Od nuly do tří tisíc

V posledních letech zesílil trend trávit dovolenou ve středních nadmořských výškách (1 500 – 2 500 m n. m.) i ve vysokohorských polohách (2 500 – 5 000 m n. m.) a provozovat tam sport (horolezectví, lyžování, snowboarding, túry na sněžnicích). Mnoho turistických a lyžařských center v Alpách leží ve výškách mezi 1 000 a 3 500 metrů nad mořem. Jen v Tyrolsku je 15 horských oblastí, kde lze sportovat výše než ve 3 000 metrech. Celou „problematiku výšek“ ještě zvýrazňuje skutečnost, že většina návštěvníků Alp pochází ze zemí, v nichž většina obyvatelstva žije na úrovni mořské hladiny, nebo jen těsně nad ní (např. z Německa, Holandska). Většina návštěvníků hor, kteří se v těchto výškách zdržují, přitom neví, že už jen změněné fyzikální vlastnosti atmosféry mohou vést k závažným zdravotním obtížím, či dokonce ke smrti.

Aprés ski aneb čas po sportovní zátěži

Pobyt ve výškách se často kombinuje s konzumací alkoholu. Právě během dne se lidé při lyžování nebo večer na horských chatách a hotelích, ba dokonce i během odpočinku při lezení nevzdají omamného pocitu po požití alkoholu. Přitom se někdy stává, že na organismus působí ještě přetrvávající účinek konzumace alkoholu z předchozího dne. Náš organismus tak zatěžuje vedle nezvyklé výšky i nejrozšířenější droga – alkohol. Statistiky o úmrtí v horách dokazují, že to pro mnohého alpinistu znamená příliš velký stres.

Bewusst, besser, Gösser Skrýt poznámky

Srdeční selhání

Např. v roce 1998 zemřelo v Rakousku téměř 50 % vysokohorských turistů a 28 % lyžařů na jiné příčiny, než je úraz, tj. zpravidla na selhání srdečního oběhu. Tak vysoké procento úmrtí je jistě zapříčiněno i tím, že mezi lidmi je stále více hypertoniků (osob s vysokým krevním tlakem) či osob s jinými onemocněními srdce a cévního oběhu. Asi 15 % populace trpí kardiovaskulárními chorobami. Mnohá srdeční onemocnění znamenající zátěž pro organismus probíhají přitom zcela bez symptomů, tedy bez vědomí pacienta, takže mezi návštěvníky hor, ba i mezi sportovci můžeme potkat mnoho „potenciálních obětí“. A právě pro tyto lidi může konzumace alkoholu ve výškách znamenat smrtelné nebezpečí.

Fyziologické účinky alkoholu na lidský organismus

Abychom pochopili, proč alkohol na jedné straně způsobuje uklidnění, veselost a tiší bolest, a na druhé straně může vést k závislosti, která končí tělesným i duševním zchátráním člověka, je nutno porozumět tomu, jak alkohol v lidském těle působí.

Alkohol je buněčný jed, to znamená, že po každém požití alkoholu musí tělo přijaté množství alkoholu odbourat, aby zamezilo svému poškození. Půl litru piva (4%, nebo chcete-li 10°) obsahuje asi 20 gramů čistého alkoholu (etanolu). Tělo vstřebává část z tohoto množství již v ústech a v jícnu, v žaludku pak asi 2 gramy, zbytek se přes tenké střevo dostává do krve. Jak „dobře“ tělo přijímá alkohol, závisí především na složení a množství potravy a na pohlaví. 

Odbourávání alkoholu v těle

Dýcháním se vyloučí asi 5 % z celkového množství alkoholu, močí asi jen 2 %, ačkoliv alkohol tvorbu moče zvyšuje. Pocením se vyloučí maximálně 1 – 2 % alkoholu. Tato čísla platí pro osoby, které jsou v klidu nebo spí. Asi 92 % alkoholu se z těla vylučuje „oxidací“, a to takřka výlučně játry. Rozhodující podíl na odbourávání alkoholu (90 – 95 %) přitom připadá jaternímu enzymu (alkoholdehydro­genáze). Pomocí ní může tělo rozložit při zátěži 0,10 – 0,12 promile za hodinu a ve spánku asi 0,05 – 0,09 promile za hodinu. Na trhu se pořád setkáváme s drahými „přípravky na vystřízlivění“, ale dosud se nepodařilo prokázat, že by urychlovaly odbourávání alkoholu. Také kofein, nikotin, stimulanty nebo chladné podněty způsobují jen přechodné „snížení“ množství alkoholu v krvi zúžením periferních žil s přechodným posunem tekutin. Vystřízlivění je ale jenom subjektivní pocit.

0,1 promile za hodinu

Jak bylo již řečeno, dá se vycházet z toho, že rychlost rozkladu alkoholu je asi 0,1 promile za hodinu. Přitom je jedno, jestli člověk pije víno, destiláty, pivo nebo radlera. Záleží jenom na množství čistého alkoholu, které tělo musí odbourat. To znamená, že například horský vůdce  (výška 180 cm, váha 80 kg), který si dá večer pět piv, začíná ráno po pěti hodinách spánku pracovat střízlivý. Jestliže ale vypije dvojnásobné množství alkoholu, má v sobě pořád ještě 0,5 promile alkoholu. Je jasné, že v tomto stavu by člověk neměl přebírat zodpovědnost za sebe, natož za jiné lidi.

