Fornohütte ve švýcarském Engadinu

Start z lesního parkoviště u passu Maloja

Kousek pod vesničkou Maloja, v první serpentině, je nenápadná odbočka na prostorné lesní parkoviště, odkud vyráží turisté do údolí Forno. Letošní zima je v Engadinu sněhově bohatá, ve srovnání se zbytkem Alp až neuvěřitelně. Po dvou slabších zimách, kdy byla chata ve skialpové sezóně dokonce mimo provoz, panují letos ideální podmínky.

Vyrážíme z Maloja Passu Skrýt poznámky

Laviniště cestou na Fornohütte Skrýt poznámky

Stoupáme k chatě Capanna del Forno Skrýt poznámky

Horská chata Fornohütte Skrýt poznámky

Slunná terasa chaty Capanna del Forno... Skrýt poznámky

...je také velkou sušárnou Skrýt poznámky

Výhled od Fornohütte směrem na Monte Rosso Skrýt poznámky

Výborná večeře... Skrýt poznámky

Chlazené pivo Appenzeller Bier Skrýt poznámky

...a šup pod peřinu Skrýt poznámky

Ráno hurá na túru Skrýt poznámky

Čtyřhodinový nástup

Krásnou, alpsky drsnou krajinou stoupáme k ledovci. Nejprve lesem, pak po pasekách a kolem jezera dojdeme k přehradě. Současný ledovec Forno začíná až za úrovní odbočky k chatě, takže se obejdeme bez lana a úvazků. Chata je postavená zhruba 250 výškových metrů nad ledovcem a když je hezky, bývá na přírodní terase moc příjemně, prakticky od dopoledne do západu je vystavená slunci.

Děti do vysokých hor na skialp? Ano, když na to mají!

Děti měly ve škole mimořádné prázdniny, a proto jsme vyrazili i s nimi. 13letá Klárka už získala první alpské zkušenosti loni na Silvrettě, čerstvě desetiletý Lukáš prožíval alpskou skialpovou premiéru. O rodičovské lyžařské a sportovní výchově si můžete přečíst v jiných článcích, tady zmíním jen 4 dny v oblasti Forno.

Česká stopa na švýcarské chatě

Na chatu jsme dorazili zdárně, v závěrečném výstupu jsme vypilovali Lukášovy otočky a vyhřívali se na terase. Po chvíli nás přivítala Alena, Češka, která se na chatě shodou náhod ocitla před 10 lety a už tu zakořenila. S Beatem vychovávají 5letou Laru, která tráví od dětství co nejvíce času nahoře na chatě. Lara se okamžitě skamarádí s Lukim a na pár dní se stanou nerozlučnou dvojicí, vždy po našem návratu z túry.

Po sjezdu na ledovci Forno Skrýt poznámky

Chata Forno je už daleko... Skrýt poznámky

Stoupáme směrem k Cima Rosso Skrýt poznámky

Za námi Cima dal Cantun Skrýt poznámky

Cestou do Passo Sissone Skrýt poznámky

V sedle Passo Sissone Skrýt poznámky

Blízké Monte Sissone Skrýt poznámky

Na druhé straně trůní Cima Rosso Skrýt poznámky

Nejvyšší horou v okolí je Piz Bernina Skrýt poznámky

Nejmonumentálnější je Monte Disgrazia Skrýt poznámky

Panorama východním směrem Skrýt poznámky

Po túře si děti hrají s Larou Skrýt poznámky

V sedle Passo Sissone

První pořádnou túru podnikáme do závěru údolí Val Forno. Po nepříjemném sjezdu krustou se dostáváme na ledovec a mírně stoupáme na konec údolí, kde už začíná výstup vyžadovat otočky. Sněhu je sice dostatek, ale na všech pláních i zákoutích číhá jen a jen krusta.

Nahoru nám to šlape výborně a jako vrchol dne máme vyvýšeninu Passo Sissone, mezi vrcholy Monte Sissone a Cima Rosso. Na vrcholky rezignujeme, chceme sjíždět raději za nižší teploty.

Ze sedla se nám nabízí parádní panorama - rozeznáváme nejvyšší Piz Bernina, i když z pohledu od Itálie není tak impozantní, výraznou dominantou je naopak Monte Disgrazia (3678 m).

