Nebezpečné laviny

Laviny představují při provozování těchto aktivit značné nebezpečí. Mezi lety 1970 a 2015 je v alpských zemích zdokumentováno 4750 případů úmrtí v lavině. Nehody obecně dělíme na ty, které se stanou v tzv. kontrolovaném terénu (lyžařská střediska ale také v zastavěných územích, na silnicích atp.) a ty, které se stanou v nekontrolovaném terénu (skialpinismus, freeride, atp.). Zatímco nehody v kontrolovaném terénu se daří přibližně od roku 1970 významně snižovat, počet těch v nekontrolovaném terénu se mezi lety 1960 a 1980 zdvojnásobil vlivem nárůstu rekreačního využití hor.

I přes boom zimních rekreačních aktivit ve volném terénu zůstává meziročně počet lavinových nehod prakticky stabilní. Podíl na tom mají tři hlavní faktory, a sice pokrok technologií pro efektivní záchranu, šíření informovanosti mezi laickou veřejností a v neposlední řadě i rozvoj aktuálních informací o vývoji počasí a podmínek v lavinovém terénu.

Lavinové zpravodajství

Zatímco v oblasti vybavení i v obecném šíření osvěty se dle mého názoru daří náskok alpských zemí oproti Čechám postupně dorovnávat, s informacemi ohledně počasí a podmínek máme zjevný jazykový hendikep. Užitečnost informace se řídí třemi parametry, a sice včasností, dostupností a spolehlivostí. Pro sledování vývoje a pochopení procesů přeměny sněhu, vlivu slunečního osvitu či vzdušného proudění na lavinové nebezpečí je důležitá ještě pravidelnost a návaznost. Právě nutnost pravidelného sledování dostupných informací ještě zvyšuje důležitost požadavku na jejich dostupnost. Význam vlivu jazykové bariéry na dostupnost informací mezi českými skialpinisty jsem se pokusil zjistit pomocí internetového dotazníku.

Dotazník o sledování lavinové problematiky

Sestavený dotazník se skládal z následujících 11ti otázek:

1.     Pohybu v zimních horách (mimo sjezdovky) se věnuji:

 a.      < 2 roky

 b.      2-6 let

 c.      > 6 let

 2.      Za jednu sezónu strávím v zimních horách přibližně

 a.      < 7 dní

 b.      7-30 dní

 c.      > 30 dní

 3.      Vyber tvrzení, které tě lépe vystihuje:

 a.      Myslím, že nemám dostatek zkušeností. Do zimních hor raději vyrážím s někým zkušenějším

 b.      Jsem rád aktivním členem výpravy, podílím se na plánování a rozhodování při túře

 4.      O lavinovou situaci se zajímám:

 a.      Nikdy

 b.      V rámci plánování túry

 c.      V průběhu celé zimy

5.      Při plánování túry si ověřím předpovídaný stupeň lavinového nebezpečí

 a.      Ano

 b.      Ne

 6.      Při zjišťování počasí zjišťuji i jeho vývoj v průběhu několika posledních dní

 a.      Ano

 b.      Ne

 7.      Zjišťuji detailní informace o složení a vlastnostech sněhové pokrývky a jejich vývoji

 a.      Ano

 b.      Ne

 8.      Zajímám se o lavinové nehody v průběhu sezóny a jejich příčiny

 a.      Ano

 b.      Ne

 9.      Porozumění anglicky psané lavinové předpovědi je pro mě

 a.      Snadné

 b.      Obtížné

 c.      Nemožné

 10. Porozumění německy psané lavinové předpovědi je pro mě

 a.      Snadné

 b.      Obtížné

 c.      Nemožné

 11.  Ocenil bych informace ohledně lavinové situace v českém jazyce

 a.      Ano

 b.      Ne, stejně bych to nečetl

 c.      Ne, rozumím jiným jazykům

 d.      Ne, vystačím si se strojovým překladem

Smyslem prvních dvou otázek bylo rozdělit respondenty podle zkušeností a třetí otázkou zjistit jejich hodnocení vlastních zkušeností. Pomocí 4. - 8. otázky jsem chtěl zjistit, jakým způsobem získávají respondenti informace týkající se lavinového nebezpečí a 9. – 11. otázka se již týkala samotné problematiky cizích jazyků.

Interpretace výsledků

Rozdělení respondentů podle zkušeností a vlastního hodnocení

Nejdříve se podívejme na rozložení respondentů podle prvních dvou otázek. 

 93 % respondentů se zimním aktivitám věnuji více než dvě sezóny, 48 % dokonce více než 6 let. 35 % respondentů stráví v horách každou sezónu více než 30 dní.

Třetí otázka obsahuje vlastní hodnocení zkušeností respondentů. 70 % dotázaných se považuje za dostatečně zkušené na rozhodování během túry.

 

Zajímavé hodnoty dá filtrování výsledků podle první otázky. Ve skupině chodící do hor více než šest let se za dostatečně zkušené považuje 94 % respondentů.

