Revoluční jsou JetForce a P.RIDE
Peter Aschauer přišel na trh s lavinovým batohem značky ABS v roce 1985. Od té doby se obrovsky změnila kvalita provedení, konkurence posledních let přinesla spoustu bonusů pro zákazníky, ale principiálních změn bylo málo. Sám Aschauer nedávno prohlásil, že kromě dálkového ovládání aktivace, které je součástí nové technologie P.RIDE, je opravdovou revolucí pouze systém JetForce, který díky samočinnému vyfouknutí airbagu přináší zasypanému obří vzduchovou kapsu. Proč? Díky zpětnému chodu ventilátoru dokáže JetForce po třech minutách po zasypání automaticky vyfouknout airbag naplněný okolním vzduchem. 200 litrů tohoto vzduchu se tak dostane k hlavě zasypaného. Prodlužuje se čas na záchranu!
Všechny ostatní systémy jsou sice jen obměnami původního ABS, ale chlubí se mnoha zajímavými detaily a provedení batohů se zlepšuje, neboť konkurence je obrovská. Podrobně v dalších dílech!
Aktivace systému
V případě ohrožení lavinou musí lyžař aktivovat spouštěcí mechanismus, jehož důsledkem je naplnění airbagů médiem do plného objemu (viz tabulku). Médium je buď stlačené do tlakových láhví (kartuší) nebo je do airbagů vháněn ventilátorem okolní vzduch (Jetforce, Voltair). U všech systémů se aktivace provádí ručně, včasným zatažením za madlo. Naplnění vaku trvá zhruba 3 vteřiny a tak je na místě reagovat alespoň s takovým předstihem.
Dálkové ovládání
Během let vyšlo najevo, že 12% účastníků lavinových nehod nedokázalo aktivovat proces nafouknutí airbagů. V tomto ohledu mají výrobci určitě prostor na inovace. Zatím našel řešení, které výrazně eliminuje tento problém, jediný výrobce - ABS P.RIDE. Spočívá v dálkovém ovládání. „P“ v názvu znamená „partner“ a právě možnost spárování batohů všech členů skupiny (musí mít P.RIDE) před túrou a v případě laviny může všem kamarádům provést aktivaci ten, který uvidí nebezpečí jako první.
Trénink aktivace
U systémů bez kartuší si může uživatel opakovaně vyzkoušet, jakou silou musí zatáhnout za madlo a tím airbag „odpálit“ a také nacvičit grif pro rychlé, neomylné uchopení madla. Pro leváky je důležité mít možnost uchytit aktivační táhlo na pravý popruh. Aby nedošlo k nechtěnému nafouknutí a nutnosti kupovat novou kartuši, musí být systém v tzv. tréninkovém módu.
Díky konstrukci lze zkoušet aktivaci doprovázenou nafouknutím airbagů u Jetforce a Voltair a zatažení madla u Reactoru, Avabagu, R.A.S., P.A.S. a P.RIDE (bez odpálení kartuše a nafouknutí)
Plnicí médium
Všechny batohy fungují na stejném principu a základem je nafouknutí airbagů. Tlakové láhve - kartuše, se plní stlačeným inertním plynem – argonem, směsí argonu a CO2 nebo dusíkem. Tlak v lahvích je většinou 300 barů.
U systému JetForce a Voltair se k naplnění airbagu používá jednoduše okolní vzduch, který do airbagu vhání výkonný ventilátor, poháněný miniaturním motorem, který čerpá energii z akumulátoru. Není potřeba řešit tlakovou láhev (výměna, výběr materiálu apod.) a můžete si opakovaně vyzkoušet aktivaci, spojenou se skutečným naplněním airbagů.
Technologie ABS využívá pro plnění airbagů nejen plyn z kartuší, ale také okolní vzduch, který nasává do airbagů pomocí Venturiho trubice.
Materiál kartuší
Jetforce a Voltair kartuše nepotřebují, což je bezstarostné a beznákladové.
Specialisté na potápění plní vzduchem tlakové láhve z hliníku (Float a Mammut R.A.S., P.A.S).
Inertní plyny plní výrobci do ocelových kartuší, jejich naplnění si nemůžete obstarat svépomocí. Totéž platí pro nejmenší a také nejlehčí karbonové kartuše. Například ocelová pro Mammut váží 700 gramů, v karbonovém provedení 310 gramů, viz přehled.
Většinou musí zákazník řešit dilema, zda zvolit lehký a drahý karbon nebo těžší, zato levnější ocel. U hliníkových lahví plněných vzduchem tato volba neexistuje, výhodou je levné doplňování stlačeného vzduchu u potápěčů, ale když batoh aktivujete třeba první den, většinou nebývá plnírna k mání. Jediným řešením je mít náhradní. Naopak kartuše na světově nejrozšířenější ABS, nebo na použitelné i pro Reactor bývají k výměně téměř v každém středisku.
