Analýza lavinové nehody - Úpička, Obří důl, Krkonoše, 15.2.2021

 

Průběh lavinové nehody

Počátek dne
Po výstupu na Sněžku se oba dva skialpinisté rozhodli sjet dolů JZ stěnou směrem do Obřího dolu jedním ze žlabů, který ještě nebyl rozježděný. Parádní sjezd, parádní sníh. Po dojezdu k „Trkači“ si znovu nalepili skialpinistické pásy a začali stoupat po turistické cestě směrem ke Slezskému domu (Śląski Dom) do Obřího sedla. Odtud se vydali směrem na Luční boudu a na úrovni žlabu Úpička. Postupně do něj najeli z pohledu ze shora po pravé straně, těsně vedle sněhového navátého polštáře. Sjeli až ke zlomu, kde svah padá strmějším úsekem (pod sněhem led) směrem ke dnu Obřího dolu.

Moment stržení lavinou
Protože se jim sjezd líbil, rozhodli se vydat se znovu vzhůru s tím, že si ho sjedou znovu. Nalepili si pásy a později si připevnili lyže přímo na batohy a stoupali vzhůru. Po chvíli se starší skialpinista rozhodl zastavit a zůstat dole na tomto místě. Počká na parťáka a pokusí se ho nafilmovat a nafotit při jeho dalším sjezdu. Ten zatím pokračoval ve stoupání po levé straně strmého svahu (z pohledu zdola).
Při předchozím sjezdu nedošlo k prolomení nosné vrstvy směrem k nestabilní, protože se vytvořené zatížení rozložilo do plochy lyží. Pak se na chvíli otočí k sundanému batohu a v ten moment dojde k uvolnění laviny. Při výstupu v lyžařských botách se zatížení výrazně zvětšilo a na okraji sněhového polštáře a prolomila se nosná vrstva, čímž došlo k uvolnění laviny. Mladší skialpinista byl stržen lavinou, která ho nesla přes strmý sněhem zakrytý ledový práh (cca 10m vysoký) až kousek pod ní se lavina zastavila. Nejprve vidí padat svého mladého kamaráda v lavině a stihne na něj ještě křiknout, ať plave! Sám je ale stržen také, ale nakonec se po nějaké době zastaví a zůstane otřesen a zraněn na povrchu, nezasypán.

Záchrana

Za moment už volá záchranu na čísle 155 a spojuje se s dispečinkem Záchranné služby. Za moment je aktivována i Horská služba ČR a to přímo okrsek Pec pod Sněžkou (12.39). Z důvodu rozsáhlých zranění, včetně silného otřesu mozku, byla s postiženým složitá komunikace, proto proběhla domluva mezi dispečinkem HS Pec a dispečinkem ZZS KHK, že informace bude zjišťovat dispečink ZZS KHK a předávat je na HS Krkonoše.
Ve 12:50 odjíždí služba HS Pec směr Úpská hrana. Vzápětí byla informace o nehodě předána i službě v terénu s určením místa události. Teprve o něco později zasahující záchranáři zjišťují, že se jedná o lavinovou nehodu. Jsou vyzváni další záchranáři z okolních okrsků. Ve 13:20 dorazila služba a jeden terénní pracovník na Úpskou hranu. Postiženého vidí pod sebou ve žlabu nezasypaného, je ale problém se k němu dostat. Po krátkém čekání na zásah vrtulníku se nakonec k postiženém roz­hodnou sjet bezpečnou trasou směrem od Slezské boudy, jeden záchranář zůstává u hrany a hlídá, aby se nikdo z přihlížejících ke žlabu nepřiblížil, neuvolnil tak další část svahu a zároveň fungoval jako pozorovatel. Ve stejnou chvíli také sjíždí druhý tým ze Studniční hory, z Čertova hřebínku přímo do Obřího dolu (Májovým závodem) a poté stoupá k čelu laviny.

