různé, zajímavosti

Everesting na skialpech?

Jde to i v Jeseníkách!

Text: Tereza Rudolfová

Foto: Honza Dvořáček a Jindra Sadílek

Datum: 3. 06. 2021

Štítky

Everesting na skialpech? Foto: ilustračníSkrýt poznámky

3. 06. 2021, Tereza Rudolfová, Foto: Honza Dvořáček a Jindra Sadílek

Štítky : everesting, Montura, Tereza Rudolfová,

Všestranná outdoorová závodnice Tereza Rudolfová zdolala v Jeseníkách Everest. V rámci celosvětové výzvy Everesting zdolala převýšení mezi mořem a nejvyšší horou světa na skialpech. Dějištěm vytrvalostního výkonu se na konci dubna staly sjezdovky v Koutech nad Desnou. Terka popsala svůj den „E“ a určitě to stojí za přečtení…

Myšlenky před startem...
Pro někoho moc, pro jiného málo. Nudná výzva bez fantazie nebo super nápad?
Já osobně zatím nevím a není lepší cesta, jak si udělat názor, než to zkusit...
Ve středu 21. 4. 2021 si tedy na skialpech "střihnu" 15x sjezdovku v Koutech nad Desnou a uvidíme, co si budu myslet pak…

Jak to tedy v Koutech probíhalo?

Všechno to začalo, když ještě byla vážně zima, Salomon vyhlásil svůj vertical week, mě přišel Everesting jako dobrý nápad v rámci téhle výzvy. Pak ale přišel lockdown a vypadalo to na odklad napřesrok. Jak jste si určitě všimli, uplynulá zima předváděla zázraky, takže i 21. dubna může být lyžařské datum a rychlá akce byla na světě.

Ranní ptáče…

Jsem ráda, že budík na 3:30 nemusím nastavovat častěji. Přivstat si byl ale záměr, abych pár kol zvládla, dokud je sníh trochu ztuhlý. Náhradní pásy, bundu a svačinky jsem si nachystala ke sjezdovce a „výlet“ mohl začít...

Zapnout hodinky a vzhůru na Everest.

Nahoru to pěkně klouzalo a přestože venku bylo příjemných pět stupňů, sjezdovka byla jako led. Naštěstí úvodní prudkou pasáž vystřídalo mírnější stoupání a tam už to šlo jak na drátkách. Kolem rozhledny, projít přes les až k Tetřeví chatě. Prvních 600 m za mnou, super. Sjezd je rychlý, po sjezdovce to letí.

16x je víc než 15x

Za hodinku jsem dole připravená do dalšího kola. Zkontrolovat hodinky, cvak cvak a měření je ukončené. Hodina práce smazaná jedním kliknutím, to je snad zralé na nějaké zvláštní ocenění. Zapínám znovu, akorát teď budu počítat do 16 místo 15, to je toho. S postupem času se ukázalo, že čísla nad 10 jsou pro mě moc vysokou matematikou a tak počítám do osmi a dělám si malý cíl: obědovou pauzu.

Z ledu do bláta

Kola ubíhají jedno za druhým, jen ty hodiny běží dnes nějak rychleji. Zmrzlou sjezdovku slunce rychle mění na sněhové „blátíčko“. Stoupání je už pohodové, pásy drží skvěle, ovšem ze sjezdů se stává pěkná šichta. Zbytky čerstvého sněhu z víkendu, působí jako „skvělá“ brzda. Sjezdovku teď sjíždím bez jediného obloučku nebo musím dokonce bruslit. A dávám pozor, aby cukání při změnách sněhu neskončilo kotrmelcem.

Řízek, kola, sladkosti

K obědu řízeček a můžu jít na druhou osmičku, uklidňuji se tím, že už jen 6x a setmí se a zase to pojede. Na řízek to šlape skoro samo, ale né moc dlouho. Výškové metry už jsou znát. Na pár posledních výstupů se mi dostává privilegia doprovodu a je to zase na chvíli snesitelnější. Romantický západ slunce a je zase tma a zase to jede dolů z kopce. Konečně!

Podpora s houskou

Pod kopec dorazil i můj support Tomáš Petreček a houska se salámem mi nikdy nechutnala tak, jako ta, kterou donesl. Poslední dvě kola jdeme společně. Sedřené paty dělají zážitek o něco intenzivnější, ale nakonec se toho 16. výstupu přece jen dočkám.

Everest dobyt!

Na hodinkách svítí neuvěřitelných 8904m, 17 hod 15 min a 109 km. Myslím, že teď už můžu s klidem prohlásit: poslední letošní skialpy...

Duo Honza Dvořáček a Jindra Sadílek nezklamalo, ti musí být u každé „voloviny“, co se kde šustne. A Honza to i fotil, díky! Díky moc všem, co jste mě podpořili! Společnost při výstupu i mraky povzbudivých zpráv byly skvělou vzpruhou do dalších kol!