Tour du Ciel - nebeská cesta
Není bez zajímavosti, že existuje prakticky tatáž linie, ovšem v opačném směru. Její název je také honosný – Haute Route Impériale. Haute Route je název daný původně nejznámějšímu přechodu z Chamonix ve Francii do Zermattu ve Švýcarsku. Haute Route Impériale, rozuměj Královská cesta, nese své pojmenování podle královské koruny tvořené několika známými čtyřtisícovkami - např. Dent Blanche, Obergabelhorn, Zinalrothorn, Weisshorn či Bishorn. Obě trasy prochází srdcem Walliských Alp a obě patří k nejkrásnějším alpským přechodům.
Náš nebeský přechod tedy začíná v Zermattu a od velkolepého Matterhornu pokračuje celý týden severním směrem do údolí Anniviers.










Schönbielhütte s vyhlídkou na Matterhorn
Naším prvním útočištěm je tradiční horská chata Schönbielhütte (2694 m), na kterou dorážíme z Zermattu. Dorazili jsme unaveni po dlouhé cestě a tak nám vůbec nevadilo, že na jeden den nám nevlídné počasí dopřálo prakticky celodenní spánek. Terasa před chatou nabízí parádní výhled na severní stěnu Matterhornu i masiv Monte Rosy… Pro dobrou aklimatizaci jsme si střihli výstup na Tete Blanche – dlouhatánskou, ale pozvolnou túru po ledovci Zmuttgletscher na plochý vrchol s hezkou vyhlídkou.






Matterhorn v zádech, tající sníh a lavinky
Máme před sebou náročný den, ostatně i každý další den je docela “nadoraz“. Náš tříčlenný tým tvoří dva chlapi a jedna odolná žena, kterou ovšem bereme jako třetího chlapa (jedinou úlevou je, že má o fous lehčí batoh), takže musí také prošlapávat stopu.
Jdeme zcela opuštěni. V půlmetru prašanu prošlapáváme už tři hodiny stopu ve velmi prudkém svahu směrem k průsmyku Col Durand. Dřinu ulehčuje pohled na severní stěnu Matterhornu a další hory, které v uklidňujícím tichu pozorujeme. Spěcháme, co to jde, abychom se dostali na bezpečný plochý ledovec. Z levoboku nás znervózňují splazy sněhu, které vyjíždějí ze sluncem ozářených skal a žlebů.



Sedlo Col Durand
S velkou úlevou pak odpočíváme a z bezpečí ledovce sledujeme pokračování přírodního divadla, kdy se před oponou každou chviku spouští lavinka za lavinkou. Po jedenácté se vážeme na lano a už vyklidnění pokračujeme do sedla. Za zmínku rozhodně stojí hezký sjezd z Col Durand, i když s náročným strmým začátkem. Po páté hodině odpolední dorážíme na Cabane du Grande Mountet (2.886 m).






