Průběh nehody

Skupina šesti osob se vydala z chaty Langtalereckhütte v oblasti Gurgler Gruppe přes vrchol Schalfkogel směrem k chatě Martin Busch-Hütte. Když se skupina nacházela při výstupu nad ledovcem Gurgler Ferner, uvolnila se v nadmořské výšce cca 2840 m malá desková lavina, přestože lidé ve skupině dodržovali rozestupy pro snížení zátěže svahu. Lavina zasáhla tři osoby a strhla je přes skalnatý terén níže. Jeden člověk zůstal částečně zasypaný s lehkým zraněním v blízkosti okrajové trhliny. Dvě další osoby byly strženy do okrajové trhliny ledovce Gurgler Ferner a zcela zasypány. Tyto dvě osoby, navzdory okamžité pomoci spolulezců, lavinu nepřežily.

Analýza sněhové pokrývky

Dne 25. března 2025 jsme byli spolu s horskou policií a lavinovými experty na místě nehody za účelem analýzy lavinové nehody. Naše šetření potvrdilo, že hlavní příčinou nehody byl problém se starým sněhem. Lavinové desky tvořila pomalu se formující sněhová pokrývka od 10. března 2025. Pod ní jsme našli dvě kritické vrstvy, tvořené volnými, hranatými krystaly, které byly překryty tenkými zmrzlými krustami. Tyto vrstvy vznikly v důsledku dvou menších sněžení (13.–14. 2. a 26. 2.) a následných dlouhých období suchého, slunečného počasí.

Podle meteorologické stanice v Söldenu byly zaznamenány menší sněhové srážky 13. a 26. února. Po těchto srážkách následovalo stabilní počasí (vysoký tlak). Díky slunečnímu záření a oteplení se na novém sněhu vytvořily tenké zmrzlé krusty, pod nimiž se během jasných nocí tvořily hranaté krystaly. Od 10., zvláště však od 14. března se nad těmito slabými vrstvami vytvořila lavinová deska.

Stěží znatelné přírůstky nového sněhu od 13. února spolu s dalšími meteorologickými parametry na stanici Sonnbergalm v blízkosti Obergurglu.

Sněhové profily a testy stability

Na několika místech jsme vytvořili sněhové profily a provedli testy stability. Rozhodující pro možné uvolnění lavin nebo šíření trhliny byla přítomnost výrazné sněhové desky – ta však nebyla přítomna ve všech místech.

Lavinový profil v místě utržení laviny: Viditelná je tvrdší vrstva u povrchu (deska) a pod ní sekvence tenkých krust a hranatých krystalů. Šipka ukazuje na slabou vrstvu, která byla rozhodující pro lavinový jev.

Profil byl vytvořen vlevo (orograficky) od lavinové dráhy pod skalním zlomem. V tomto místě se kvůli slabě vyvinuté desce podařilo iniciovat pouze neúplné přetržení.

Další profil ze samotného místa nehody i další sněhové profily jsou dostupné – jako obvykle – zde.

Lavina při nehodě

Lavina měla charakter malé deskové laviny (velikost 1). Maximální šířka činila 16 m, délka 125 m. Odtrh se nacházel ve výšce 2840 m s výškou odtrhu mezi 30 a 60 cm (průměrně 45 cm). Sklon svahu v místě výstupové stopy činil 35° a byl orientován na východ. V lavinové dráze se nacházel skalní práh a v lavinovém kuželu cca 6 m hluboká okrajová trhlina, do které byly smeteny a zcela zasypány dvě osoby.