Nástup na túru začíná na parkovišti u dojezdu sjezdů s názvem Mnichovská cesta z lyžařského střediska Kaunertal v 1900 m.

 NaNad naším obytňákem se tyčí dominanta oblasti, pláň s příznačným názvem Mamut. Čekalo nás 800 vertikálních metrů. Bohužel víc, než polovina na botech.

6         Tak kde už je ten sníh?! Cestou jsme potkali jen kamzíky.

Po průchodu údolím kolem potoka a držením se vlevo narazíte na čelo ledovce. Je dobré nastoupit v pravé části.

Po zdolání čela ledovce nás čeká stoupání asi 100 vertikální metrů k dalšímu.  Zde se dejte pod seráky doprava na celkem exponovanou pláň. A po 200 výškových metrech dorazíte k Rauhekopfhütte.

Na chalupě je otevřený Winterraum až pro 10 lidí s kuchyňkou, kamny a společnou ložnicí v patře. Nutno podotknout, že v 10 lidech bych zde určitě být nechtěl.

Druhý den jsme měli v plánu výstup na horu Weisseespitze 3526 m, následně dát sjezd ledovcové plató, a dojít na chalupu Brandenburger Haus.

Bohužel i přes předpověď počasí, která hlásila celý den slunečno, se v průběhu dne zatáhlo a my neviděli na metr před sebe. V tomto počasí by byl přechod přes ledovcové plató velkým rizikem a tak jsme sjeli zpět po stopách do chalupy.

Na další den bylo hlášeno opět slunečno, ale realita byla úplně jiná. A tak sjezd k autům přes pláň Mamut jsme si odpustili. A vyrazili zpět do údolí stejnou cestou, jako jsme vycházeli.

Jak to tak obvykle bývá, udělá se hezky při konci túry.

Což nám ve finále vůbec nevadilo. Protože hory tu budou i příští víkend a tak není potřeba nic zbytečně hrotit a jít přes čáru.