1. Mrznou ženy více než muži?

 Rozhodně ano. Ženy rychleji vychladnou do nepříjemného stavu na rukou a chodidlech, protože se jejich tělesné teplo nejdříve ukládá do tělesného jádra. Protože ženy mají poměrně menší podíl svalové hmoty než muži a právě třesením svalů se produkuje tělesné teplo. Protože obvykle tělo signalizuje pocit chladu prostřednictvím rukou, dostavuje se u žen pocit studených rukou rychleji.

Je zajímavé, že při jednom pokusu byly ženy i muži současně vystaveni na hodinu teplotě 12°C a na konci experimentu se cítili výrazně lépe ženy.

2. Ztráta tepla povrchem hlavy?

Hlavou se ztrácí podobné množství tepla jako jinou částí těla. Hlava a obličej ale nejsou často zakryté a když si nasadíme čepici, případně kuklu, problém je odstraněn. Když vystrčíte na mráz nohy bez ponožek, bude jim zima, stejně jako hlavě bez čepice. Tedy jde o klasický mýtus, že 30% tepla se ztrácí povrchem hlavy. Není to pravda.

3. Proč drží v chladnu lépe ruka na skále?

Na dlaních a prstech má člověk velké množství potních žláz. Je to pozůstatek vývojového stádia, kdy člověk lezl hodně stromech a s lehce zavlhlýma rukama to šlo lépe. Za letních teplot produkují prsty více potu a ten snižuje tření mezi rukou a skálou. V chladu je na prstech potu méně a to má za následek větší tření a tím výrazně lepší grip.

4. Jak vzniká husí kůže?

Před milióny let měli naši předkové husté ochlupení, které je hřálo i chránilo. V silném mrazu se vlivem husí kůže vytvořily ve struktuře ochlupení uzavřené kapsy s izolujícími vzduchem. Reliktem z těchto časů je tzv. „naježení muskulatury“, které se projevuje husí kůží. Při současné hustotě ochlupení signalizuje husí kůže už jen ztrátu tělesného tepla.

foto: Mountain Equipment Skrýt poznámky

5. Jak funguje izolace tepla u textilií?

Principem izolace látek je zabránit úniku tělesného tepla do okolního ovzduší. Pohyb vyprodukované teplo lze ztratit těmito způsoby:

  • Vedením tepla – pohybující se molekuly do sebe navzájem narážejí a dominovým efektem se dostává teplo od těla. Podobně se zahřejí držadla u hrnce s ohřívanou polévkou.
  • Tepelným zářením – lidské tělo produkuje elektromagnetické záření dlouhé vlnové délky (podobně jako radiátor)
  • Tepelným prouděním, tzv. konvekcí – proudění v plynech i kapalinách vede ke ztrátě tepla stěhováním částic (např. plynové bublinky stoupají kapalinou nahoru)

Pokud se podaří eliminovat tyto cesty ztrácení tepla, dosáhli jsme izolace.

Vedení tepla se výrazně snižuje v materiálech s rozvětvenou strukturou, která obsahuje vzduch, typicky peří. Vzduch je totiž špatným vodičem tepla.

Tepelné záření se dá snížit tím, že teplo je odráženo zpět k tělu. K tomu se používají umělá mikrovlákna ve formě vláknitého rouna. Čím hustší a silnější je vrstva rouna, tím méně tepla látkou projde.

6. Co hřeje lépe? Peří nebo umělá vlákna?

Nezávisle na materiálu platí úměra – čím silnější je vrstva izolace v oblečení, tím teplejší je oblečení… Rozdíl je v hmotnosti potřebného izolantu. Stejný tepelný komfort poskytne menší množství peří než syntetického izolantu. Dalším benefitem peří je jeho výrazně lepší stlačitelnost a proto jde sbalit do výrazně menšího baličku než stejně izolující syntetiku. Sečteno a podtrženo - na celé čáře vyhrává peří!

7. Schnou umělá vlákna rychleji než vlna?

Odpověď zní: ne! Při stejné teplotě a stejné vlhkosti vzduchu schnou všechnytextilie stejně rychle, odpařuje se stejné množství vody za minutu. Rozdíl však je v kapacitě - schopnosti přijímat vlhkost a s tím spojenou dobou schnutí. Když přijme tričko z polyesteru 10 gramů potu, a stejně těžké tričko z merina 30 g, trvá úměrně delší dobu, než tričko z merina uschne. Protože merino vlno má vyšší kapacitu přijímané vlhkosti, uschne oblečení ze syntetických materiálů rychleji.

8. Může oblečení studit?

Lidské tělo nejlépe funguje při provozní teplotě 37°C.  Tělo se snaží, udržet tuto za všech okolností konstantní, např. pocením při zvýšené námaze. Pokud je tělo nahé, funguje tento ochlazovací proces ideálně. Každá vrstva oblečení tvoří překážku termoregulaci. Člověk potřebuje oblečení pro ochranu před chladem a slunečním zářením. Při vedru jsou nejlepší takové látky, které „ruší“ co nejméně tělo při termoregulaci. Mokré oblečení chladí nepřímo díky odpařování vody. Dá se říct, že aktivní ochlazování prostřednictvím oblečení je spíše reklamní slogan.

Připraveno podle podkladů rakouského Alpenvereinu.