. Lawinenlagebe­richt na sobotu 6.2. varuje před polštáři navátého sněhu nad hranicí lesa a výše než 2300 m. Rovněž varuje před nestabilní vrstvou sněhu těsně nad zemí, které jsou na rozhraní krusty a sněhovou vrstvou na ní. V průběhu dne měl sílit jihozápadní vítr.

Vzory lavinového nebezpečí

Rudi Mair a Patrick Nairz, kteří pracují už mnoho let v tyrolské lavinové službě (LWD Tirol) před několika lety definovali popis 10ti typických lavinových nebezpečí, německy mají zkratku gm (Gefahren Muster = vzory nebezpečí). Součástí lavinové zprávy jsou předpokládané vzory nebezpečí na daný den.

V době, kdy se nehoda stala, bylo upozornění na „gm1“. Tento vzor popisuje labilní vrstvu blízko povrchu země, na níž neleží moc sněhu. Je to dost zapeklitá konstelace, která je typická hlavně pro zimy s nedostatkem sněhu. A tu právě prožíváme.

Druhý vzor „gm2“, tzv. klouzavý sníh (něm. Gleitschnee) upozorňuje na možnost vzniku klouzavých lavin. Ty však patří  k těžko předvídatelnýma na jejich uvolnění nemá vliv dodatečné zatížení.

Třetí vzor „gm6“, má pojmenování Studený volný nový sníh a vítr. Sníh nejprve za nízkých teplot napadne a následně je přemístěn větrem na závětrné svahy.

Před cestou do Tyrolska je dobré vytisknout si definici uvedených vzorů a po přečtení lavinové zprávy si připomenout, co jaké nebezpečí znamená.

Vývoj počasí

Známe rčení „vítr je stavitelem lavin“ by měl znát každý freerider. Jestliže napadne sníh a vítr jej přepraví na závětrnou stranu hor, vznikají polštáře tzv. navátého sněhu, který tvoří deskové (ty nejnebezpečnější) laviny. Už vítr o síle 40 km/h dokáže přemísťovat sníh a vytvářet nebezpečné zóny. Na místě foukalo silněji, jak ukazují data z meteostanice, dostupná na internetu.

Severní expozice svahů přináší nejvíce rizika

Z nauky o lavinách se dozvíme, že nejvyšší procento nehod se stává na svazích, orientovaných k severu. Jde o tzv. severní sektor (SV-S-SZ).  Do konce února, kdy slunko nevystoupá moc vysoko, sluneční záření sníh teplotně neovlivňuje a teplota málokdy stoupne nad nulu. Konstantní mráz tzv. konzervuje lavinové nebezpečí – zůstává neměnné. To znamená, že když se na severním svahu vytvoří nepříznivé podmínky, může tento stav trvat mnoho dní i týdnů.

Lavinová zpráva přehledně zobrazuje černou barvu expozice svahů, na nichž panuje zvýšené nebezpečí. 6.2 byly ve výškách nad 2300m nebezpečnější svahy od ZZS, přes S až po JJV. V nižších polohách od JZZ přes S po VVJ s dodatkem, že ohroženy jsou hlavně svahy chudší na sníh.

Nebezpečí roste exponenciálně.

Pozor, interpretace stupňů nebezpečí je lineární, ve skutečnosti roste nebezpečí exponenciálně 2 – 4 – 8 – 16 – 32. Potenciál nebezpečí u dvojky (mírné) je 4, u trojky (značné) je 8. Tedy dvojnásobek! Není to pouze o trošku horší než dvojka!

Připomínám další logická pravidla. Čím vyšší stupeň, tím nestabilnější je sněhová vrstva, tím více je nebezpečných míst, tím menší zatížení stačí k uvolnění laviny a tím větší počet i velikost lavin lze očekávat.

Hodnota stupně je průměrná pro poměrně velkou oblast a jinak budeme hodnotit např. severní svah oproti jižnímu nebo návětrný vůči závětrnému. Závisí to na více faktorech.

Struktura sněhové vrstvy

Jenom tyrolská LWD zobrazuje na svých stránkách 194 sněhových profilů a k tomu 99 meteostanic. Před cestou do Alp byste si měli nastudovat vývoj počasí za poslední dny a taky prozkoumat sněhový profil v oblasti.

K tomu je potřeba umět sněhový profil vyhodnotit.

Pokud si otevřete podrobnou analýzu nehody, stojí za povšimnutí, že profil ve výšce 2030 m a profil v místě uvolnění laviny 2600-2700 m se dost liší. Nepříznivý je velký rozdíl tvrdosti sousedících vrstev. Právě rozhraní takových vrstev je nespojité a labilní a může být kluznou plochou pro deskovou lavinu. V místě nehody je patrné nebezpečné rozhraní: Na velmi tvrdé vrstvě těsně nad zemí je asi 40 cm silná  vrstva "měkkého" sněhu.

Spontánní laviny

Jsou charakteristické hlavně pro 4. stupeň nebezpečí (velké), ale nelze je vyloučit ani při 3. stupni. Tak to stojí v popisu jednotlivých stupňů lavinového nebezpečí. I tento fakt podporuje zrádnost 3. stupně nebezpečí.

Výmluvný je i slovní popis 3. stupně. Česky značné, německy „erheblich“, přeloženo podstatné.

