V období mimo hlavní zimní sezónu je zvláštní ZLS vypracovávána při výjimečných meteorologických událostech nebo významné změně déle trvající situace (často v jarním nebo podzimním období). V některých zemích, např. ve Švýcarsku, vychází navíc večer tzv. národní bulletin, který představuje podklad pro prognózu lavinového nebezpečí pro následující den. Ráno ho pak následuje aktuální Regionální bulletin, který aktualizuje odhad nebezpečí z večera. Kromě sportovců, provozujících své aktivity v zimních horách, je ZLS základním zdrojem informací pro místní lavinové komise, policii a záchranné služby, provozovatele lanovek a sjezdových tratí, lyžařské učitele, horské vůdce aj.

Příprava lavinového zpravodajství probíhá v několika krocích:

  1. Sběr dat (pozorování, analýza sněhových profilů, analýza dat automatických měřících stanic, předpověď počasí, zpětné hlášení od zainteresované veřejnosti)
  2. Posouzení lavinotvorných faktorů (počasí, sněhová pokrývka, terén)
  3. Posouzení lavinového nebezpečí (stabilita sněhové pokrývky, rozšíření nebezpečných oblastí, velikost, typ a počet možných lavin)
  4. Sestavení lavinového zpravodajství (stanovení stupně nebezpečí, stanovení nebezpečných míst, formulace doporučení pro uživatele).

Doporučené související články

STUPNICE LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ

JAK VYPADÁ LAVINOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ

Struktura, forma a jazyk zprávy o lavinové situaci

I přes rozdílnou vizuální podobu bulletinů jednotlivých lavinových služeb poskytnou všechny stejně dobře potřebné informace. Jen je třeba tyto informace v bulletinu vyhledat. Aby nedošlo k přehlédnutí těch nejdůležitějších dat, případně aby si je uživatel co nejlépe zapamatoval, mají ZLS tzv. pyramidovou strukturu. Na vrcholu pyramidy jsou nejdůležitější jasné a stručné informace. Ty jsou většinou pro větší názornost vyvedeny graficky. Další textová část je rovněž strukturována od nejdůležitějšího k méně důležitému. Nejdůležitější informace z vrcholu pyramidy jsou v textové části hlouběji rozpracovány a upřesněny. Jazyk, používaný při formulaci ZLS, je bohatý na ustálené a standardizované formulace (např. velké dodatečné zatížení namená: dva a více lyžaři / snowboardisté bez odlehčovacích odstupu, rolba, odstřel laviny, jeden pěší turista / horolezec). Těmto formulacím je třeba rozumět, jsou uspořádány do tzv. „glosáře o sněhu a lavinách“ dostupném na stránkách EAWS European Avalanche Warning Services.

Základní pojmy

Na stránkách Lavinovej prevencie slovenské Horské záchranné služby (SLP HZS) najdete výklad základních pojmů ve slovenštině. Protože slovenštinu nějak zvládne každý (Google překladač umí SK-CZ výborně), překlikáváním na další jazyky se můžete důležité pojmy naučit i v cizí řeči. Český lyžař bude totiž často nucen využívat ZLS v cizím jazyce, asi nejčastěji německy. Mnozí s výmluvou na nedostatečnou znalost jazyka často vůbec lavinový bulletin nevyhledají, někteří se omezí pouze na graficky znázorněné informace a textovou část ignorují. Při troše úsilí je možné se často se opakující pojmy a formulace naučit a vytěžit tak z bulletinu co nejvíce.

Obsah ZPRÁVY O LAVINOVÉ SITUACI (ZLS)

  1. 1.     Název lavinové služby, která zprávu vypracovala
  2. 2.     Den platnosti ZLS, čas zveřejnění
  3. Heslovitý výtah nejdůležitějších informací (většinou graficky zvýrazněno)

Tato část obsahuje udání míst s největším lavinovým nebezpečím a jeho příčiny, dále nejdůležitější meteorologické události, které lze během dne očekávat a které ovlivní vývoj lavinového nebezpečí.

  1. 4.     Grafická část

Údaj o stupni lavinového nebezpečí (SLN) je většinou zapracovaný do mapy, ve které je přesná hodnota přiřazena jednotlivým oblastem. Na mapě je často užívaný piktogram hory, která může být rozdělena specifikovanou linií oddělující výšková pásma s různým stupněm lavinového nebezpečí. Výšková linie může být místo údaje o nadmořské výšce doplněna znakem stromu znamenajícím „od hranice lesa“. Pokud je zobrazena pouze jedna mapa, vyjadřuje pak dopolední situaci, přičemž situace odpolední se výrazně neliší, pokud není v textové části uvedeno jinak. Situace, kdy se dopolední situace výrazněji liší od odpolední, se často znázorňuje pomocí dvou map. Některé lavinové služby užívají piktogram zobrazující současně dopolední a odpolední situaci, expozice, na kterých převládají ohrožená místa, a výškové pásmo, ve kterém převládají ohrožená místa. Dalším užívaným piktogramem je osmicípá směrová růžice, jejíž vyplněná pole zobrazují ohroženější expozice; někdy je doplněná údajem o výškovém pásmu. Graficky bývá znázorněn i vývoj lavinového nebezpečí dva dny zpět i vpřed.

  1. 5.     Textová část

a)     Posouzení lavinového nebezpečí

Začíná udáním platného SLN z pětistupňové evropské lavinové stupnice, poté jsou popsána nebezpečná místa s ohledem na jejich expozici, nadmořskou výšku a tvar terénu. Jsou zde uvedeny také mechanismy, které mohou lavinu uvolnit (samovolně, malé, velké dodatečné zatížení), velikost případných lavin a jejich následky.

b)     Informace o sněhové pokrývce

Zde jsou prezentovány údaje o stavbě a vývoji sněhové pokrývky jakožto významných faktorech pro posouzení lavinového nebezpečí. Zvláště je zde upozorňováno na slabé vrstvy ve sněhové pokrývce.

c)      Informace o počasí v oblasti a jeho vývoji

Oblačnost, teplota v různých výškových pásmech, síla a směr větru, druh a množství případných srážek, viditelnost.

d)     Tendence lavinového nebezpečí

Vývoj lavinového nebezpečí a příčiny tohoto vývoje

Jak zacházet s informacemi ze zprávy o lavinové situaci (ZLS)

Studie prokázaly (např. ta Německého alpského spolku – Verstehen Schitourengeher den LLB?), že většina osob provádějících aktivity ve volném terénu zimních hor zná aktuální stupeň lavinového nebezpečí. Dvě třetiny dotazovaných však nejsou schopny interpretovat žádnou další doplňkovou informaci ze ZLS, to znamená, že neznají nic kromě stupně nebezpečí. Objem informací, se kterými činí tyto osoby svá strategická rozhodnutí, na úrovni plánování a následně v terénu, je velmi nedostatečný. Lavinové služby se proto snaží sestavovat ZLS tak, aby z ní uživatelé získali a využili co nejvíce informací. Jedná se o co nejjednodušší a nejpřehlednější strukturu, rozšíření používání piktogramů a map. Pokusy o vyjádření lavinové situace pouze piktogramy a mapami však byly neúspěšné, a proto platí, že:

Bez důkladného studia textové části zprávy o lavinové situaci si nelze udělat dostatečnou představu o situaci!