Rozvoj pohyblivosti a obratnosti

Základ úspěchu spočívá k vedení dětí ke sportovnímu pojetí života. Už v raném dětství, poté co děti slezou z kočárku, se začínají pohybově rozvíjet. Využijte toho a nabízejte jim co nejvíc podnětů.

Několik doporučení pro pohybové začátky malých dětí:

  • Choďte s dětmi ven každý den a za každého počasí a snažte se být venku co nejdéle. Vím, že někdy to může být nuda, ale výsledky se dostaví později.
  • Nenechávejte v klidu žádnou prolézačku, houpačku, skluzavku, pařezy a jakékoli další přírodní překážky.
  • Pohyb s dětmi se dá praktikovat jak ve velkoměstě, tak na samotě u lesa, liší se to jen možnostmi v okolí.
  • Když se přitom dítě zašpiní, je to normální. Každý má automatickou pračku a skoro každý sušičku.
  • Máte-li možnost, přihlaste dítě do lesní školky. Stačí na dva dny v týdnu. Není to úplně levné, ale pro osobnostní růst dětí a budování vztahu k přírodě je to výborná investice. Děti jsou od rána do odpoledne nepřetržitě venku a získají úžasnou odolnost proti zimě a nepohodlí pro ně bude cizí slovo.
  • Nebuďte úzkostliví. Děti jsou odolné a mají pud sebezáchovy. Nebraňte jim v pohybu v nejistém prostředí kousek nad zemí, zabili byste rozvoj jejich rovnováhy a vyrovnávání se se strachem. Samozřejmě jim dávejte záchranu při přelézání lávek, kladin apod.
  • Láska ke sněhu výhodou. Válet se ve sněhu, občas při tom strčit obličej do prašanu, prostě být se sněhem kamarád! Jeden z mých osvědčených receptů.
  • Pro děti je pohyb přirozený. Nenechávejte je postávat, podněcujte je k pohybu, využijte jejich přirozenou soutěživost.
  • Důležitější, než specializace na nějaký sport je všestranný rozvoj těla. Preferujte sporty jako základy gymnastiky, atletiky a plavání. 
  • Buďte trpěliví, ono to přijde. Moje dcera se ještě v 8 letech bála na rozhlednách a o rok později už vylezla na umělé stěně do 20 metrové výšky bez jakékoli stopy strachu. Jednoho dne se to prostě zlomí…
  • Hodně spánku (nejpozději ve 20 h jít spát) je základním kamenem regenerace. Naše limity: do 8 let 20 h, od 10 let 21 h, od 12 let 21.30 h. Totéž platí pro zdravou výživu. Ovoce a zelenina jsou super, cola a hamburger peklo.
  • Mobily brzdí přirozený rozvoj dětí, nechte to na později. U nás platí - do 11. narozenin bez mobilu. Samozřejmě mohou být mobily a tablety vyukovým prostředkem, nejlépe za kontroly rodičů. Platí tady okřídlené „dobrý sluha, zlý pán“. Přečtěte si knihu Dítě v síti.

Kdy začít na lyžích

Naše děti začaly lyžovat v rozmezí 2,5 až 3,5 roku. Ale když začnou ve 3 nebo ve 4 není to žádná ostuda. Každé dítě je jiná a netřeba si zoufat, že to nejde hned. Zase platí nespěchat, nespěchat, netlačit.

Lyžování na sjezdových lyžích děti milují. Když jim dopřáváte výše uvedenou péči, svoje vytrénované hluboké svalstvo využijí pro stabilitu na lyžích. Stačí úplně mírná loučka. Mě se osvědčilo v počátcích poskytování opory pomocí staré lyžařské hole s velkým sněhovým talířem, Hůl při jízdě dolů drží dítě rukama a do kopce slouží jako tyč od pomy. Kolem dítěte běžíte dolů, při chůzi do kopce táhnete dítě místo vleku. Trénink pro oba…

Někdo má děti jako přes kopírák, jiný naopak rozdílné sourozence. Je potřeba s tím předem počítat. Lyžařsky se často jinak vyvíjejí holky a jinak kluci.  

Ještě jedna zkušenost. Stalo se nám, že děti zakončili sezónu na nějaké lyžařské úrovni, a když jsme jim nasadili lyže na začátku té další, klesly přes léto o úroveň níž. Ale to bylo jen do 5 let věku.

