VÍTR

Vítr může během sněžení, nebo pokud má sníh nezpevněný povrch, transportovat sníh. Větrem přemísťovaný sníh vytváří křehký a lámavý, tzv. navátý sníh. Převívaný sníh se většinou hromadí na závětrných svazích, v blízkosti hřebenů. Vítr dokáže během několika hodin přeměnit nesoudržný čerstvý prašan v nebezpečný navátý sníh. Kromě toho dokáže vítr způsobit i erozi povrchu starého sněhu, což může vést ke vzniku kritické vrstvy

POZOR! Místům pokrytých navátým sněhem (shromaždištím) se vyhýbáme 1 až 3 dny od jejich vzniku, za silných mrazů i déle.

NOVÝ SNÍH

Jako nový sníh označujeme sníh, který napadl během posledních tří dnů. Míra nárůstu lavinového nebezpečí závisí na množství sněhu a podmínkách, za nichž padal.

Tabulka nová xls

Kritické množství nového sněhu

Je-li dosaženo kritické množství sněhu, je lavinové nebezpečí na stupni č. 3, čili značné.

• 10–20 cm za nevýhodných podmínek

• 20–30 cm za průměrných podmínek

• 30–50 cm za výhodných podmínek

Stručně a jasně

  • Čím je nový sníh chladnější, tím větší je rozdíl teplot mezi starým a novým sněhem, tím nevýhodnější situace.
  • Čím měkčí a hrubozrnnější je povrch starého sněhu, tím nevýhodnější situace.
  • Čím intenzivnější sněžení (více sněhu za jednotku času), tím nevýhodnější situace.

DÉŠŤ

Déšť způsobuje krátkodobé zvýšení lavinového nebezpečí. Jednak proto, že se voda hromadí v blízkosti tvrdší vrstvy (krusta, led) a působením vody (ztráta pevnosti) vzniká kritická vrstva, a jednak tím, že déšť způsobuje ztěžknutí sněhu. Čím intenzivnější déšť, tím rychlejší nárůst nebezpečí.

TEPLOTA

Teplota ovlivňuje přeměnu sněhových krystalů a tím také přímo ovlivňuje lavinové nebezpečí. Jako chladnější se označuje sníh, který má teplotu –5 °C a nižší, teplejší sníh má teplotu v intervalu -5 °C až 0 °C. Právě teplejší sníh je typický výraznou změnou vlastností.

Výrazné oteplení. Příčinou bývá především déšť nebo sluneční záření. Citelné oteplení bývá nevýhodné z následujících důvodů:

• Snižuje pevnost sněhové vrstvy.

• Sníh je nejprve ohříván na povrchu a taje tam rychleji než v ještě chladné, spodní části sněhové vrstvy. Důsledkem toho vzniká napětí ve sněhové vrstvě.

Trvalejší teplé počasí. Při déle trvajících teplotách nad nulou sněhová

vrstva provlhne a její pevnost a soudržnost výrazně klesá.

Stálý mráz –5 °C až –10 °C konzervuje lavinové nebezpečí. Zmrzlý sníh

je křehký, citlivý na vnější zátěž a vzniklé napětí vrstvy se jen pomalu

odstraňuje.

Opakované oteplování a ochlazování zpevňuje sněhovou vrstvu a odstraňuje napětí, za nízkých teplot ovšem pomaleji.

Citelné ochlazení je výhodné, zvláště z teplot kolem nuly.

 POZOR!  První den hezkého počasí po sněžení bývá obzvlášť nebezpečný a bohatý na lavinová neštěstí!

 

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ

Teplota sněhu závisí především na slunečním záření a větru, méně už na teplotě vzduchu.

Čím více se úhel dopadu slunečních paprsků blíží pravému úhlu, tím větší je zahřívání sněhové pokrývky. Jinak řečeno, čím výše je slunce, tím silnější je ohřívání sněhu.