Důležitá fakta a ra­dy

  • Čerstvý navátý sníh je vždy suchý a velmi soudržný.
  • Navátý sníh je typický sníh deskových lavin.
  • Aby mohl navátý sníh vzniknout, musí být k dispozici nesoudržný sníh a současně vát dostatečně silný vítr (od 30 km/h).
  • U navátého sněhu může panovat v malém prostoru rozdílné lavinové nebezpečí.
  • Navátý sníh je velmi labilní a ke spuštění deskové laviny stačí zatížení jediným lyžařem.
  • Navátý sníh je nebezpečný dva dny od svého vzniku.

 Důležité otáz­ky k posouzení situace s navátým sněhem:

  • Stáří (dnů) navátého sněhu?
  • Tloušťka vrstvy navátého sněhu?
  • Co leží pod vrstvou navátého sněhu?

 Stručně a jasně

  • Právě kvůli nebezpečnosti navátého sněhu vzniklo pořekadlo: „Vítr je strůjcem lavin.“
  • Nesoudržný nový sníh může být díky působení větru velmi náchylný ke vzniku laviny.
  • Sníh je přepravován ze svahů návětrných (něm. Luv) na závětrné (něm. Lee).
  • Čím silnější vítr fouká, tím více navátého sněhu a tím větší nebezpečí.
  • Největší shromaždiště jsou na závětrných svazích v blízkosti hřebenů.
  • Navátý sníh většinou vzniká ze studenějšího (-5 ºC a nižší), čerstvě napadlého, nesoudržného nového sněhu.
  • Navátý sníh je většinou měkký, ale při převívání starého sněhu vzniká často záludný tvrdší navátý sníh, který může ležet na kritické vrstvě.
  • Navátý sníh je typický pro první polovinu zimy (do konce února), pro zóny nad hranicí lesa a pro svahy mířící na všechny světové strany.
  • V alpské oblasti je typický buď severozápadní vítr (ohrožuje J a JV svahy) nebo jižní vítr (ohrožuje S svahy).
  • Navátý sníh naštěstí dobře poznáme. Povrch sněhu tvoří malé vlnky, v blízkosti hřebenů vznikají převěje. Pokud šlápneme lyží na vrstvu sněhu, od hran se tvoří trhliny.
  • Velmi starý, překrystalizovaný navátý sníh považujeme za stabilní.
navaty snihnavaty snih Skrýt poznámky