Spádová oblast

Při každém stupni nebezpečí vnímáme rozdílně nebezpečí, které číhá na okolních svazích. Pokud je dvojka, zajímá nás jen místo, kudy šlapeme stopu a blízké okolí 30 m od stopy. Když panuje trojka, už nás musí zajímat i svahy, které jsou přímo nad námi a na nichž se mohou uvolnit případné laviny. Když se podíváme do mapy, podle hustoty vrstevnic zjistíme, že nad skupinou byly svahy prudké 35-40°, tedy dostatečně na to, aby se z nich uvolnila spontánní lavina.

Bezvadné vybavení

Velmi pozitivní je fakt, že všichni aktéři nehody byli vybaveni kompletně nejen základním, povinným vybavením (vyhledávač, sonda, lopata), ale lavinovými batohy. Pokud se podíváme zpět do historie nehod na českých i slovenských horách, byla absence nouzového vybavení mnohdy absolutní. 

Kdy lavinový batoh pomůže a kdy už nestačí.

Airbag batohu se nafoukne po aktivaci uživatelem do tří vteřin. Účinnost aktivovaného batohu je nejvyšší, když se lavina uvolní v blízkosti člověka, jinak řečeno, když cítí, že mu sníh ujíždí pod nohama, ať už při sjezdu nebo výstupu. V pomalu se rozjíždějící lavině je vysoká šance, že člověku s nafouklým airbagem hlava zůstane nad povrchem i po zastavení laviny. Princip: Po nafouknutí se lyžař stane velikou částicí, která podle fyzikálních zákonů (inverzní segregace) zůstane na povrchu proudící hmoty.

Bohužel v případě nehody zasáhla lyžaře už rozjetá lavina a efekt airbagů nezafungoval tak, jak je popsáno výše. Je to podobné, jako když do auta uvízlého na železničním přejezdu narazí rozjetý vlak. Je jedno, zda sedíte v trabantu nebo supermoderním bavoráku s dvaceti airbagy.

Airbag vám nepomůže, ani když jste po pás zasypaní a ještě, než se stačíte vyprostit, vás přejede sekundární lavina. To se asi stalo i v sobotu pod Geierem.

jak funguje lavinový batoh Skrýt popisy

Výsledek šetření nehody

Výsledek šetření rakouské horské policie, tzv. Alpinpolizei, který proběhl na základě šetření v terénu i výslechů zní následovně a byl zveřejněn na webu LWD Tirol:

S největší pravděpodobností došlo k takzvanému uvolnění laviny na dálku kvůli dodatečnému zatížení svahu lyžaři. Nakonec došlo k zasypání členů dvanáctičlenné skupiny a osamělého jednotlivce pod nimi.  3 lyžaři byli zasypáni částečně, 10 zcela, přičemž 5 z nich bylo vyproštěno mrtvých. Dva zranění dnes byli propuštěni z nemocnice.

LWD Tirol, 7.12. 2016, 22:19

Přehledná grafika deskové laviny. Červené „x“ symbolizuje přibližné místo, na kterém se nacházela osmičlenná skupina, když došlo k uvolnění sněhové laviny. Červený kruh ukazuje místo, kde byla shromážděna dvanáctičlenná skupina po svém prvním sjezdu. Černá elipsa ukazuje oblast, ve které zahynuli pod lavinou čtyři lidé, černý kříž znázorňuje přibližné místo zasypání páté oběti. Skrýt popisy

Vysvětlení pojmů

Uvolnění laviny na dálku (něm. Fernauslösung) – uvolnění deskové laviny na dálku prostřednictvím dodatečného zatížení člověkem. Všeobecně při dálkovém odtrhnutí laviny dojde ke spuštění deskové laviny jinde, než ji člověk svým zatížením inicioval. Taková lavina může sjet dolů po dráze, kde neohrožuje lyžaře, kteří ji svým pohybem iniciovali, ale také může strhnout nebo zasypat tyto lyžaře, pokud vede její dráha přes místa, kde byla vyvolaná.

Dodatečné zatížení svahu (něm. Zusatzbelastung) – je běžným pojmem, který se vyskytuje prakticky v každé Zprávě o lavinové situaci (Lawinenlagebe­richt, něm LLB). Dodatečné zatížené představuje působení lidí na sněhovou vrstvu. Toto zatížení lze minimalizovat dodržováním bezpečnostních, odlehčovacích rozestupů (min. 10 m při výstupu, 30 m při sjezdu) a „šetrným pohybem lyžaře (opatrně našlapovat, vyvarovat se razantního zatížení sněhu (platí pro výstup i sjezd).

LWD Tirol – Tyrolská lavinová služba (LawinenWarnDi­enst)

Co dodat na konec?

Pokud jste to dočetli až sem, přeji vám hodně štěstí a zážitků na túrách a pokud můžete, vzdělávejte se, budete pak vědět, proč a čeho se máte bát!

Související články:

PODROBNÁ ANALÝZA TRAGIC­KÉ NEHODY 6.2. 2016 V TYROLSKU

Aktualizace k lavinové nehodě pod vrcholem Geier, 6.2.2016

Zpráva o lavinové situaci pro sobotu 6.2.2015

CO OBSAHUJE ZPRÁVA O LAVINOVÉ SITUACI?

JAK VYPADÁ LAVINOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ

10 TYPICKÝCH DRUHŮ LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ

TYROLSKÉ VZORY LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ VE ZKRATCE

STUPNICE LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