Více horolezci než lyžaři

Když se nám otevřely hranice, byli jsme skialpem nepolíbení. Horolezců a hlavně sjezdařů u nás bylo hodně a postupně se k nám dostávalo skialpové vybavení. Tehdy byli ovšem skialpinisté u nás většinou lyžující horolezci. Český homo scialpinismo, to byla opravdová bílá vrána, o níž si lidé mysleli, že její pohyb v horách je neustálým bojem o přežití, prostě extrém. O lavinách se toho moc nevědělo, doba mediální měla teprve přijít.

Děravá špička, poznávací znamení skialpových lyží v 20. století. Skrýt poznámky

Těžké vybavení

Tehdejší výbava rozhodně nebyla reklamou na nízkou váhu. Na specializované skialpové lyže člověk jen tak nenarazil, poznávacím znamením byly děravé špičky. Tenkrát v Alpách ještě doznívala zlatá éra konzumního lyžování ve střediscích, saxofony hrály unyle a carving byl zrovna narozený dítě. Lyže byly jen o trochu širší než běžky a dobré poježdění na nich bylo jen na firnu nebo v lehkém prašanu. Byly to časy, kdy cit pro předozadní rovnováhu a umění vyjet oblouk bylo žádanou a nesnadno zvládatelnou dovedností. Oproti dnešní základní škole, nutné k ovládání moderního nádobíčka vyžadovaly tehdejší prkýnka studium univerzity a léta praxe.

Lyžáky jako z olova

Na nohou jsme nosili těžké nepohodlné boty. Někdo má možná na půdě ještě žluté Koflachy nebo červené TLT1 od Dynafitu. Já okusil až následný ultralight – TLT2 v pestrobarevném designu. U těch sice praskal růžový jazyk, ale kdo je měl, byl velký šéf. Protože…

Přišel Fritz Barthel…

… a všechno bylo jinak. Tenhle koumes z Tyrolska vymyslel a dokázal vyrobit převratnou novinku, superlehké techové vázání. Přesvědčil Dynafit, aby do svých lyžáků implantoval inserty a jejich manželství s piny u vázání dodnes vzkvétá a dostalo se i mezi freeridery. Spíš než na rozvod to vypadá na diamantovou svatbu.

Fritz Barthel v 80. letech Skrýt poznámky

Neprodyšné oblečení

Začátkem devadesátek se dral na výsluní Goretex, který vymyslel Bob Gore a postupně ho rozprostřel po celé zeměkouli a páč je to Amík, dokázal k tomu uvařit i hutnou marketingovou kaši. Dnes vládne světu a ostatní „nepropro“ látky hledají složitě cestu na výsluní. Každopádně současná váha svrchní vrstvy oblečení je poloviční až třetinová…

Merino bylo na houbách

Dnes si můžeme koupit péřovku na každém rohu. Tehdy úzkoprofilové oblečení se objednávalo u domácích výrobců. Hrdě chráním dodnes péřovku od Radka Jaroše, který v době kdy ji šil, poznával 8000vky jen na fotkách v knížkách.

Jeremy Moon ještě nestihl zmoknout v horách Nového Zélandu, kde ho zachránil před zimou chovatel ovcí s vlněnou kazajkou. Dědictví Amundsena v podobě Devoldu znali tehdy jen zádumčiví Norové, kteří se ovšem na světové trhy nijak nehrnuli.

Dynafit TLT 2, léta páně 1993 Skrýt poznámky

Závody v Alpách

V 80. letech se začalo v Alpách na skialpech závodit, především v Itálii a Francii. Do hegemonie alpských zemí významne zasiahli aj tatranskí chalani. Keby boli vtedy Majstrovstvá sveta a Európy, malo by Slovensko ozajstných šampiónov s kupou medailí. Do konce 20. století byl závodní skialpinismus sportem nadšenců a až později se začal provozovat na profi úrovni.

