Váš příběh už příznivci lyží „made in Czech“ většinou znají. Připomenu, že jste začínal se snowboardy a výrobní prostředky jste si dokonce sám vyráběl. Jaké stroje jste si musel zpočátku sám vyrobit?

V první řadě to byly lisy na výrobu SNB a později i lyží, spoustu přípravků na výrobu materiálu (ohýbání hran, výrobu dřevěných jader) a v neposlední řadě brusky na broušení hran.

Používáte ve výrobě ještě nějaké nástroje, nářadí nebo stroje z počátků výroby?

Lisy se používají stále a potom i některé brusky na broušení boků lyží. Později jsme vyrobili i nějaké nové stroje. Výroba lyží je velmi specifická a spousta strojů se nedá koupit, takže proces výroby strojů a nástrojů je v podstatě nekončící.

Jaká technologie nejvíce posunula kvalitu a kvantitu výroby?

Co se týká strojů, tak kvalitu asi nejvíce posunuly počítačem řízené stroje jako deskový plotr, který velmi zpřesnil vyřezávání skluznic, laminátů, karbonu atd., dále pak automaty Montana pro finální broušení a samozřejmě všechny CNC stroje na výrobu dřevěných jader.

Předpokládám, že máte přehled o lyžích velkých značek. Jsou jejich lyže v něčem unikátní nebo si jsou současné lyže hodně podobné a při nákupu rozhoduje hlavně sympatie ke značce?

Rozhodně neznám podrobně lyže jiných značek, je toho tolik, že se to prostě nedá obsáhnout. Jsem si ale téměř jistý, že lyže v rámci jednotlivých segmentů (turistické, sportovní, závodní) si budou velmi podobné. Všichni výrobci používají materiály od několika málo dodavatelů a podobnou technologii výroby.

Před lety se masově rozšířilo používání rockeru. Jak moc se tahle móda projevila u značky LUSTi?

Nejsme velkými příznivci rockeru u sjezdových lyží, ale u skialpových a freeridových lyží je to přesně naopak. Tady mají i závodní skialpové lyže malý rocker ve špičce a všechny ostatní modely mají dlouhou pozvolně se zvedající šičku a k tomu i menší rocker na patě. Pro jízdu mimo sjezdovky je rocker jednoznačná výhoda.

Jak velký vliv má na lyžařské podnikání marketing, kterého asi nejste velkým příznivcem?

Jako v každé jiné oblasti podnikání je marketing velmi důležitý. Nejsme ale příznivci klamavého nebo ryze účelového marketingu, kdy prezentujete jako výhodu nějaká rádoby vylepšení nebo použité materiály které lyžím nijak nepomohou nebo v lyžích ani nejsou.

Hraje v oblíbenosti lyže velkou roli její design nebo stále ještě více rozhoduje kvalita provedení a jízdní vlastnosti?

Kvalita je velmi důležitá a řekl bych i samozřejmá, ale design hraje ohromnou roli.

V čem se liší výroba skialpové lyže od běžné sjezdařské?

Výroba se velmi liší hlavně v použitých materiálech. Na skialpové lyže se používají vesměs co nejlehčí materiály, ať už se jedná o dřevěné jádro z velmi lehkého dřeva paulovnie nebo nosné vrstvy, které jsou u dražších modelů převážně karbonové nebo třeba ocelové hrany s menším profilem atp. Technologie výroby je naopak velice podobná.

Po skialpových lyžích se chce, aby jezdili skoro tak dobře jako sjezdové a přitom vážily polovinu i méně. Jak se s touto protichůdností výrobci vyrovnávají?

Úspora váhy při zachování co nejlepších jízdních vlastností se řeší právě použitím lehčích a pevnějších nosných vrstev (např. karbonu). Je to však vždy vykoupeno výrazně vyšší cenou výrobku. U velmi lehkých závodních lyží je pak jízda dolů ovlivněna i malými rozměry lyže a zvlášť sjezdy ve volném terénu bývají trochu utrpení.  Naopak u širokých skialpových lyží zaměřených především na freeridové sjezdy je jízda dolů prioritou a často se kvůli tomu oželí i nějaký gram váhy.

Je v současnosti složité nakoupit materiál na výrobu?

V současné době, po covidu, se dodávky stabilizovaly a žádné výraznější problémy v tuto chvíli nejsou. Jen se celkem výrazně prodloužily dodací lhůty.