Počet airbagů
ABS je jedinou značkou, která zůstává zastáncem dvojice airbagů. Ty přinášejí o 30% větší povrch airbagů a tím se díky větší nosné ploše zvyšuje pravděpodobnost udržení se na povrchu proudící sněhové masy. Ochrana těla airbagy nabývá na významu, zejména hlavy. Dva airbagy mají za hlavou mezi sebou mezeru, sloužící k „odtoku“ sněhu. Kladem je kromě většího povrchu i záloha v případě selhání jednoho z vaků, zbývá ještě jeden. „Zálohovaný“ je i systém JetForce, který má díky nafukování ventilátorem automatickou funkci dofukování airbagu, např. při jeho protržení, což asi platí jen do určité míry poškození.
Něco „mezi“ nabízí Reactor od Arvy. Má jeden vak, který je ovšem v ose rozdělen membránou, každá polovina má své vlastní plnění. To je pro případ selhání nafukování části airbagu nebo jeho protržení.
Ostatní systémy používají jediný airbag, který je tvarován tak, aby chránil hlavně hlavu, ale co nejlépe i boky trupu proti traumatu – zevnímu zranění. Mezi nimi vyniká tvarováním Protection (P.A.S).
Twinbag od ABS „vytahuje“ zasypaného z laviny silami, které přenáší hlavně bederní pás batohu, ve statistikách není zaznamenán žádný případ úrazu hlavy. Systém s jediným airbagem „vytahuje“ zasypaného od hlavy, proud lavin je ale nestejnoměrný a může dojít ke zranění končetin.
Materiál airbagů je odolný proti poškození, používají se bezešvé technologie. Tady je ještě prostor k dalšímu odlehčování díky vývoji materiálů a jejich zpracování.
Variabilita objemu
Ještě před několika lety byla možnost použít jediný záchranný systém pro různě objemné vaky výraznou konkurenční výhodou značky ABS, který si ji pochopitelně nechal patentovat. Na freeride stačilo připnout 15 litrový minibatoh, na klasickou túru z chaty 30 litrů, na týdenní haute route 45 litrů. Koupit si dva nebo tři batohy se ale skoro nikomu finančně nevyplatí. Na zádový systém s integrovanou ABS technologií (Base Unit) stačí zipem připnout optimálně velký batoh.
Vyjímatelný systém
Monopol systému ABS Vario rozbil až objev vyjímatelného systému. Prostě systém (airbag + plnicí jednotka + aktivace + kartuš) přemísťujete z jednoho batohu do druhého. Samozřejmě musí být batoh s technologií kompatibilní. Které systémy nabízí volitelnost objemu?
P.RIDE - vyjímatelný systém od ABS, zůstává zatím exkluzivně v batozích téže značky.
Alpride – vyjímatelný systém od Scottu se dá použít i pro batohy Millet a Ferrino.
Avabag – dovoluje systém vyměňovat mezi batohy Ortovox a to jen těmi, které jsou nové a přizpůsobeny Avabagu. Neplatí to pro straší batohy, které používaly systém ABS Solid.
P.A.S., R.A.S. – kromě pár výjimek pro batohy Mammut, pozor na kompatibilitu vaků se systémem! Je tady inovovaná verze 3.0.
Reactor – kompatibilní pouze s batohy výrobce, tedy Arva.
Myslím, že pro zbývající systémy je dosažení variability objemu cílem do budoucna.
Velikost batohu
Zatím jsou ve velké výhodě freerideři, kteří jsou nejpočetnější skupinou zákazníků. Skoro vždy se obejdou s batohem velikosti 10 až 25 litrů. Nabídka pro skialpinisty je omezenější. Potřebují alespoň poctivých 30 litrů, lépe však 35 litrů a na týdenní přechod po chatách je potřeba minimálně litrů čtyřicet. Zde mají výrobci velké rezervy, výběr nad 40 litrů je prostě malý!
Možná namítnete, že sbalitelnost oblečení se minimalizuje, ale vše má své limity a ne každý je vyznavačem stylu „speed up“. Pokud jdete na ledovcovou túru, musí se nést občas lano a materiál v batohu. Bohužel drtivě převažují batohy s uzávěrem komory na zip, posuvné víko pro zvětšení objemu je výjimkou.
Malé starosti versus zákaznický servis
Uživatelé systému Jetforce a Voltair koupí batoh a jejich jedinou starostí v budoucnu bude zkontrolovat nebo dobít akumulátor a dostatečně si nacvičit aktivaci. Ani koruna navíc, žádné starosti související s leteckou přepravou ani dilema jakou kartuši zvolit.
Systémy s tlakovými láhvemi vyžadují buď plnění u potápěčských specialistů (Float, R.A.S., P.A.S), ale v mnohem větší míře musíte spolupracovat s dovozcem, přes něhož zajistíte výměnu použité kartuše. To funguje doma. Ve střediscích je běžné využít služeb odborných prodejen nebo půjčoven.
Pozor při cestování letadlem
Na letiště přijďte připraveni - na webu výrobce si stáhněte příslušné dokumenty v potřebném jazyce, jde hlavně o příslušný odstavec v přepravních podmínkách IATA (asociace leteckých dopravců). V Evropě kartuše přepravovat lze, ale pozor na USA, kde nesmí do letadla žádné tlakové nádoby, tam mají výhodu JetForce a Voltair.
Přehledně jsou informace k cestování zpracovány na webu Scott Alpride.
V příštím díle se dočkáte přehledného shrnutí všech záchranných technologií!