Šikovní Slováci

Češi a Slováci byli vždy šikovnými národy a tak byli úspěšní v mnoha nových sportech do té doby, než přišla éra jejich profesionalizace. V tu chvíli úspěchy skončily. Ale je na co vzpomínat. Bratia Filipskí dobyli zlato na nejslavnější Pierra Mentě, bratia Gálfyovci zožali taktiež veľa úspechov, legendárny Miro Leitner má medaily z MS a s Peterom Svätojánským boli veľmi úspěšnou dvojkou. Duo Trizna – Madaj bolo na konci slavnej éry… Uvidíme, jako to pôjde Jakubovi Šiarnikovi.

Konec osmdesátek, bratia Filipskí v akci Skrýt poznámky

Horské chaty

Horské chaty otevírávali na začátku března a kdykoli jste někam chtěli jet, vždycky bylo místo. Dnes jsou mnohé v provozu od prosince do jara, o víkendech často vybukované na celou zimu dopředu a když uvidíte v pondělí dobrou předpověď na víkend, musíte mít velké štěstí, abyste sehnali postel.

Předpověď počasí?

Dneska je to sofistikovaná vědní disciplína s vysokou mírou úspěšnosti. Když byl internet v plenkách,  stejně na tom byli i předpovědi. Většinou se jelo do Alp jen s hrubou představou o počasí a nemohli jste se zeptat ani Aleny Zárybnické, jak to vidí ropucha v její sklenici od medu. Nebyly mobily, Alena se teprve na gymplu učila o adiabatickém ději a na Karla von St. Anton Gabla nás neuměly přepojit ani holky na ústředně, co zvládaly meziměsto..

Dneska máme milión aplikací v mobilu v kapse a k tomu webkamery z potřebných míst: Nejistotu střídá jistota, ale bez trošky toho štěstíčka se neobejdete. Pořád jsou zapeklitá místa – třeba hřeben Walliských Alp nebo ledovec Konkordiaplatz v Bernských…

Trasy už z údolí

Před lety se začínalo vyrážet na túry hlavně z horských chat, kterými jsou Alpy poseté jako houbami ve vojenském prostoru. Tím jsou světově unikátní a my to nemáme až tak daleko. Palacký a jemu podobní nás sice ze spárů monarchie vyvedli, ale dnes naštěstí nemáme hranice.

Začaly se objevovat zajímavé trasy se startem v údolí, často jen mírného sklonu. V posledních letech se uspěchaná západní Evropa pustila do výstupů po sjezdovkách v resortech po zavíračce, za svitu čelovek. Takhle stal pomaloučku, polehoučku ze skialpinismu skitouring – lyžařská turistika. Jediný důvod, proč ho nezkusit hledejte sami v sobě. Bílý prášek je přece tak omamný…

Silvretta 404, když komunista padl, byl to absolutní hightexh a ultralight Skrýt poznámky

Znudění sjezdaři

Lyže před čtvrtstoletím ještě držely šířkovou dietu a jejich plovoucí doba v moři jakéhokoli sněhu přišla zhruba před dekádou. Ve všech free resortech má zlatá mládež v apkách powder alarm a hodinu po první lanovce je rozježděno. Co zbývá? Vyrazit na Aljašku nebo na Hokkaidó! Prostě v Evropě je málo svahů a moc prašanuchtivých…

Pak přišel horský běh

Před pár lety vrhl silou vodopádu mezi oblíbené aktivity trailrunning neboli horský běh. Sportovní obchody byly zavaleny špičkovými botami a dokonalým ultralehkým oblečením. Pohybovat se do kopce normálním tempem a nemít krásu hor rozmazanou za filmem potu začalo být téměř nenormální.

A co na to běžkaři?

