Nebezpečná mís­ta v terénu

Čím hlouběji je člověk pod lavinou, tím nižší jsou jeho šance na přežití. Zvláště nebezpečné zóny v zasněženém terénu jsou:

  • Muldy a žleby. Tam často dochází ke shromažďování lavinového sněhu ze širokého pásma (trychtýřový efekt). Pokud se ocitnete ve žlebu, uzavřeném ze stran, a jede v něm lavina, často neexistuje možnost lavině ujet, pokuste se vyjet z laviny do strany. Ve žlebech výrazně roste pravděpodobnost hlubokého zasypání, a tím se snižuje pravděpodobnost včasného vyproštění zasypaných a tudíž úspěšné záchrany.
  • Blízkost hřebe­ne. V oblasti hřebenů bývají často sněhové převěje. Proto je namístě opatrnost při jejich přecházení. Lyžařem odlomená převěj může iniciovat utržení laviny na svahu, na nějž převěj spadne (často zároveň s lyžařem). V oblastech hřebenů bývají často také místa s nebezpečným navátým sněhem, především na rozhraní hřebenu a závětrného svahu.
  • Rozhraní svahů o různém sklo­numůže být labilní zónou, pokud tvarem z profilu odpovídá oblině. Sníh pokrývající oblinu je náchylný k tvorbě napětí v různorodých vrstvách a soudržnost sněhu na rozhraní bývá nižší.
  • Lavinový svah nad s­kupinou. Strmými svahy se snažte stoupat po krajích, a pokud je traverzujete, tak co nejvýše. V případě uvolnění laviny tak snižujete pravděpodobnost hlubokého zasypání.

Kde hledat bez­pečnou zónu?

  • Ploché hřebeny mají výhodu v tom, že nebezpečná místa jsou většinou pod lyžařem.
  • Svahy s mírným sklo­nem (do 30°) lze považovat za bezpečné, čím menší sklon, tím bezpečnější.
  • Vypouklé svahy, bráno podle tvaru povrchu (zvané také konvexní), jsou většinou bezpečnější než prohlubně (byť rozlehlé a mírné). Na vypouklém svahu jste obvykle nad nebezpečím, naopak prohlubní může „protékat“ lavina, uvolněná někým jiným v poměrně velké vzdálenosti.
  • V dostatečné vzdá­lenosti od strmýc­h svahů se držte od 3. stupně nebezpečí (3 z 5, značné) a především při 4. stupni (vysoké), pro který jsou typické samovolné, spontánní laviny. Pokud by vás zasáhla rozjetá lavina z okolního svahu, obvykle bude mít velkou rychlost a průvodním jevem bude i silná tlaková vlna.
  • Ostrůvky jistoty jsou místa, kde lídr skupiny shromažďuje svoji skupinu. Mělo by jít o co nejbezpečnější místo (v rámci možností) pro skupinovou přestávku (při výstupu, sjezdu, pro svačinu atd.). Ideální jsou vyvýšená místa (nad nebezpečnými zónami). Při pohybu po horách se volně inspirujte umístěním horských chat v terénu – to by měly být 100% ostrůvky jistoty.

 Co je nade mnou­?

  • Od 3. stupně nebezpečí („značné“) může dojít k uvolnění laviny i na úpatí svahu. V takovém případě hrozí hluboké zasypání. Sledujte proto nejen svou stopu, ale i terén nad sebou.
  • Rovněž na rovinatém terénu vás může zasáhnout nahoře uvolněná spontánní lavina. To hrozí hlavně na jaře, když je sníh často vlivem tepla provlhlý. Typická situace při pozdních odpoledních nástupech na chatu z parkoviště v údolí.

 Co je pode mnou­?

  • Skalní bloky nebo stromy v lavinové dráze zvyšují riziko zranění.
  • Nad terénními zlomy hrozí nebezpečí stržení lavinou (i malou) a následný pád strmým svahem nebo do propasti.

 Špatná viditel­nost

  • Vidět znamená rozpoznat nebezpečí a možnost vyhnout se mu.
  • Za mlhy je lavinové nebezpečí skoro nerozpoznatelné, a proto není možné vést optimální, bezpečnou stopu. Nejde se ani vyhnout lavinově velmi nebezpečným shromaždištím navátého sněhu.
  • Kombinace špatné viditelnosti a zvýšeného lavinového nebezpečí vyžaduje velkou opatrnost, racionální rozhodování, nebo dokonce zrušení túry.
  • Při 3. stupni nebezpečí (značné) vyrážíme na túru jen za dobré viditelnosti, pokud je vidět hůře, túru podnikáme jen do 2. stupně nebezpečí (mírné).
  • Za špatné viditelnosti výrazně roste význam použití navigačního přístroje GPS. Zapněte si funkci „záznam prošlé trasy“ a v případě zhoršení podmínek můžete při sjezdu snadno kopírovat trasu výstupu.

Typická lyžař­ská lavina

  • 90 % lavin způsobí svým chováním lidé.
  • Většina lavin, do kterých se lyžaři dostanou, jsou deskové laviny z navátého sněhu.
  • Průměrná šířka: 50 m, průměrná délka: 150 m.
  • Průměrná mocnost odtrhu: 45–50 cm.
  • Průměrný sklon svahu: 38–39 °.
  • 75 % lavin je uvolněno v sektoru stinných svahů (SZ–S–V).