Někdy na přelomu června a července mi volá parťák Marek, co říkám na famózní výsledky islandských fotbalistů na Euru 2016, zdvořilostně jsem ho odbyl, že fotbal nesleduji. Nedal se a pokračoval, jestli jsem viděl, jaké jsou na Islandu kopce a ať se kouknu na možnosti skialpu. Po zhlédnutí videí na youtube jsem začal mít jasno, a rozběhnul se kolotoč příprav.

V září jsem rezervoval na severu ostrova u města Akureyri ubytování pro pět osob a začali jsme sledovat ceny letenek a místní webkamery.  V listopadovém vydání časopisu Snow byla navíc  zmínka o lyžování na Islandu, což nás utvrdilo o kvalitách zvolené lokality. Začali přibývat další zájemci. Skupina se nakonec rozrostla na deset členů, převážně z Havířova a okolí. Tým se skládal ze zkušených světoběžníků pro které nebyl problém proklikat se k rezervaci aut a letenek. Na výlet jsme vyrazili v první polovině dubna.  

 Balení zavazadel

Balení 23kg zavazadla a k tomu Ski bag (sports equpiment) s limitem 20 kg, to nabízelo  celkem široké možnosti, co si vzít s sebou. Nezbytné vybavení na skialpové túry a jelikož nám zbýval v zavazadlech stále nějaký prostor, využili jsme ho k převozu potravin.  Kvóty pro jejich převoz jsou sice dosti přísné, ale naštěstí to nikdo moc nekontroloval. Využili jsme nabídky produktu firmy www.hotovky.cz a měli jsme vyřešeny chutně a rychle hlavní jídla.

Po zkušenostech s odbavením v loňském roce, jsme se důkladněji připravili i na letištní kontrolu a odbavení lavinových batohů. Měli jsme připravené všechny možné dokumenty od výrobců lavinového vybavení, vytištěnou korespondenci s vedoucí letištní ostrahy, která nám v ní uváděla, že je přeprava možná a také souhlas přepravní společnosti, kde potvrzují souhlas s přepravou lavinových batohů. I přesto jsme u odbavení zažili horké chvilky. Po mnohém vysvětlování, které trvalo bezmála hodinu, nás konečně odbavili i s batohy a výlet mohl začít.  

Letenky

Podle vzorce cena versus doba letu jsme vybrali odlet z Krakowa do Keflavíku (kam směřují všechny vnitrostátní lety) se společností Wizz Air. Let trval 4 hodiny, ale do naší  vysněné destinace nám zbývalo ještě 430 km. Na tuto cestu se dá využít i vnitrostátní let Reykjavík – Akureyri (cca70 €), ale musíte vyřešit přepravu z Keflavíku do Reykjavíku (cca 50km), což taky není nejlevnější.

Auta z půjčovny

Ihned po přistání jsme zamířili do autopůjčovny. Předem jsme si rezervovali dvě auta 4x4 se střešními boxy a dostatečně velkým zavazadlovým prostorem. Slíbená Subaru nakonec nebyla k dispozici, vyfásli jsme Kia Sportage a Toyota Rav4. Nebyli jsme nadšeni, ale oba vozy nakonec posloužily dostatečně našim potřebám. Čtyřkolky se osvědčily. Asfaltové jsou na Islandu jen hlavní silnice, pokud chcete dojet někam mimo hlavní tahy, šotolině se nevyhnete. Lavinové lopaty na vyhrabávání zapadlého auta taky nezahálely.

Takto vybaveni vyrážíme na 430 km dlouhou cestu na poloostrov Trollaskagi. Hlavní silnici kolem ostrova bych přirovnal k naší silnici II.třídy, tudíž cesta neubíhala, tak jako na dálnici. Po peripetiích se špatně upevněným střešním boxem a hledáním potřebných součástek po příkopech se konečně se svítáním, po sedmi hodinách cestování autem a celkem šestnácti mezi Havířovem a Akureyri, dostáváme na apartmán. 

Málo sněhu

Následující dopoledne věnujeme nákupu nezbytných potravin (nejlevnější řetězec prodejen – Bonus  má ve znaku růžového čuníka). Po nákupech jsme začali s rekognoskováním terénu. Sněhu je v nejbližším okolí katastroficky málo. Od místních se dovídáme, že je to nejhorší zima za posledních 100 let. Nesouvislá sněhová pokrývka začíná od výšky 300 m. Kopce dosahují do výšky okolo 1000 m.

Nálada v týmu upadá a někteří zvažují „přebukování“ zpátečních letenek. Po návštěvě základny heliski máme nějaké tipy na túry i v těchto nepříznivých podmínkách.