Běžkaři na boomu běhu určitě také vydělali zvýšením zájmu, ale běhat do kopce na lyžích je prostě makačka a bruslit na lyžích ještě větší. Není divu, že sáhly po panelech stoupacích pásů namísto vosků. A na běžkách si při jízdě nepokecáte, při pomalejším výstupu na pásech ano. Možná proto tolik přibývá holek s pásy.

Hobby závody ve skialpinismu

Před 10 lety byly k závodům Českého poháru ve skialpinismu přiřazeny i open kategorie pro amatéry. V posledních letech se situace obrátila. Dav hobíků početně válcuje závodní sportovce a spousta závodů je vyprodaných během několika hodin, pořadatelé Noci tuleních pásů nebo Bokami Západných Tatier by mohli vyprávět... Většina dnešních závodů se dělá právě pro amatérské sportovce. Obvykle je připraví komunita, která vznikla kolem úspěšných skilpových obchodníků, ve stejný den se uspořádá mnohdy testování lyžařských setů. Velkou oblibu mají hlavně noční závody, které startují krátce po setmění v nenáročném terénu po sjezdovkách a závodí se jen do kopce.

Nadšení hobíci vedle špičkových atletů

Slyšeli jste výraz La Grande Course – to je série největších skialpinistických závodů současnosti – Pierra Menta, Adamello Skiraid, Trofeo Mezzalama, Altitoy Ternua, Tour du Rutor a Patrouille des Glaciers. Závody pořádá mezinárodní federace skialpinismu ISMF. Na těchto závodech startují za elitními profíky i davy nadšených hobíků, kteří zápolí s časem nebo s kamarády a stíhají přitom i vnímat krásu hor.

Vázámá Tour Lite Tech, superkauf z roku 1993. Velikostí podobné jako dnes, váha ovšem vyšší... Skrýt poznámky

Lehkost nade vše

Přišel karbon, ten moderní už nepraská nebo se dá opravit, dokonalé technologie dokáží pospojovat různé materiály, lehoučké dřevo paulovnia je ve většině jader lyží a k tomu superlight vázání – viz váhy u současných kousků… Třeba závodníci mají limit na lyže + vázání 750 gramů (nesmí být lehčí!), francouzský karbonový kouzelník Pierre Gignoux dělá lyžáky lehké jako pohorky (1 bota váží půl kila) a o oblečení už byla řeč. Mezi skialpinisty se už vyprofilovala početná „šlechta“ gramistů, která dychtí po každé inovaci, která odlehčí výbavu. Ještě uhlídat váhu vlastního těla a bude to cajk…

Superrychlé pípáky

Tehdy, když dolítal raketoplán Columbia, byl vrcholem techniky, dvouanténnový lavinový přístroj Ortovox m2 a u nás jsme znali červené krabičky Berdin z Tesly Liptovský Hrádok. Kdo měl hudební sluch, byl lepší hledač. První digitální ukazatel směru měla až zmíněná m2. Dneska používáme sofistikované počítače s digitálním ukazatelem směru a precizní akustickou signalizací, někdo ve spolupráci s inteligentní elektronickou sondou. Na kursech se kdysi cvičila především co nejrychlejší vyhledání pípákem, dnes to zvládne za pár minut každé šikovné dítě a tak se trénuje hlavně rychlé a efektivní vyhrabávání lopatou, přišlo se na to, že je to největší časožrout při záchraně…

Lavinový batoh

Strach z lavin je nejúčinnější brzdou smělosti při volbě linií sjezdů. Laviny jsou smrtelným nebezpečím skialpu a tak není divu, že lavinový batoh chce mít skoro každý. V roce 1985 představil světu batoh s airbagem Němec Peter Aschauer. Zhruba 20 let mu trvalo, než přesvědčil odbornou i skialpovou veřejnost a pak přišla lavina obrovského zájmu, rozvoj mnoha systémů, které dnes pracují podle tří principů plnění airbagů médii. O tom je článků na Skitour.Guru více….