Účinky alkoholu na organismus

Alkohol zpomaluje vylučování antidiuretického hormonu vasopresinu v podvěsku mozkovém (hypofýze), jehož úkolem je zamezovat ztrátě tekutin prostřednictvím ledvin. A právě to může vést k dehydrataci, což se negativně projevuje při adaptaci na výšku. Nedostatkem tekutin stoupá hodnota hematokritu (zhoustnutí krve), a tím se zvyšuje možnost omrzlin. Kromě toho podporuje alkohol tvorbu kyseliny močové, produktu rozkladu purinů, které člověk přijímá v masité stravě a nápojích s kofeinem.

Důsledkem proflámovaných nocí může být ukládání krystalů kyseliny močové v kloubech. To znamená, že túra se může stát po takovém dlouhém večeru na horské chatě docela bolestivým zážitkem. Protože jaterní buňky jsou po konzumaci alkoholu „zaměstnány“ jeho odbouráváním, dochází k (redukčně-oxidační) nerovnováze u jiných procesů látkové výměny. Tím je postiženo především zásobování ostatních orgánů glukózou, zejména mozku. Alkohol tedy zapříčiňuje pokles hladiny cukru v krvi (hypoglykemii), jehož důsledkem mohou být bolesti hlavy a podrážděnost, v extrémním případě i bezvědomí a koma. Při akutní opilosti vzniká „látkově podmíněný vratný psychický syndrom“. Tento syndrom se projevuje poklesem pozornosti a schopnosti koncentrace, poruchami chůze, vyjadřování, vidění a paměti. Dochází ke zrychlení dechu, zčervenání pokožky (opilecký nos), nedostatku cukru, závratím, nevolnosti, zvracení a kocovině (lehkým abstinenčním příznakům). Při akutním předávkování se psychická zmatenost zvyšuje: důsledkem jsou poruchy orientace a zamlžení vědomí. Od 4 promile dochází k ohrožení života v důsledku zástavy dechu nebo udušení se zvratky. Lze si lehce domyslet, že všechny jmenované poruchy představují nebezpečí především pro lidi, kteří se nalézají v horských oblastech. Především zažité zvyky, jako „panáček pro zahřátí“, absolutně neplatí. Právě naopak, alkohol způsobuje vasodilataci (rozšíření cév), tím dochází k většímu prokrvení pokožky, a tím k rychlejšímu ochlazování. Další velká nebezpečí v sobě skrývají účinky alkoholu na psychiku, a to zejména u sportů spojených s určitým vědomím rizika.

Psychické účinky

Krátkodobé psychické účinky alkoholu ovlivňující chování se omezují hlavně na centrální nervový systém. Jak se projeví ztráta psychických zábran, která nastává nejdříve, je nepředvídatelné a záleží především na osobnosti pijana, jeho očekáváních a vnějších okolnostech popíjení. Za určitých okolností může alkohol způsobovat uvolnění a euforii, za jiných může naopak podporovat agresivitu nebo stažení se do sebe. Po úspěšném zdolání vrcholu za příznivých vnějších podmínek může popíjení alkoholu navodit uvolnění a pohodu. Je ale možné, že tentýž horolezec začne o pár minut později v důsledku zhoršeného počasí nebo jiného stresového faktoru jednat naprosto iracionálně právě proto, že předtím požil alkohol, který mu „udělal dobře“. Nebo se jeho nálada může rázem změnit v neodůvodněný strach a on se bude rozhodovat tak, jak by se nikdy nerozhodl, kdyby nebyl pod vlivem alkoholu. Očekávání a okolnosti ale ztrácejí na významu se stoupající dávkou, neboť začínají převažovat „tlumivé efekty“ a aktivita chování klesá. Pokud člověk vypije jen malé množství, zůstává většinou pánem svých smyslů, i když se projevují drobné poruchy koordinace. V tomto stádiu lehké opilosti už je ale silně omezena koordinace oči – ruce, resp. oči – nohy. To představuje pro opilého i jeho partnery velké nebezpečí zejména ve špatně schůdném terénu. Také schopnost udržovat rovnováhu se již při 0,5 promile snižuje o 30 %! Zde nezáleží na tom, jestli se jedná o právě zkonzumovaný alkohol, nebo o zbytkový alkohol.

Pokud člověk pije dál, klesá průběžně dále schopnost koncentrace, schopnost úsudku a paměti, až posléze zcela vymizí. Čím víc roste dávka alkoholu, tím silněji jsou postiženy mozkové funkce pijana.

Alkohol zvyšuje odvahu

Mnoho úrazů v horských sportech se stává proto, že alkohol krátkodobě zvyšuje subjektivní pocit výkonnosti a hlavně odvahu. Zvýšenou „zdánlivou odvahou“ ve spojitosti s delší dobou reakce a zpomalených reflexech ovšem výrazně roste nebezpečí úrazů. Zvláštnost ohrožení alkoholizovaných osob spočívá při výkonu sportu i v tom, že alkohol potlačuje únavu, a tím často nenadále nastane „mrtvý bod“ ve výkonnosti.

Při horské turistice dochází u alkoholizovaných osob často ke zraněním i proto, že při pádu neudělají ten správný a rychlý protipohyb. Jak vysoký je podíl osob pod vlivem alkoholu mezi zraněnými, resp. mrtvými sportovci v horách, nebylo dosud předmětem seriózního průzkumu. Pojišťovny odhadují, že mezi zraněnými lyžaři je to až 30 %. Statistické výzkumy existují v silniční dopravě a na pracovišti. Ty říkají, že alkohol se podílí na 50 % smrtelných úrazů v silniční dopravě a na 25 % všech úrazů na pracovišti.