Sjezd se zápletkou

Na radu chataře volíme sjezd po severně orientované rampě (viz mapa túry) a doufáme, že se vyhneme krustě. Po traverzu konečně přichází sklon na oblouky a jede se náramně. Žádná krusta, což je to, co hledáme. Navlhlý sníh se ještě podobá prašanu. Děti se učí každou dávkou oblouků a jede jim to líp a líp. Dvě švýcarské stopy před námi nás sice přinutí procvičit sesouvání po hranách koridorem mezi skalami, ale protože víme, co naše děti na lyžích zvládnou, podaří se nám zdárně prokličkovat až dolů na ledovec. Pro jistotu s manželkou jedeme pod nimi, abychom v dětech vyvolali pocit jistoty. S přibývajícími metry si “osahávají” sníh do té míry, že se strach je za chvíli pryč.

Okruh přes Monte Rosso

Skvělým skialpovým vrcholem uprostřed oblasti je Monte Rosso. Výhodou okruhu je maximalistický krajinářský zážitek. Po výstupu do dvou sedel se otevřou nové výhledy.

Od chaty míříme nejprve do sedla Sella del Forno. Koukáme na Berninu a dolů na skiresort Val­malenco. Krásným kotlem po krátkém sjezdu traverzujeme a míříme nahoru do druhého sedla – Passo di Val Bona. Koukáme na protější horu Cima Rosso, kterou skupinka výborných lyžařů sjíždí severním kuloárem. My máme před sebou náročnější část výstupu.

Cestou do sedla Sella del Forno Skrýt poznámky

Odlepujeme pásy Skrýt poznámky

Na dětský skialpový set Dynafit Youngstar byl spoleh! Skrýt poznámky

Po krátkém sjezdu stoupáme do 2. sedla... Skrýt poznámky

...Passo Val Bona Skrýt poznámky

Posledních 200 výškových na Monte Rosso Skrýt poznámky

Blížíme se ke skidepu Skrýt poznámky

Když skialpinismus, tak v mačkách! Skrýt poznámky

Na vrcholu Monte Rosso Skrýt poznámky

V růžovém světě - Cima Rosso z Monte Rosso Skrýt poznámky

Kruhové panorama z Monte Rosso - posouvej myší! Skrýt poznámky

Klárka prožívá firnové štěstí Skrýt poznámky

Radost!!! Skrýt poznámky

Dole na ledovci Forno Skrýt poznámky

Pohoda před chatou Skrýt poznámky

...po práci legraci... Skrýt poznámky

150 výškových na vrchol

Nejpestřejší výstup začínáme traverzem prudkého svahu (stabilní jih) a zanedloho nabíráme metry do kopce, který bude zanedlouho naším sjezdovým. Po dvou otočkách v prudkém svahu sundáváme lyže na ideálním místě pod skáloo a nazouváme mačky.

Sníh je měkký tak akorát a stopa prošlapaná. Expozice je pro šikovné děti přijatelná. Do rukou bereme cepíny, krátké opáčko co dělat a čeho se vyvarovat, a už stoupáme. Výhodou je mírný nárůst obtížnosti, což ladí s rostoucí jistotou dětí. Klíčovým místem jsou dva kroky bez opory cepínu. Cestou nahoru podáváme pomocnou ruku, dolů už to není potřeba. Vrcholové panorama je nádhernou odměnou. Suverénní sestup k lyžím, rychle se připravit a dolů.

Firnová extáze

Začít sjezd o hodinku dříve by bylo lepší, ale sníh na jihozápadním svahu je stále ještě dobrý a bezpečný. Sklon kolísá mezi 30 – 35 stupni a lyžařské dovednosti dětí se opět zušlechťují. V pohodě zlyžujeme k ledovci a po severozápadním svahu pokračujeme ve firnové extázi. Jako každý den zakončujeme túru výstupem z ledovce k chatě.