Děti na běžkách

Zatímco sjezdovky jsou většinou oblíbené, s běžkami to bývá mnohdy naopak. Pokud nebydlíte v Jizerkách, bude složité děti nadchnout pro tento výborný tréninkový prostředek. Běžky rozvíjejí kondici a stabilitu na lyžích.

Nám se to naštěstí s běžkami u všech dětí povedlo. Nabízeli jsme jim rovinatý terén a podařilo se nám sehnat běžky s vázáním typu Kandahar, do kterých se dají zapnout teplé dětské boty, což je výhoda k nezaplacení. Láska k běžkám s rostoucím věkem neklesá a šestiletému malému lyžaříkovi jsme letos pořídili 130 cm běžky s mohairovým panelem a byl to super kauf. Dává s námi bez problémů túry 20-25 km dlouhé a jeho zpoždění je pouhých 10-20%.

Čím jsou děti starší, tím více patří do jejich jízdy rychlost, která ale nikdy nesmí překročit hranici kontrolované jízdy. I když jede dítě rychle, musí ovládat lyže tak, aby mohlo v zlomku vteřiny zareagovat na případnou komplikaci nebo překážku.

Nácvik jízdy

Nejsem příznivcem různých popruhů, jimiž při jízdě po sjezdovce rodič zezadu přibržďuje dítě. Tím ho okrádá o získávání citu pro předozadní rovnováhu a také osahání si pocitu strachu.

Když už dítě zvládne vyjet na lanovce a vleku, je důležité dbát na to, aby nejezdilo v záklonu a nadměrně rychle. Výbornou školou stability jsou různé hrboly, skokánky, pumptracky atd. Motivací k zatáčení jsou třeba zvířecí slalomové parky v dětských skiparcích. Třeba na Dolní Moravě to mají skvělé, tam se moje děti naučily lyžovat. Je nutné prokládat ježdění i jakýmkoli blbnutím na sněhu bez lyží.

Lyžařské dovednosti

Jsem zastáncem postupného vývoje. Raději jezdit na mírných svazích a postupně získávat suverenitu a přidávat na obtížnosti. Překotný vývoj může vést k zakořenění chyb, které jsou způsobeny bojem dítěte se svahem, který má převahu nad jeho dovednostmi.

Co je nutné děti naučit s ohledem na budoucí skialpové lyžování:

  • Rovnováha, zejména ta předozadní.
  • Stabilita na lyžích -  umět jezdit po obou lyžích současně. Zatížená vnější lyže je hudbou minulosti.
  • Nejrůznější krokové variace – otočky na obě strany, přívraty lyží, malé krůčky, prostě být s lyžemi kamarád, jako s botami…
  • Umět zahranit různou intenzitou – od jemného, citlivého smýkání po razantní zabrzdění.
  • Přesnost směru jízdy. Umět zatočit lyžemi co nejpřesněji, prostě ovládat je tak, aby jeli přesně tam, kam chce lyžař.
  • Regulace rychlosti - letět jako kámen z kopce je taky důležité umět, ale nutné zvládnout také vykrojený oblouk i v malé rychlosti, stejně jako jízdu pluhem pro průjezd komplikovaných. Nevím jak je to podle poslední módy, ale bylo období, kdy byl pluh na černé listině a vládla vlnovka. Já naopak na pluhu u dětí stavěl základ pro další rozvoj a všechny přešly v pohodě do vykrojeného, hezky vyjetého oblouku.
  • S holemi v rukou. Na to jsme moc nespěchali, myslím, že lyžovat s hůlkama od 6 let je tak akorát. Bez hůlek to na skialpech nejde.

Fyzická kondice

Ta je samozřejmě důležitá. O to víc, že na rozdíl od dospěláků je poměr váhy vybavení k postavě dítěte méně výhodný a musí víc makat, aby se dostaly nahoru. K tomu dělají kratší kroky, takže než vyjdou na kopec, udělají jich třeba o třetinu až polovinu víc než dospělý.

Trénované a odolné dětské tělo se se zvýšenou zátěží vyrovná bez problémů. Když zapnete do skialpů děcko s ochablým svalstvem, asi nebude moc šťastné.

PS. U nás to ,aktuálně vypadá takhle:

 

V druhém dílu se dozvíte kdy, kde začít a co byste měli učit děti na pásech…

Za doplnění a trefné postřehy děkuji Tomášovi Vidlákovi, tátovi dvou malých skialpinistů.