7 KROKŮ PLÁNOVÁNÍ LYŽAŘSKÉ TÚRY

 Krok 1. Shromáždit a vzájemně porovnat informace

Trasu si zakreslete do kopie mapy (1:25000). Vyznačte si klíčová místa. Veškeré informace zaneste do formuláře. Posuzujte nejkritičtější místa nebezpečí lavin podle aktuální lavinové situace a prognózy vývoje nebezpečí. Najděte problémová místa s otevřenými ledovcovými trhlinami. Zhodnoťte složení skupiny (kondiční a technické schopnosti).

 Krok 2. Prostudovat klíčová místa

Systematické vyhledání klíčových míst, tedy míst, která jsou potenciálně nebezpečná nebo v nich dochází ke změně způsobu postupu (nasazení maček, navázání na lano apod.).

  • Volba způsobu jejich překonání.
  • Jak přesně vypadá terén? Jak je strmý?
  • Co leží nad naší trasou a co pod ní?
  • Jaké podmínky tam můžete očekávat?
  • Jak je konkrétní místo překonatelné?
  • Je v možnostech členů skupiny překonat všechny překážky?
  • Jaké musí být počasí a viditelnost pro zvládnutí túry?
  • Odkud si mohu klíčová místa poprvé prohlédnout, apod.?
  • Jaké vybavení bude potřeba (cepín, lano, stoupací hřebeny atd.).
  • Volba strategie, s jejíž pomocí vyhodnotíme, zda lze nebezpečné místo přejít, nebo ne (Stop or Go, Grafická redukční metoda, 3x3).

 Krok 3. Najít alternativy a varianty

U naplánované túry máte přehled o očekávaných podmínkách, účastnících túry i trase, odhadli jste zákeřnosti klíčových míst. Zbývá naplánovat alternativy. Může to být varianta vyhnutí se klíčovému místu, alternativní cíl v půli cesty nebo zcela jiný cíl túry. Ten je vždy nutný, protože si nikdy nemůžete být předem jisti, zda odhad bude odpovídat skutečnosti. Příprava různých variant umožňuje operativně změnit trasu k alternativnímu cíli. Když plánujete příliš striktně a bez variant – podle hesla „všechno, nebo nic“ – může dojít k podcenění nebezpečí.

 Krok 4. Stanovit si body rozhodování

U rozhodujících bodů trasy vám musí být jasné, jaké varianty použijete anebo jakou taktikou budete klíčová místa překonávat. Zásadní kritéria musíte určit v teple chaty, protože na cestě, pod tlakem času i skupiny dojde často k přehlédnutí důležité informace. Na papíře nebo v hlavě si proto předem pevně stanovte strategii pro každý bod rozhodování. Tyto body obvykle souvisejí s klíčovými místy a rozcestími před vstupem do nové terénní oblasti. Je nutné se připravit na místa, po jejichž překonání není návrat možný vůbec, nebo by byl velmi náročný.

 Krok 5. Stanovit podrobný plán túry

  • Na základě podrobné přípravy vytvořte přesný časový plán.
  • Potřebné vybavení je přesně stanoveno.
  • Trasy vyznačené v mapě jsou vyhodnoceny.
  • Pozor na žrouty času – přecenění technických dovedností a kondice, prošlapávání stopy, nejasná další cesta (mlha), nedorozumění a přestávky jakéhokoliv druhu (focení).

 Krok 6. Ověřit předpokládaná rizika

  • Proveďte ověření rizik pomocí chronologického překontrolování.
  • Pro každou konkrétní část si položte otázku, co by se zde mohlo přihodit, za jakých podmínek a do jaké míry je to pravděpodobné.
  • U každého zjištěného potenciálního nebezpečí si položte otázku, jakými opatřeními lze riziko minimalizovat.

 Krok 7. Přizpůsobit se realitě – krok k dynamickému plánování

  • Seznámení celé skupiny s nejdůležitějšími argumenty rozhodování přináší do skupiny „konstruktivní“ atmosféru.
  • Plánování se tak plynule stává dynamickým, mění se v čase a dle okolností.
  • Ráno posuďte, zda se počasí přes noc vyvíjelo dle očekávání.
  • Dynamické plánování během túry znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmínek zhodnotit naplánovaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty sjezdu, jež nebyly naplánovány.

 Vyhodnocení túry

Zpětná vazba výrazně přispívá k prohloubení znalostí účastníků túry a k „uložení“ čerstvých zkušeností. Položte si tyto otázky:

  • Co bylo nebezpečné?
  • Co mě nejvíce překvapilo?
  • Byla rozhodnutí správná?
  • Jaké důsledky vyvodím z prožitých situací?