 

Z lidí skialpujících méně než dva roky se naopak 100 % nepovažuje za dostatečně zkušené.

Poslední zbývá skupina 45 % všech respondentů se zkušenostmi 2-6 let, a tu budeme filtrovat i podle druhé otázky, je to totiž skupina nejdůležitější.

 

Ve žluté výseči jsou nejzkušenější respondenti této skupiny, kteří hodnotí své zkušenosti jako spíše nedostatečné, jsou tedy ve svém úsudku relativně konzervativní. Oproti nim jsou v modré výseči respondenti s 2-6 roky a méně než 7 dny za sezónu, kteří se považují za dostatečně zkušené na podílení se a rozhodování při túře. Všech, kteří se v této skupině rádi podílejí na rozhodování, je dohromady 57 %. Lidé z této skupiny mohou, ale také nemusí být dostatek zkušeností k tomu, aby dokázali bezpečnost posoudit v terénu pouze na základě vlastního pozorování. Jsou tedy nejvíce závislí na kvalitě a dostupnosti informací třetích osob. Jedná se o 25 respondentů.

Získávání informací o lavinovém nebezpečí

Velmi potěšující je výsledek 4. otázky. 100 % respondentů se o lavinovou situaci zajímá, a 70 % tak činí dokonce v průběhu celé zimy.

100 % respondentů si ověří při plánování túry předpovídaný stupeň lavinového nebezpečí. Myslím, že za tím stojí jednak osvěta (je to opravdu důležité) a potom také jednoduchost a dostupnost. Stojí to prostě minimum úsilí. 

Vývoj počasí v průběhu několika posledních dní před túrou sleduje stále dobrých 92 % respondentů. Počasí má zásadní vliv nejen na naší bezpečnost, ale také na prožitek z túry, jak to bude pohodlné, jaké budou výhledy atp. Podle předpovědi počasí často volíme i oblečení a další výstroj, na její sledování jsme tedy navyklí. Zjišťovat vývoj posledních dní je navíc „pouze“ pro bezpečnost, když už to ale máme otevřené…

Informace o složení a vlastnostech sněhové pokrývky už sleduje pouze 58 % respondentů. Tyto informace jsou přitom nedílnou součástí předpovědi stupně lavinového nebezpečí a jejich znalost pomáhá správnému vyhodnocení situace v terénu. Jako jednu z hlavních příčin vidím právě nedostupnost informace danou jazykovou bariérou. Jinak řečeno jde o lenost věnovat úsilí vlastnímu překladu.

Oproti tomu velmi zajímavých je 90 % respondentů sledujících lavinové nehody a jejich příčiny v průběhu sezóny. Tyto informace bývají dostupné výlučně v německém jazyce a jejich sledování vyžaduje tedy stejné úsilí, jako u předchozí otázky. Je zde patrné podceňování úsilí věnovanému prevenci.

Jazyková bariéra při získávání informací

Čtení odpovědí z poslední části dotazníku už je snadné, protože jazyková vybavenost nemá žádnou souvislost s lyžařskými zkušenostmi. Anglicky psaná lavinová předpověď je snadno srozumitelná 59 % respondentů, dalších 40 % uvádí její čtení jako obtížné. Bohužel je anglicky psaných aktuálních informací k dispozici poměrně omezené množství.

S německou předpovědí je to dle očekávání mnohem horší. Snadno srozumitelná je pro pouhých 11 % respondentů, obtížně srozumitelná pro 54 %. Porozumění je nemožné pro celých 35 %.

 

Lavinovou předpověď v českém jazyce by ocenilo 86 % respondentů.

A co teď s tím?

Odpovědi z dotazníku mě utvrdily v přesvědčení, že mít aktuální informace o lavinové situaci v Alpách i v českém jazyce by bylo skutečně prospěšné. Ale jak toho dosáhnout?

Poměrně důležitý je legální aspekt celé věci. Není možné jen tak převzít cizí text, přeložit ho a publikovat, obzvlášť pokud jeho nesprávné porozumění může v důsledku vést až k ohrožení lidských životů. Kromě povolení autora k překladu je nutné řešit i případnou verifikaci a odpovědnost za správnost publikovaných informací.

S tím úzce souvisí i kvalita překladu a tedy finanční náročnost. Bylo by hezké celou věc pojmout jako dobrovolnou aktivitu ve stylu „lyžaři pro lyžaře“, udržení dostatečné kvality by se ale touto cestou stalo složitým problémem. Zároveň nízký komerční potenciál nedává příliš nadějí pro sehnání finančně silného partnera pro podporu takového projektu.

Sám nemám konkrétní představu, jaký bude výsledek mého snažení. Získaná data nyní plánuji použít při komunikaci s institucemi působícími v oblasti lavinové problematiky v Čechách, Rakousku, Německu a Švýcarsku. Pokusím se získat i informace o případných grantech či jiných možnostech podpory.

Pokud má kdokoliv další jakýkoliv nápad, podnět či připomínku, pište do diskuse ke článku na facebookovém profilu SkitourGuru.cz