O výchově mladých skialpinistů si můžete přečíst ve třech podrobných článcích, které mohou být pro skialpující rodiče inspirativní…

Do větší porce skialpových túr jsme je nechtěli tlačit silou, spíše jsme vyčkávali na vhodnou příležitost. Ta přišla, když, když jejich gymnázium zrušilo na 4 dny výuku kvůli přijímačkám. S návrhem vyrazit na alpskou horskou chatu docela nadšeně souhlasili.

Sportovní dovednosti

Ačkoli nebydlíme na horách, kolem všech forem lyžování se točí zimní program rodiny. Martinovi je 14 let a ve své kategorii je výborný v orientačním běhu. Na sjezdovce lyžuje skvěle, myslím, že by se býval neztratil ani v závodním lyžování. 12letá Klárka hraje basket a jak to jde, využívá jakoukoli možnost sportovat i jinou formou. Jako holku ji trochu limituje strach, ale lyžuje velmi slušně a umí jet na jistotu. Ani jedno z dětí nemá skoro žádné zkušenosti s jízdou v neupraveném sněhu.

Výběr lokality

Když vybíráte, kam pojedete s dětmi, není to snadné. Zvlášť když je nejistá předpověď počasí a panuje lavinové nebezpečí 3. stupně. Původně jsme chtěli do Salzburska, ale vývoj počasí nás nasměroval více na západ – na Silvrettu. To byla oblast s docela solidní předpovědí a minimem předpokládaných srážek. Z trojice rakouských horských chat v těchto horách má nejjednodušší dostupnost a nejširší možnosti túr Jamtalhütte nad Galtürem. Některé z túr sice vedou po ledovci, ale mají minimum prudkých svahů, strmějších než „hranice jistoty“ 30°.

Cesta na chatu

Celý víkend i předchozí noc sněžilo a hory byly bílé jako v lednu. Od rána svítilo slunce a tak jsme během výstupu po urolbované cestě údolím Jamtal sledovali lavinové splazy na východních svazích. První, edukativní seznámení s lavinami. Během dne se oteplovalo a když jsme dorazili k chatě ve výšce 2165 m, bylo prakticky po prašanu, který se za pár hodin změnil ve vlhkou vatu. Za 3,5 hodiny jsme urazili 10,5 km dlouhý nástup na chatu, i přes pozdní jaro celý po sněhu, na pásech. V ceně ubytování je na chatě odpolední polévka a ta nám bodla. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili znovu do terénu.

Dětský skialpový set Dynafit Young Star s techovým vázáním... Skrýt poznámky
...doplněný lyžáky Dynafit TLT X Skrýt poznámky

Poprvé na opravdových, lehkých skialpech

Když se povede probudit v dětech nadšení, je potřeba vyměnit levné, ale bohužel těžké adaptéry StartUp za lehký set s piny a inserty, V tomto věku je potřeba počítat s tím, že rostoucí nohy znamenají řešit každý rok lyžáky jiné velikosti. S lyžemi je to jen o trochu lepší. Kromě možností koupit je tu možnost využít půjčovnu, ne každá má ale k dispozici dětské lyže. Klárka s Martinem měly vypůjčený set od Dynafitu – lyže s vázáním Youngstar a boty TLT X. Jejich velikost nohy už je v kategorii dospělých, které začínají od 22,5 až 23 (Mondopoint). Lyže Youngstar se prodávají jako set s lehoučkým vázáním ST Rotation Lite 7 a standardními pásy Speedskin Youngstar. V kolekci Youngstar jsou k dispozici i boty Youngstar Boot, hole a kompletní systém vrstev u oblečení, tak jak to zvykem u dospěláků.

Nácvik otoček a sjezdu

Odpoledne jsme trénovali otočky. Martin i Klárka to rychle pochopili a zvládali bez potíží. Postupně jsme zkusili AVA otočku a pak v prudkém svazu klasický zigzag.

Pro oba byl novinkou sjezd neupraveným svahem. Trénovali jsme ho na sklonu svahu kolem 25°.  Sníh byl spíš těžší, nahoře se ještě podobal prašanu, dole už byl o poznání těžší. Tedy ideální pro výcvik. Zatímco Martin neměl problém, Klárka s tím bojovala.

Mluvící lavinový vyhledávač je fajn…

Před večeří jsme udělali základní výcvik práce s pípákem. Hlasová navigace u přístroje ORTOVOX Diract Voice byla pro děti příjemným bonusem. S vyhledávačem si ale už opakovaně dříve nacvičovali hledání a tak to pro ně bylo jednoduché opáčko.

Dlouhá túra na Piz Tasna

Hned první den na chatě a nejlepší předpověď. To znamená nejdelší túra na programu. Večer pečlivě naplánováno a hned po snídani míříme pozvolna vzhůru dlouhým údolím. Po svačině se rozdělujeme na dvě dvojice. V rychlejším týmu jde manželka s Martinem, já dohlížím na Klárku. Rychlíci vystoupali ke kříži na kopci Piz Faschalba německy Grenzeck Kopf (3043 m), s Klárkou podcházíme vrchol po hřebeni a společně překonáváme krátký úsek s lyžemi na batohu přes Bishof Spitze (3029 m). První zkouška zacházení s cepínem, troška nejistoty a nervozity, bráchova podaná hůlka sestře pro jistotu…, to rodiče vždycky potěší. Ze sedla Kronenjoch sjezd parádním prašanem severovýchodního svahu a svačinka. Na prašanu se Klárka chytá, získává sebedůvěru a její jízda se rázem posouvá o dvě třídy výš!