Na vašem webu uvádíte, že ročně vyrobíte 6000 párů lyží. Kolik procent tvoří skialpy?

Skialpové lyže tvoří cca 10% naší produkce.

Vysvětlete rozdíl mezi sendvičovou a capovou lyží a proč děláte jen sendvičové lyže?

Co se týká jízdních vlastností konkrétní lyže, tak při zachování identické skladby by mezi capovou a sandwichovou konstrukcí nebyl žádný rozdíl. Sandwichová konstrukce ale lépe vypadá a je také lyžaři brána jako hodnotnější. Také se u ní dá pracovat s profilem dřevěného jádra a tedy i s tvrdostí a jízdními vlastnostmi lyže. Capová konstrukce, kdy jsou vrchní nosné vrstvy spolu s vrchní fólií staženy na boku lyže podél dřevěného jádra až dolů ke hraně je zase velice odolná proti jakémukoliv poškození.  I my samozřejmě vyrábíme velké množství lyží v capové konstrukci – např. některé freeski, většinu skialpových lyží nebo všechny dětské lyže. Vždy jsou to ale celodřevěné, nijak neošizené výrobky.

Vaše dcera závodí(la) na skialpech a tak jste ji vyrobil lehké lyže, závodní speciálky. Co je největší potíž při tvorbě lyží, které váží 700 g?

Největší potíž je najít kompromis mezi pevností, lehkostí a trvanlivostí lyže.

Jak zásadní roli hraje u lyží vrstva nebo alespoň její část z karbonu?

Karbonové vrstvy mají velkou pevnost při relativně nízké váze. Jsou ale poměrně křehké v tlaku, takže se často musí kombinovat s nějakou houževnatější vrstvou.

Vyrábíte z různých materiálů, zkuste přiblížit čtenářům, co přináší lyžím jednotlivé materiály, se kterými máte zkušenosti. Začněme dřevem a přírodninami...

Pavlovnia – lehké dřevo podobné balze, díky malé hmotnosti zlehčuje dřevěné jádro lyže

Jasan – daleko pevnější ale také velmi těžké dřevo, do skialpových lyží ho nepoužíváme

Topol – lehké dřevo, které ale my nepoužíváme

Buk – používáme tenké plátky jako výztuhy i ve skialpových lyžích, jedná se tvrdé dřevo podobné jasanu

A pokračujme syntetickými materiály…

Karbon – lehká, pevná nosná vrstva

Skelná vlákna, lamináty – tradiční nosná vrstva používaná při výrobě lyží, pokud chceme dosáhnout podobné tvrdosti, jako při použití karbonu, musí se dávat skelná vlákna ve větší gramáži, což zvyšuje váhu lyže, ale oproti karbonu jsou skelná vlákna zase houževnatější.

Titanal – velmi kvalitní nosná vrstva používaná při výrobě převážně sjezdových lyží. Výrazně zlepšuje podélnou i torzní tuhost, zajišťuje agresivitu a dynamiku lyže.

Aramid – pružnější a houževnatější materiál než karbon, my ho používáme minimálně a vždy pouze jako vlákna vetkaná do uhlíkové tkaniny

Dyneema – pevné a houževnaté vlákno, my ho v žádných lyžích nepoužíváme

Zkuste popsat největší rozdíly mezi lyžemi pro skialpinisty a freeridery?

U freeridových lyží je prioritou větší šířka lyže a jízdní vlastnosti hlavně při sjezdech převážně neupraveným terénem - nějaký gram navíc se pro lepší jízdní vlastnosti přece jen snese. U skialpových lyží je naopak váha lyže velmi důležitým parametrem a k tomu je třeba, aby se lyže co nejlépe chovala jak při sjezdech různými terény, tak i při stoupání s nasazenými pásy.

Co byste poradil skialpovému nováčkovi před výběrem prvních skialpových lyží?

My se vždy první ptáme, na co lyže chce, kde se s nimi bude pohybovat a potom vždy doporučíme nejlepší lyže poměr cena – výkon.

Popište ideálního cílového zákazníka pro vaše skialpové lyže…

Nabízíme širokou škálu skialpových lyží, dokážeme tedy uspokojit každého zákazníka od začátečníků, přes pokročilé až po závodní skialpinisty.

Děkuji za zajímavé odpovědi a přeji hodně úspěchů

Podívejte se na přehled lyží LUSTi pro skialpinismus a skitouring. Více se o lyžích Lusti dozvíte na webu lusti.cz