SKLON SVAHU
Čím strmější svah, tím vyšší nebezpečí. Většina lavin padá ze svahů o sklonu alespoň 30 °. Přestože sklon svahu můžete určit poměrně přesně, musíte počítat s určitým rozpětím.
- Na každém svahu najdete strmější úseky, než změříte na mapě.
- Lavinové nebezpečí neroste skokem při určitém sklonu svahu.
- Tvar terénu nebo blízkost hřebene ovlivňují lavinové nebezpečí často více než pár stupňů sklonu.
- Když potřebujete při výstupu svahem provádět otočky, je svah prudší než 30 °.
- Většina lavin bývá uvolněna na svazích prudších než 35 °.
- Velmi strmý svah, kde sníh místy nezakrývá skály, má většinou sklon 40 ° a více.
EXPOZICE SVAHU
Na stinných svazích je sněhová pokrývka chladnější a v její struktuře často najdete kritické vrstvy v podobě hrubozrnného překrystalizovaného sněhu, vzniklého růstovou (ledové hranatozrnité, pohárkové krystaly). Na slunných jižních svazích naopak většinou dochází k příznivým přeměnám sněhové vrstvy. Pozor ale na silné krátkodobé ohřátí sněhu, to může přinést rychlý nárůst nebezpečí, hlavně na jaře a po napadnutí nového sněhu.
Stinné svahy (expozice od západu přes sever po východ) jsou obzvlášť nebezpečné:
- Chybí sluneční záření, a proto je přeměna sněhu pomalejší a po napadnutí
- nového sněhu klesá lavinové nebezpečí pomaleji. Od konce října do poloviny února na severní svahy nedopadá přímé sluneční záření (obr. uprostřed). Sesedání sněhu trvá 10 až 14 dní.
- Často se tvoří dutinová jinovatka a hranatozrnitý (plovoucí sníh), způsobují vznik labilních vrstev.
- Ve zvlášť nebezpečných, stinných muldách často leží lákavý prašan.
Slunečné svahy (expozice od západu přes jih po východ):
Na slunečných svazích probíhá hlavně na jaře (ale i v zimě) kolísání teplot (den, noc), jehož výsledkem je zpevňování sněhové vrstvy a úbytek napětí ve sněhu.
NADMOŘSKÁ VÝŠKA
S rostoucí nadmořskou výškou je sníh chladnější a vítr silnější. Proto zde většinou stoupá nebezpečí lavin. To platí hlavně v první polovině zimy. Na jaře je tomu zpravidla naopak.
TVAR TERÉNU
V místech změny tvaru terénu nebo změny expozice se často mění také struktura sněhové pokrývky, a to během několika metrů.
Oblasti hřebenů a závětrné svahy
40 % lavinových neštěstí se odehrává na svazích v blízkosti hřebenů, kde leží navátý sníh. Ten vzniká ve větrném stínu, na závětrných stranách (něm. Lee), a to především:
- za horskými sedly (vysoká rychlost větru)
- pod plošinami a policemi, z nichž transportuje vítr více sněhu než ze svahů
- v blízkosti hřebenů
- ve větších výškách (silnější vítr, prachový sníh)
- ve žlebech
Hřbety a muldy
Muldy (dolíky, žleby) často skýtají výborný sníh pro sjezd, vyžadují však více obezřetnosti než hřbety:
- Muldy (dolíky, žleby) jsou zvláště při krajích často velmi strmé.
- Na okrajích muld bývá většinou méně sněhu a tedy zvýšené nebezpečí vzniku lavin.
- V muldách a žlebech se často shromažďuje navátý sníh.
- Pokud se v muldě nebo žlebu uvolní lavina, je velmi malá možnost úniku a navíc hrozí hluboké zasypání.
POZOR!
- Shromaždiště navátého sněhu obcházejte správnou volbou stopy!
- Pozor na navátý sníh překrytý čerstvě napadlým sněhem!
- Pozor za snížené viditelnosti.
- Místa s navátým sněhem se při plánování túry obtížně předvídají, počítejte proto s méně příznivými podmínkami a připravte si různé varianty trasy!
Skalnatý terén
Strmé svahy, kde sníh nezakrývá skály, mají sklon přibližně 40 °. Osamělé skalní bloky nebo stromy nám sice dávají pocit jistoty, stabilita sněhové vrstvy ale bývá v těchto místech často nižší, a proto se tam nezdržujeme.
Les
Pokud není les velmi hustý, před lavinou nás neochrání. V zalesněných svazích se tolik neprojevuje činnost větru, a proto panuje v pásmu lesa většinou nižší lavinové nebezpečí. Pozor na smíšený anebo modřínový les, kde může být působení větru mnohem větší.