Při sjezdu po trase výstupu jsme překvapeně hleděli na lavinu, která zasáhla výstupový koridor. Protože lavinové zpravodajství (2. stupeň) upozorňovalo hlavně na problém navátého sněhu a starého sněhu a odtrh laviny byl kousek pod skálou, domnívám se, že muselo jít o uvolnění laviny na dálku, německy Fernauslösung. Ostatně na možnost dálkového uvolnění laviny bylo v lavinových bulletinech posledních týdnů občas upozorňováno.

Co je to uvolnění laviny na dálku?

Uvolnění deskové laviny na dálku nebo také dálkové uvolnění laviny nastává, když impuls pro rozjetí laviny vychází z jiného místa, než je místo odtrhu laviny. Jinak řečeno spouštěcí mechanismus vychází z místa mimo dráhu laviny. Stačí, aby člověk zatížil slabé místo sněhové vrstvy a jeho impuls se bleskově šíří sněhem k místu odtrhu. Zkuste si vzpomenout na první díl známého animovaného filmu Doba ledová I. Šavlozubá veverka si chce na začátku filmu schovat žalud do ledu a tím, jak ho tlačí špičkou do ledu, rozjede efektní řetězovou reakci. Podobně funguje dálkové uvolnění

 

 

Není obrany, nesmíte mít smůlu

Tomuto způsobu “aktivace laviny” nejde nijak zabránit, prostě stačí mít smůlu. Štěstí znamená fakt, že vás uvolněná lavina mine...

Na dálku inicializovaná lavina může pochopitelně zasypat nebo usmrtit člověka, pokud se nestihne dostat mimo dráhu laviny. O jedné takové nehodě si můžete přečíst zde.

Hory pokrývá těžký sníh

V současnosti jsou hory ve východní polovině Rakouska pokryté homogenní vrstvou těžkého promrzlého sněhu. Těžkého proto, že během druhé poloviny prosince bylo v některých dnech tak teplo, že voda z nataveného sněhu protekla celou vrstvou. Dokonce i na urolbovaných sjezdovkách se masa sněhu dokázala posunout. Podívejte se na fotku ze St. Antonu i z Obertauernu, zachycenou 20.12. 2023.

Mezitím udeřily mrazy a zakonzervovaly lavinový potenciál. Další sníh sice napadl, ale ten mizera vítr ho z většiny svahů odvál a zničil. Povrch sněhu vypadá většinou jako v dubnu – to se pozná podle vlnitého povrchu, který způsobí sesednutí vlhkého sněhu.

Vyslání impulsu na dálku

Na trase túry na Gross Tragl se hodně traverzuje, ale rozhodně ne po prudkých svazích. Pod nádhernými, kolmými vápencovými skalními stěnami jsou svahy, které postupně ztrácejí na sklonu. Když jdete dostatečně daleko, ocitnete se na skoro rovném svahu, což je patrné z fotek, a linie výstupu nemá sklon větší, než 10°.

V neděli, 14.1. 2024 se na této túře pohybovalo asi 30-40 skialpinistů, bylo jasno a silný vítr. Především na vrcholové části túry. Při obcházení masivu šel každý trošku jinak, větrem ubitý sníh k tomu vybízel, stopa nebyla prakticky žádná. Všichni skialpinisti, které jsem na přehledném svahu pozoroval, šli dost daleko od stěny.

Uvolněná deska

Z bezpečné vzdálenosti se zřejmě někomu “povedlo”, samozřejmě neúmyslně a nevědomky vyslat svým pohybem impuls a rozjela se lavina. Šířka čarového odtrhu byla odhadem 20 metrů a od skály zhruba 10-15 metrů daleko. Mocnost odrhu byla odhadem mezi 30-50 cm. Jak vidíte z fotky, lavina se zastavila ještě před výstupovým koridorem a nikoho naštěstí nezasáhla. Přeťala ovvšem stopu, kterou se v příznivějším sněhu asi běžně chodívá.

Spontánní laviny vyloučena

Lavinové nebezpečí 2. stupně – mírné jasně informuje o tom, že spontánní lavina to být nemohla. Navátého sněhu v tom místě bylo mizivé množství. Samovolné uvolnění laviny bývá obvyklé až při stupni č.4 – vysoké nebezpečí. Zopakujte si definici stupňů lavinového nebezpečí. Jediné vysvětlení pro tuto lavinu je dálkové uvolnění.

I taková lavina může zabít!

Tato lavina není nijak monstrózní, ani délkou, ani mocností. Její nebezpečí spočívá v tom, že kusy sněhu, které se daly po pohybu jsou právě ztěžklé vodou. Kusy sněhu byly tvrdé a tak těžké, že se snimi nedalo hnout. Rozbít sněhovou krychli o hraně 0,5 m dalo i hranami lyží dost úsilí. Větší kusy měly tloušťku  40 cm a kvádr měl rozměr tak 1,5 až 2 m. Takové “těleso” bylo už nerozbitné. Tuhle lavinu bych přirovnal k tomu, jakoby tatrovka vysypala v místě laviny plnou korbu ledniček a nechala je kutálet z kopce. Kdyby někdo takový zásah přežil, tak jedině za cenu zlomenin a podlitin.

Tato desková lavina mělo stejně likvidační potenciál jako jarní základovka z mokrého sněhu.

Jak to shrnout?

Tento případ ukazuje, jak nebezpečné mohou být výkyvy teplot a dlouhá léta pozorované souvislosti nemusí platit. Koho by před 10 lety napadlo, že desková lavina v polovině ledna může zabít člověka jinak než že se udusí v prašanu…

Buďte opatrní a mějte štěstí!