Lahůdka posledního dne

Loučíme se s milým personálem chaty a na zmrzlém sněhu přichází ke slovu další dovednost – chůze s haršajsnami. Traverzujeme po vrstevnici nad jezírko. Za krásného počasí pokračujeme dál pod sedlo a nastává další vývojová fáze malých skialpinistů – lyže s hůlkami na batoh a v mačkách nahoru do sedla. Lukiho lyže si připínám na batoh já, ale Klárka už to zvládá komplet sama. Hodinku nadupávám stupy a bez problémů docházíme do sedla.

Opakováním se získává jistota

Na zdolání severního svahu pod námi se po zvážení a domluvě s dětmi vydáváme znovu v mačkách, na lyžích by se bály. Vrchol vypouštíme a před sebou vidíme velkolepý sjezd. Po 20 minutách jsme pod kuloárem. Děcka jsou v euforii, že zvládla přechod sedla, a také z toho, že se zrovna brodíme skoro po pás v prašanu. Sestup byl jen a jen o koncentraci a tu si Klárka s Lukim udržely na 100%. Pro rodiče příjemné zjištění, že tisíce hodin mnohostranné rodičovské sportovní výchovy se vyplácí.

Začínáme túru na Pizzi dei Rossi Skrýt poznámky

Haršajsny to jistí... Skrýt poznámky

Závěr dlouhého traverzování Skrýt poznámky

Firn, kam se podíváš... Skrýt poznámky

Popoušíte údolí Val Farno - panorama, posouvej myší Skrýt poznámky

Před námi je sedlo... Skrýt poznámky

...a lyže musí na batoh Skrýt poznámky

Za hodinku jsme nahoře Skrýt poznámky

Na druhou stranu je svah ještě prudší. Musíme s dětmi na jistotu a tak ještě 20 minut v mačkách dolů! Skrýt poznámky

Pod skalami mraky prašanu Skrýt poznámky

Sjezdová extáze začíná! Skrýt poznámky

Naštěstí bez krusty Skrýt poznámky

Laviništěm! To Lukiho bavilo nejvíc... Skrýt poznámky

Z bílého sedla vpravo od vrcholu jsme sjeli až sem - 1400 výškových metrů! Skrýt poznámky

Tady už nám to moc nejelo - mokrý sníh a saharský písek... Skrýt poznámky

Skoro dole Skrýt poznámky

Big downhill

Pověstná třešnička na dortu, takový byl megasjezd s převýšením 1200 metrů. První čast byla ryze prašanová, další, mírně vlhčí sníh, byl pořád ve skvělé kvalitě. Děti zúročují zkušenosti předchozích dní a jede jim to plynule.

Koridorem laviny na závěr

Během zimy projela údolím Val Muretto série lavin a vytvořila, nám sjezdařům, velký tobogán. Měkkým sněhem ukrajujeme výškové metry a obdivujeme sílu přírodních živlů. Sníh už moc nejede a kolem jezera Cavloc to jde po rovině pomalu. Závěr cesty už dovolí sjezd až k lávce u baráků a na parkoviště u Maloja Passu to je jen kousek.

Termální lázně Scuol Skrýt poznámky

Lázně Scuol Skrýt poznámky

Kromě bazénů a vířivek je součástí vstupného i saunový areál Skrýt poznámky

Zasloužené termály ve Scuolu

Poslední den je bez lyží. Děláme si procházku centrem mondénního Svatého Mořice, obdivujeme zelenající se údolí Engadinu a naše švýcarské dobrodružství zakončujeme relaxem v termálech Scuol!

V následujících článcích se dozvíte jak to svýma očima viděla Klárka a budou i videa z jednotlivých dní...

Komplexní infoservis ke skialpovým túrám na Skitour.Guru

Pro každou oblast připravuje SkitourGuru komplexní informace, které potřebujete pro pečlivé plánování túr i inspiraci k výletům. K oblasti horské chaty Fornohütte / Capane del Forno je zmapováno 6 parádních túr. Nejdelší je Cima dal Cantun v závěru údolí. Výhled na Berninu je z Cima Rosso, jako na dlani je monument Monte Disgrazia z hory Monte Sissone. Nejpestřejší túrou je okrun Monte Rosso. Nejblíže je to z chaty na Monte Forno. Nejlepší túrou pro poslední den je Pizzi dei Rossi. Plánujte, stahujte GPS tras a vyrazte na skialpy!