Vyhledávač Ortovox m2, první náznak digitalizace - mel displej! Skrýt poznámky

Povědomí o bezpečnosti v horách

S airbagem přišla nesporně větší odvaha některých sjezdařů, nicméně skialpinisté by se měli chovat pořád stejně obezřetně a strategicky, airbag, neairbag…

Osvěta bezpečného pohybu v horách se rozvinula díky chytrým hlavám v alpských klubech do srozumitelné metodiky a pomocí odborných médií se začala šířit mezi lyžaře s pásy. U nás je pochopitelně vyspělost v tomto ohledu menší než v alpských zemích, ale pomalu doháníme svět. Základ si můžete projít a osvojit v kapitolách know-how a laviny.

Čas je proti nám

Zatímco před čtvrtstoletím měla většina lidí dost času a málo peněz, dnešní rozvinutý kapitalismus, s podtitulkem asap bylo pozdě, situaci obrátil. Můžeme si koupit stejně dobrou výbavu jako třeba borci v Grenoblu, ale je těžké najít čas jak ji využít a hlavně s kým vyrazit na túru. Málokdo má hory za barákem.

Sociální sítě

Dneska potenciální kumpány seženete ve facebookové skupině, ale jaké persóny vám virtuální svět přivede do společné stopy, poznáte až na túře. Má to výhody i nevýhody.

Dokonalá spotřební elektronika

Výkonné mobily, promakané aplikace, skvělé foťáky, navigační přístroje nebo dokonce drony jsou na jedné straně výborným pomocníkem, ale mohou se stát zlým pánem. Zlodějem vzácného času v horách, který krade vnímání krásy hor a nutí ho stále řešit nabíjení baterek, propojovací kabely, vodotěsná pouzdra atd…

Rozmach letecké dopravy

Hory v Americe i v Asii jsou rozlehlé a tak proč nevyrazit z přecpaných Alp třeba do Gruzie. Zatímco dříve byla frekvence spojů do zajímavých destinací desetinová a ještě k tomu byly 10x dražší než dnes. 10 na druhou je 100, prostě je to stokrát jednodušší. Škoda, že čas jsou peníze.

A tak není složité ani drahé odletět do Íránu, na Sibiř nebo Kazachstánu. Prašanové ráje na Aljašce nebo v Japonsku ovšem vyžadují naditou portmonku!

Kdo se nikam necpe, může se inspirovat Jankem Bednaříkem, který se už narajzoval dost a tak šlape po českých horách – na pásech Nahoru a raději  dává přednost vychově svých synů.

Hlavně u toho dobře vypadat…

Mladé generaci vládne Instagram a tak je důležité poslat do světa zpravodajství, jak se rochníme v bílé nádheře a ápres popíjíme šampáňo. Chataři pak musí napájet naftovým agregátem několik desítek zásuvek pro všemožnou elektroniku a když nemá chata wifi, je oblíbená jen mezi skialpinisty 50+.

Silvretta, Ochsentaler Gletscher Skrýt poznámky

Pořád je to náramná krása

Porovnávací vyprávění je u konce. Ačkoli se svět mění a dříve poklidnější život dnes připomíná spíš rychlost sjezdaře pod hranou Mausefalle v Kitzbühelu, je v horách pořád nádherně. Podstata zůstává, příroda je spravedlivá a pohyb na horském vzduchu působí blahodárně na tělo i duši. To se nemění!

Další zážitková aktivita?

Když se svezete na módní vlně a rozhodnete se pro skitouring, dávejte bacha, protože okusíte vysoce návykovou drogu. Kdo propadl v současné nelehké době otužování, má možnost zakusit další stavy euforie s vodou, tentokrát v sypkém skupenství a budou k tomu stačit chlupy na skluznici – naježím, pohladím, naježím, pohladím …a tak furt dokola!

Vyrazte do hor a lyžujte i do kopce! Skitour.Guru je tu pro vás – snažíme se inspirovat i poradit. SKOL!