Proč jste vyrazili lyžovat na jasanových lyžích až na daleký sever Norska?

Kam jinam, než do míst zrodu lyžování, jako sportu. Po první výpravě do úplného srdce, což byla Hardangervidda, nedaleko rodiště Sondre Norheima – Morgedalu, nás to táhlo dál na sever. A kde jinde ozkoušet možnosti jasanek, než za polárním kruhem na vyhlášeném rejdišti freeraiderů, kde budeme moci doklouzat na svých dřevěnkách až k vlnám moře? Byl to náš sen ještě v dobách, kdy jsme si mysleli, že to nejlepší jsou moderní skialpy a telemarky.

Začali jste ve švédském Abisku. Proč zrovna tam?

Abisko jsme znali již z našich letních výprav do Skandinávie a hlavně bylo po cestě na Lyngenský poloostrov jako první na ráně. První pořádné kopečky po nekonečné cestě podél švédského pobřeží. Byly jsme jako námořníci po nekonečné plavbě před hospodou a nevěstincem v přístavu. Kameraman nás nebyl schopen ukočírovat a my se rozběhli po kopci jako malé děti bez dozoru po zábavním parku.

Kolik túr jste zvládli v Lyngenských Alpách?

Byly to pouze 4 dny a ty jsme plně věnovali tomu nejdůležitějšímu. Nasávání zážitků na svazích. Od rána do večera jsme brázdili nejbližší svahy, jak se nám zlíbilo. Dost často jsme si dali tentýž svah i několikráte. Nic jsme extrémně neorganizovali a nikam nekvaltovali a ani samotné vrcholy moc neatakovali. Užívali jsme si každou chvilku toho úžasného okolí a pohybu v panenské přírodě.

Je výstup na jasankách namáhavější, než na běžných, současných lyžích?

Pokud se nejedná o vyložení zmrzlý terén, kde může škodit absence hran, tak jsou jasanky více než rovnocenným partnerem modernímu vybavení. V mnoha ohledech je díky lehkosti a flexibilitě dřevěných lyží či kožených bot předčili. Náš krok je lehčí, volnější a o to také delší.

Jak výrazně se v panenském sněhu projevuje absence ocelových hran?

V panenském sněhu absenci vůbec nevnímám. Projeví se ale vždy, když najedu na zledovatělý povrch. Buď zareaguji správně, vyváženě nejkratší cestou po spádnici bez bezhlavého pokusu o hranění do měkčího terénu, anebo se vyválím. Musíte být vždy připraven, že vás hrana nemusí udržet. Tělo musí být vždy připravené okamžitě zareagovat na to, co vám říkají lyže. Musíte s nimi více souznít, než s těmi moderními, které vám nějakou ty chybku odpustí. Je to trochu náročnější na techniku, vezme si to více energie, ale o tom to přeci je. Já nechci přijet ze svahu dolů odpočatej! Já chci, aby se mi hlava točila z té jízdy a tělo aby to cítilo ještě večer, když sotva lezu do postele. Na lyže jezdíme čistit hlavu a ne dopřávat relax našemu tělu.

Jak se liší technika zatáčení na jasankách od moderních lyží

V solidním sněhu se technika liší minimálně. Ať už jde o telemark, nebo kristiánky. Jediné na co si musíte zvyknout, že máte stále volnou patu, takže se nemůžete opřít o jazyky lyžařských skeletů. Více pracují vaše chodidla, kolena, stehna a váš postoj musí být stoprocentně vyvážený.

Jezdíte z kopce jen stylem telemark nebo i s pevnou patou?

Volná pata, volná mysl. Jednou zkusíš a pochopíš. Někdy jsou podmínky lepší pro telemark, jindy pro kristiánky, ale vždy s volnou patou! Poměrně rychle jsme si zvykli, že nám nic patu nefixuje a teď už bych si ji přišpendlit k lyži ani nenechal. Dává to větší volnost a variabilitu. Nemusíte nic přepínat, když přecházíte ze sjezdu do chůze, či běhu. A kdykoliv si můžete střihnout po doskoku efektní dopad do telemarku.