Ihned vyrážíme do vesničky Ólafsfjörður, ze které vede CatSki trasa (lyžování po vyvezení  rolbami), zde se dalo jít na lyžích od auta.  I přes nízkou oblačnost jsme si dali dva parádní sjezdy v super prachovém sněhu. Začíná nám být jasné, že se sklouzneme, ale bude třeba trochu hledat nástupová místa.

Holka v neoprenu

Celkem nás překvapila situace, kdy rybaříme v přístavu sněží a je -3° C. Kolem nás proběhne holka v neoprénu a surfovým prknem pod paží. Ihned s jdeme podívat za útes, kde si surfuje s dalšími dvěma obojživelníky.

Lyžování

Neměli jsme žádné ambice extrémních sjezdů v úzkých žlebech, ale spíše si užít lajny na pláních až k moři. Z desetidenního pobytu jsme nakonec lyžovali šest dní, převážně kolem vesniček Dalvik a na protějším břehu, poblíž Grenivíku. Vždy jsme museli dojíždět asi 75km (1h) autem. Pak následoval pozvolný nástup 10 až 15km dlouhé túry se dvěma až třemi sjezdy a celkovým převýšením 1500 m.

Počasí

Počasí je na ostrově opravdu nevyzpytatelné a ani místní metrologové v tom nemají úplně jasno. Krátkodobá, půldenní předpověď má úspěšnost 50%. Počasí se liší i v jednotlivých dolinách. Vyšli jsme  do sedla, na jedné straně mlíko na straně druhé polojasno. Tato situace se několikrát opakovala. Ráno byla převážně nízká oblačnost, se základnami oblačnosti ve výšce 300 m, kolem 14. hodiny se počasí lepšilo a občas bylo i polojasno. Slunce zapadalo po 22. hodině místního času, který je o dvě hodiny nazpět proti našemu. Takže časté ranní vstávání se zde nekoná. Teploty se pohybovaly kolem -2 až +2stupňů. Velká vlhkost vzduchu a vítr způsobovaly výrazně nižší pocitovou teplotu. Při jednom sjezdu jsme se ocitli v mrazivém mraku, kdy se pocitově náhle ochladilo o 10 stupňů. 

Na Islandu si na počasí nemůžete stěžovat, protože za 10 minut může být ještě horší. Dočetli jsme se, že se zde neustále střídají teploty a na prašan zde prý nenarazíme a prý se lyžuje  převážně na firnu. Nám nasněžilo každý večer 5-30 cm superlehkého prachu, který jsem v našich zeměpisných šířkách ještě neviděl.

Odpočinkový den jsme strávili poznávacím zájezdem k jezeru Mývatn a návštěvy termálního koupaliště Mývatn Nature Baths.

 Jídlo a pití

Jídelníček jsme si zpestřovali mořským rybolovem nebo nákupem ryb u rybářů. V řekách je lovení bez povolení pokutováno, v moři je to free. Na ostrově je částečná prohibice, takže se v Akureyri alkohol prodává jen v jednom obchodě, s omezenou otevírací dobou. Alkoholické pivo v běžných obchodech nekoupíte. Jeden z účastníků si liboval, když nakoupil tři kartony piva v samoobsluze, ale jen do té chvíle než u auta zjistil, že se jedná o alkoholfree. Doporučuji nakoupit zásoby v bezcelní zóně na letišti, hned po přistání. Za točené pivo v restauraci zaplatíte 250 Kč, za kávu 150 Kč.

Skialpová destinace

Poloostrov Trollaskagi má obrovský potenciál pro podnikání skialpových túr, což západní Evropa už dávno zjistila. Během našeho pobytu se tady pohybovalo několik rakouských, francouzských a amerických skupin. Vzhledem k scenériím, které vám lyžování na Islandu může nabídnout, se není čemu divit.

Každá sranda něco stojí, takže si na podobný trip v low cost kategorii připravte zhruba  30 000 Kč na osobu. Všude se platí bezhotovostně, ale nějaké to euro se v kapse hodí, obzvláště při nákupu ryb v přístavu.

Nesmím zapomenout poděkovat firmě Dynafit za podporu této výpravy. 

Užitečné odkazy pro skitouring na Islandu:

Laviny: http://en.ofanflodakortasja.vedur.is/ofanflod/

Polární záře předpověď: http://www.aurora-service.eu/aurora-forecast

HeliSkiing: http://vikingheliskiing.is , 1200 € na osobu a den

Potápění: http://www.strytan.is

Potraviny: www.bonus.is

Termály: https://www.myvatnnaturebaths.is/