Rolbě pápá a poctivě odkroutit bezmála 11 km a 600 výškových metrů. Není to tak zlé, za tři hodinky zvládnutelné a základ aklimatizace doplňuje dobrý pocit. Specialitou Jamtalhütte je polévka v ceně polopenze, hustá krémová s chlebem se podává denně 12-16 hod.
Jamtalhütte v plné kráse, pro 150 lidí , rychlá obsluha, prostě fungující fabrika na zážitky!
Schnapfenspitze 3219 m
První pošmourný den se povedl. Jižní svah na Schnapfenspitze má místy až 40° sklon, 35° je po věrtšinu závěrečného hangu standardem. Je zde na bezpečnější vyhnout se slunečným dnům. Nám to klaplo. V zádech monumentální skály Fluchthornu a ze sedla docela snadný výstup k dřevěnému kříži. V příznivých podmínkách ideální vrchol pro přechod mezi chatami Jamtal a Heidelberger.
Ve strmině potupné sesouvání po krustě střídá v nižších polohách firnová obsese!
Augstenspitze 3228 m
Přichází čas modré oblohy. Cestou na Augstenspitze zíráme na Jamspitze a Dreiländerspitze.
Jihotyrolská horská služba vyráží na vrchol. Jeden ze dvou dlouhých hadů.
Prvním cílem dne je přejít sedlo Fuorcla Chalaus. Šlo to v pohodě, v závěru v botách s lyžemi v rukou. Za sedlem divácky vděčná převěj a poslední hodinka na vrchol.
Konec výstupu na Nördliche Augstenspitze vede po snadném hřebínku, až na přepychovou rozhlednu uprostřed Silvretty.
Nechceme se vracet stejnou cestou zpět a využíváme možnosti podniknout okruh. V euforii dolů , na pásech přes převěj a kousek do sedla. Osaměli jsme a mlsáme výhledy na švýcarskou stranu Alp. Firnový sjezdík umocňuje pohodu.
V sedle Urezzas Joch se vracíme do Rakouska a po ledovci Jamtalferner míříme na zaslouženou večeři!
Dreiländerspitze 3199 m
Hora na rozhraní Tyrolska, Vorarlbergu a kantonu Graubünden je oblíbeným a pro svůj vrcholový hřebínek také náročným cílem.
Po ránu se ze stínu těšíme na sluníčko.
Nejprve musíme do sedla Ochenscharte. V poledne jsme tam a cestou pozorujeme blaženě hýkající skialpinisty, mířící přechodem na naši Jamtalhütte. Víme, že se taky dočkáme!
Silvrettahorn je pro nás novým pohledem a vesel stoupáme traverzem do místa, kde lyže vyměníme za mačky. Nahoru je to, až na závěr, poměrně jednoduché. Pod námi Vermuntpass a Piz Buin.
Samotný výstup vyžaduje několik lezeckých kroků ke kříži, pod ním je symbol trojmezí.
Haagspitze 3031 m
Kdo si počká, ten se dočká! Haagspitze je cílem lákavým, ale ošemetným. Laviny na východním svahu hrozí všem opozdilcům a tak je na místě spěchat. V předchozích dnech se vše vysypalo a tak jsme nechaly haršajsny labužnicky zakusovat do firnu a po překonání prvního hangu (35-40°) jsme se osaměle stoupali kolem skal, kde vládl klid.
Po pláních ledovce Totenfeld je to pohoda a náhle – jihovýchodní strmina 35-40°, Prostupné jen v tutových podmínkách! Ta skalka na obzoru není Haagspitze. Musí se jěště kousek doleva, nahoru.
Pohled do rájónu sousední Wiesbadener Hütte, nad údolím Ochsental.
Pak už rychle dolů a po poledni polévka a pivko na slunečné terase. Ať žije Jamtalhütte!
Infobox k Jamtalhütte
Horská chata Jamtalhüte v pohoří Silvretta je snadno dostupná z vesnice Galtür. Má velkou kapacitu a nabízí širokou paletu skialpových túr. Z těch náročnějších na Haagspitze, Schnapfenspitze a Dreiländerspitze. Střední obtížnost má Augstenspitze a Piz Tasna. Zbývají méně náročné - Gamsspitze, Hintere Jamspitze, Vordere Jamspitze, Breite Krone a Grenzeckkopf. Veškeré info je na jediném místě - Jamtalhütte.