Vyzkoušeli jste na jasanky namontovat lehké techové vázání a lyžovat v plastových skialpových botách.

Už jsme na ně pro polárníka montovali plastové vázání uzpůsobené pro polární obuv a dvěma lidem jsme montovali telemarkové vázání Voile, které je naší replice původního Bilsteinova vázání asi nejpodobnější. Ale ještě nikdy jsme neviděli zneuctění dřevěných lyží plastovou botou! To by bylo něco jako tancovat v dřevácích valčík. Ztratili byste cit pro lyži. A ten je na lyžování bez hran zásadní.

Nelepí se na dřevěnou skluznici příliš sníh. Nebo jste něco mazali?

Kdo nemaže, ten nejede. Máme všechny skluznice ošetřeny proti nasávání vlhkosti (používáme několik postupů včetně nejjednoduššího lakování) a všichni na to mažeme podle libosti a podmínek. Lakovanou skluznici si lze nechat udělat v klasickém skiservisu. Sice nejdřív trochu nechápou, ale třeba v Deštném v Orlických horách nám jasanky již běžně servisují.

Na lyže jste lepili pásy, ne ty tulení jako Nansen, ale současné. Jak na dřevě držely?

Úplně stejně jako na moderních skluznicích. Dokud se vám na pásy nenalepí sníh, tak drží.

Polárníci používají dřevěné lyže bez stoupacích pásů, tření jim zajišťuje namrzlá struktura skluznice. Zkoušeli jste bezpásový výstup i na jasankách?

Občas to tak dopadlo nechtěně, ale není to nic, co bych vyhledával.

Nakonec jste lyžovali i ve Finsku. Byly v uvedených místech nějaké rozdíly ve struktuře sněhu, dané polohou u moře nebo vnitrozemským klimatem?

Všude je sice sníh bílý, ale každý se chová trochu jinak. Ve Finsku mě trochu připomínal bezedné pohyblivé písky. I naše široké jasanky do prašanu se tam boří daleko hlouběji a zrnka sněhu se přesýpají jako v hodinách. Jít tam mimo stopu na klasických běžkách prakticky nelze.

Lyžujete v dobových krojích ortodoxně nebo jen občas, z recese?

Nejčastěji lyžujeme v dobovém lyžařském oblečení. Tříčtvrťáky, podkolenky, flanelová košile, vlněné prádlo a svetr. Při významnější události vytáhneme i Orlickohorský kroj. Moderní oblečení jedině, když u sebe stylové nemáme. Ono, co si budeme povídat. Stejně se spousta moderního oblečení vrací k dávno osvědčeným a používaným přírodním materiálům.

Všimli si vašich dobových lyží i místní skialpinisti?

Moc jsme jich naštěstí nepotkali. Teda ne, že bychom je nechtěli potkat, ale byly jsme přeci jen rádi, když jsme měli svah sami pro sebe, tak jako oni zase ten svůj. Ty, co jsme přeci jen potkali, nejdřív nevěděli, jestli je nešálí sněžná slepota, nebo výšková nemoc a potom si nás většinou vyfotili a s přáním god tur mazali za svými zážitky.

Pozorovali jste i polární záři?

Polární záři jsem již viděl několikrát, ale tady, zrcadlící se ve vodách fjordu mezi vrcholky Lyngenského pohoří vypadala zdaleka nejkouzelněji. Zasvítila mi na obloze dokonce v den mých narozenin. Nezapomenutelný zážitek.

Kdo všechno tam byl z krojované družiny byl a prožil tento parádní příběh...

Zdeněk Fryml zvaný Kozel Skrýt poznámky
Michal Nartinek, zvaný Frďas Skrýt poznámky
Petr Benedikt, kaskadér výpravy Skrýt poznámky
Josef Kubíček, glosátor Skrýt poznámky
Jan Broum Skrýt poznámky
Ondra Hošek, kamera, dron Skrýt poznámky

Celkový dojem z vašeho výpadu na sever?

Jednoznačný. Tady nejsme naposledy!

Zajímavý film o lyžování na jasankách v Lyngenu rozhodně stojí za to - 20 minut, které pohladí po duši každého lyžaře, dobrodruha a romantika