Balení je peklo

A tak není divu, že parta pěti lyžařů vyjíždí každý rok na hory. Už příprava je nářez. Připravit lyže, zkontrolovat nastavení vázání, namazat voskem, doplnit hromádkou holí a spárovat lyže s botama. Nic nezapomenout. K tomu hodně tašek s oblečením a jídlem. Dětičky totiž žerou jako kyseliny.

Dolní Morava je super

Tradičně v lednu jezdíme na Dolní Moravu. Tři dny před odjezdem se mi čerstvě sedmiletá Klárka svěřila, že by ráda zkusila skialpování. Na procházce přes prodejnu Rock Pointu ji zaujaly věci na skialp, navíc se chce dotáhnout na staršího bráchu. Tak hned volám kamarádovi, půjčuji si další adaptér Contour StartUp do běžného sjezdařského vázání a ze starých pásů vyřezávám na míru dva kousky pro metrové lyže. Předtím ale musím nastavit adaptér. Její boty jsou přesně té nejmenší délky, kterou je možné do adaptéru zapnout. Klika. Takže skialp bude ve třech.

První lano

Děti se bohužel rády brzo budí, takže stihnout první lano, není až takový kumšt. Začíná to ale už večer. Nachystat vysušené boty, k tomu sadu přilba-brýle-rukavice. Samozřejmě i svítící žlutou vestu, neb sjezdovky jsou plné šílenců - neřízených střel. Po vydatné snídani alou do lyžárny, dochystat lyže a hole a jeden ze šťastnějších rodičů si může užívat manšestr první hodinu a půl, než se proberou hoteloví hosté a školní kurzy. Pak pauzička v teple, svačinka a lyžování v mírnějším tempu. Druhý z dospělých vypravuje malého hošíka a jezdí na mírnějším kopci.

Jídlo a škola

Po poledni se vrací o něco dříve do chaty ten, který má na starosti tříletého sjezdaře, a připravuje oběd. Děti se postupně chopí lopat a imaginárních rolb a hrabou se zatím ve sněhu kolem chalupy. Když je jídlo nachystané, taháme sněžné krtky k obědu. Školáci pak mají první blok výuky, aby jim neujel školní vlak a v hlavě neměli jen hranění a sjezd ve vajíčku. Po druhé po poledni začíná příprava na „druhou fázi tréninku“. Jde se buď na běžky nebo na skialpy. Jeden z dospěláků vybíhá do lyžárny nachystat potřebné náčiní a druhý obstarává oblékání a krocení divokého tříleťáka. Ten se obvykle ujímá skialpinistické lopaty a vrtá se ve sněhu po zbytek odpoledne. Nebo chce jít ještě na sjezdovku. Hurá!

Na pásech…

Sedmiletá Klárka statečně natahuje krok, aby nebrzdila devítiletého Martina. Jde jí to náramně, občas zařazuji pauzičku na napití či pamlsek. Není potřeba žádných motivačních slibů, typu, že když dojdeš nahoru, dostaneš čokoládu. Skialp, jak se zdá, omladinu spontánně přitahuje. Při výstupu musím tu a tam vykládat historky ze života na pásech a atmosféra je parádní. Se soumrakem odlepujeme pásy a svištíme dolů. 350 metrů jsme nastoupali, omrkli Stezku v oblacích a potrénovali sjezd po rozbité sjezdovce.

Kolem večeře

U chaty je trochu veřejného osvětlení a než mamka s taťkou připraví večeri, děcka se kamarádí se sněhem s lopatami v rukou. Občas jim zahrabu jeden pípák a začíná hra na záchranu v lavině. Po večeři se musíme zase potýkat se školou, naštěstí jsou oba školáci Hujeři. Někdy si střihneme ještě nějakou hru, teď zrovna frčí Biatlonmánie. Večerní hygiena, čtení pohádky, krocení divé zvěře a kolem půl deváté je klid.

Rodiče lyžují do kopce

Táta s mámou se konečně dostávají k tomu, co dřív dělali ve dne. V devět večer nalepí pásy a opustí tvrdě spící holátka. Nastoupáme 600 výškových metrů na Slamník a vychutnáme si zaslouženou jízdu dolů. Máma dochystává jídlo na další den a táta si hraje na digitálního nomáda a připravuje příspěvky na web. Je po půlnoci, když oba usínáme spánkem spravedlivých. V sedm ráno to vše začíná nanovo.

Po sedmi nabitých dnech si s manželkou říkáme, jestli je to vlastně dovolená nebo drsné lyžařské soustředění. B je asi správně. Všichni aktéři jsou sice unavení, ale zároveň štastní. A to je nejdůležitější!

Tak ať se vám taky dobře lyžuje…

Nakonec několik rad, jak začít skialpovat s dětmi:

  • Pro začátek potřebujete jen pásy, pokud doplníte sjezdařskou výbavu adaptérem Contour StartUp.
  • Lyžařské boty na sjezdovku nelimitují v pohybu, pokud zapnete přezky jen dole a komín necháte úplně povolený a zakrytý návlekem proti vnikání sněhu
  • Prodyšné oblečení je důležité (softshell), teplou bundu vyndejte ze svého batohu až na konci výstupu.
  • Začínejte po lesních cestách v okolí sjezdovek, po kterých následně sjedete dolů.
  • Netahejte děti do freeridových sjezdů, mohly by se začít bát. Když skvěle lyžují a mají širší lyže, opatrně to zkuste...
  • Nezapomínejte na to, že ve freeridu by měly mít i děti na těle zapnutý vyhledávač a v batohu, lopatu a sondu a umět to používat. Asi cítíte, že není vhodné tlačit na pilu, zvlášť u dětí do deseti let věku.
  • Pokud nemají dobrou fyzičku nebude je to bavit a to nechcete. Takže to chce dlouhodobý, všestranně sportovní trénink.
  • Nejdůležitější je vyvolat touhu po skialpování, pak nebude třeba motivace čokoládou. 
  • Vyplatí se nadchnout nejstarší dítě, mladší se mu budou chtít vyrovnat.