Do prostoru, kde se nachází starší skialpinista, přilétá přivolaný vrtulník. Ve stejném okamžiku se záchranáři také dozvídají, že se pohřešuje ještě jeden skialpinista, ten mladší. Jeden ze záchranářů začíná při sjíždění lavinou prohledávat laviniště pomocí lavinového přístroje. Kousek u konce laviny má prvotní signál a za chvíli je nad zasypaným skialpinistou. Přístroj ukazuje 70 cm. Toto hledání mu i s komplikovaným sjezdem přes strmý úsek trvá 5 minut. Po odkopání části těla doráží na místo druhý tým záchranářů, který sem sjel ze Studniční hory. Společně mladého skialpinistu vyprošťují. Bohužel nebyla nalezena vzduchová dutina. Kousek vedle za chvíli dosedá vrtulník s lékařem z Letecké záchranné služby s dalšími dvěma záchranáři. Mladý skialpinista je napojen na přístroje a při další snaze o jeho záchranu probíhá KPR.

Ve 14.20 je po neúspěšných pokusech ukončena resuscitace …

Postup záchrany

Měření sněhového profilu a zaměření odtrhu

V momentě, kdy záchranáři v dolní části opustili laviniště, začínají další pracovat na podrobném zaměření odtrhu a měření sněhového profilu. Tato standardní činnost je důležitá pro celkový popis nehody a také pro poučení všech dalších, kteří se prostě chtějí pokusit zjistit, co nejpodrobnější příčiny sesuvu laviny.
Celkový pohled na počátek žlabu a odtrh.

Sněhový profil

Poblíž místa nájezdu do žlabu byl proveden sněhový profil. Sněhových profilů bylo v Krkonoších v tuto dobu uskutečněno dostatek. Můžete se na ně podívat zde:
https://www.horskasluzba.cz/…ved/krkonose
https://www.lawis.at/profile/

Příčina uvolnění laviny   

K uvolnění laviny došlo skoro u kraje žlabu, kde neměl sněhový polštář ještě dostatečnou tloušťku a tudíž došlo snáze k prolomení nosné vrstvy severním větrem přefoukaného sněhu umístěné na 2 cm vysoké nestabilní vrstvě tvořené z krystalů sypkého hranatozrnitého sněhu, která se nacházela na ledové krustě. Samozřejmě určitou roli mohl hrát i předchozí průjezd, který mohl narušit celkovou stabilitu a další, i když daleko menší vliv na pnutí mezi zmíněnými jednotlivými vrstvami, mohlo mít i působení slunečního záření okolo poledne, ale tento vliv byl neznatelný.
Za podmínek, které v těchto dnech v Krkonoších panovaly, nebylo možné způsobit sesuv laviny tzv. na dálku. Šíření podélné (lavinové) praskliny v nestabilní vrstvě nebylo pro takový případ dostatečné.

Parametry laviny, žlab Úpičky

Nachází se v SV části Úpské jámy. Při vichřicích ze SZ směru dochází v jeho horní části k velkému usazování sněhu. Navátý sníh vytváří velký sněhový polštář až menší převěje – zde pak dochází k odtrhu laviny. Lavina se soustřeďuje do jakéhosi ”hrdla” a projíždí menším žlabem širokým 40–50 m až na dno Obřího dolu. Odtud směřuje do protisvahu
– do lavinové dráhy č. 5, po níž sjíždějí laviny ze Studniční hory.


Lavinová dráha žlabu Úpičky není příliš dlouhá, protože ji zaráží právě tento protisvah. V dolní části dráhy v délce 200–300 m roste smrkový porost, který je neustále sjíždějícími
lavinami ”ustřiháván” ve výšce zhruba 2 metry. V horní části (od poloviny do horní třetiny svahu) je lavinová dráha uprostřed zarostlá klečí, levá část při pohledu ze dna Úpské jámy je travnatá a skalnatá, pravou pokrývají travní společenstva, kleč a skála. Zvětšení či rozšíření lavinové dráhy v současné době nehrozí. Největší lavina zde spadla 8. 3.1956. Další velké laviny sjely v letech 1976, 1986, 1987 a 1996.

Průběh počasí, vliv na sněhové profily

Lavinová předpověď v den nehody