Pak se rozdělujeme znovu na dvojice – já mířím s Klárkou na bližší a nižší Piz Laver (2984 m), Pavla s Martinem na Piz Tasna. Obě dvojice dosáhly vrcholu, na Na Piz Tasna to byl ze sedla výstup na mačkách a s cepínem a dobrý test pro Martina.

Grenzeck Kopf Skrýt poznámky
Piz Tasna 3179m Skrýt poznámky
Breite Krone 3079 m Skrýt poznámky
Piz Laver 2984 m Skrýt poznámky

Breite Krone s Klárkou

Naše varianta byla kratší a proto jsme se s Klárkou vysápali do sedla pod Breite Krone a nepohrdli jsme možností dojít na vrchol. Kvůli kamení jsme po chvíli sundali lyže a v lyžákách došli na vrchol (3069 m). Časově nám to klaplo tak, že jsme se společně sešli v sedle Kronenjoch během pěti minut.

Dlouhý sjezd k Jamtalhütte

Ačkoli převýšení není v poměru ke vzdálenosti moc výrazné, je dlouhý sjezd v první polovině solidním zážitkem. Kvůli mírnému sklonu ideální pro skialpové začátečníky. Klárka získala sebevědomí během předchozích krátkých prašanových sjezdů a v ne zrovna jednoduchém svahu s těžším sněhem ho hned prodala. Jela na jistotu, velmi rychle a ani jednou se jí nekously lyže. Zvládla jet i delší oblouky. Strach z předchozího dne byl po 24 hodinách fuč. Martin také získával každým kilometrem na jistotě. Když jsme vypli v cíli GPS navigaci, ukazovala 23 km s převýšením nahoru 1600 metrů.

Dlouhá túra nám vyšla

Ano nejsou to úplně optimální parametry pro první skialpovou túru, ale vývoj počasí nám logickou posloupnost neumožnoval. Díky tomu, že túra byla variabilní a dala se v případě ubývajících sil včas otočit, nepovažuji tuhle volbu za nezodpovědnou. Když jsou děti v kondici, aklimatizované po výstupu na chatu, dobře vyspané, dá se to zvládnout! No a tři vrcholky za jeden den – to nám všem udělalo radost.

Hintere Jamspitze

Plán na další den byl jasný. Abychom poznali další část Silvretty nad ledovcem Jamtalferner, zamířili jsme na Jamspitze. Předpovídali zatahování po poledni a tak jsme uspíšili ranní přípravy a hned po snídani mířili k ledovci - sedáky nasazené, lano v batohu. Výškové metry rychle přibývaly a po včerejším náročném dnu se ukazovalo, že dětská těla výborně zregenerovala. Zato oblaka bohužel přišla dřív, než měla. Do sedla Jamjoch jsme dorazili v mlze. Na vrcholu máme štěstí, že nám příroda dopřála občasné výhledy, alespoň na švýcarskou stranu.

Krásný sjezd

Viditelnost na sjezd je základem bezpečnosti. Jasno nebylo, ale vyhnulo se nám ošemetné difúzní světlo a viděli jsme kudy jedeme. Sníh byl zvlhlý, přesto ještě trochu připomínal prašan. Děcka to vládla se ctí a když pak byla dole zhoršená viditelnost a objevily se i nějaké trhliny v ledovci, uvědomili si, že respekt k horám je na místě.

Seznámení s ledem

Kousek pod chatou má tyrolská horská služba výcvikové středisko se sloupem ledu pro nácvik lezení. Nachystali jsme cepíny a mačky a dvě hodinky před večeří si děti zkoušely, jak se vrtá do ledu šroub a jaké to je zaseknout cepín. Martina pak, pro mě překvapivě, zajímalo, jak se dělá sněhová kotva z cepínu i jak funguje kladkostroj pro vyproštění kamaráda z trhliny.

Mlha a vítr

Poslední den jsme se probudili do očekávaného, nevlídného počasí. Poletoval sníh, nízká oblačnost a foukal vítr. Nabízela se jediná možnost – jít pozvolným údolím směrem na Kronenjoch, čistě za účelem kondičního tréninku a získání zkušenosti, že skialp nemusí být vždy slunce a prašan. Po sbalení věcí na chatě zbývalo už jen sjet do údolí. Za 72 hodin od našeho výstupu se ale hodně změnilo. Sníh citelně zmizel z půlky přístupové cesty a tak jsme několik kilometrů balancovali na proužcích mokrého sněhu a břečky na okraji asfaltky. I to k tomu patří…

Sečteno a podtrženo

Skvělé 4 dny na horách plné dětského objevování a nadšení z nového a samozřejmě i rodičovské radosti. Musím se přiznat, že já v roli vedoucího výpravy jsem byl mírně nervózní z podmínek, to nezastírám. Na betonovém firnu za totálního slunce bych si to určitě užil víc. Ale nakonec vše klaplo a tak musím být spokojený. Díky rodinko za skvělou Silvrettu!

Infobox k Jamtalhütte

Horská chata Jamtalhütte v pohoří Silvretta je snadno dostupná z vesnice Galtür. Má velkou kapacitu a nabízí širokou paletu skialpových túr. Z těch náročnějších na Haagspitze, Schnapfenspitze a Dreiländerspitze. Střední obtížnost má Augstenspitze a Piz Tasna. Zbývají méně náročné - Gamsspitze, Hintere Jamspitze, Vordere Jamspitze, Breite Krone a Grenzeckkopf. Veškeré info je na jediném místě - Jamtalhütte.