Na tomto videu prezentuje lavinový specialista Martin Buliak (Stredisko lavínovej prevencie HZS a horský vůdce spolku Tatry Guide) jak číst sněhový profil. Produkci videa zajistila firma Summit Trade, scénář připravil Michal Bulička (Skitour.Guru). Aby bylo sledování videí pohodlné, jsou připravena vždy tak, abyste po kliknutí hned sledovali dané téma. Nenechte se zmást maskou videa, ta je stále stejná. Tak pojďme na to...

Hlavička sněhového profilu

Údaje o terénu - datum, místo, nadmořská výška, expozice, sklon svahu. Meteo – teplota, síla a směr větru, srážky, oblačnost 0/8 znamená zcela jasno, 8/8 je úplně zataženo.

Datum testu je velmi důležité, nemá smysl zkoumat profil, když od doby jeho provedení uplynuly třeba 3 týdny a 2x sněžilo. Vždy se snažte vycházet z co nejnovějšího profilu v co nejbližší lokalitě a na svazích podobného sklonu a expozice. Protože v českých a slovenských horách moc zveřejněných profilů není, je nejlepší udělat si vlastní a podrobit ho vhodnému testu stability.

Sněhový profil a jeho záhlaví Skrýt poznámky

VIDEO: Hlavička sněhového profilu

 

Druhy sněhu

Krystaly sněhu hrají zásadní roli pro stabilitu vrstvy sněhu. Čím menší krystaly, tím více kontaktních ploch mezi nimi a tím lepší soudržnost sněhových sněhu. Takový je hlavně nový a zlomkový sníh.

Naopak rostoucí krystaly zvětšují svoji velikost, jsou často zledovatělé a jejich vzájemná soudržnost je velmi malá – to je velmi nepřiznívá vrstva sněhu, která bývá vhodným rozhraním pro kterém se rozjede lavina. Typicky jde o hranatozrnitý sníh s pohárkovými krystaly a povrchová jinovatka.

VIDEO: Jaké sněhové krystaly jsou v jednotlivých vrstvách

 

Chtě, nechtě je v Evropě hlavním jazykem lavinové problematikx němčina, bleskový slovníček druhů sněhu…

Neuschnee – nový sníh

Filziger Schnee – zlomkový, plsnatý sníh

Rundkörnig – okrouhlozrnitý

Kantigkörnig – hranatozrnitý

Tiefenreif – dutinová jinovatka

Oberflächenreif – povrchová jinovatka

Schmelzform – firn

Eislamelle – ledové krystaly

Kantig, abgerundet – hranaté, zaoblené krystaly

Graupel – krupkovitý sníh

Kunstschnee – umělý sníh

Schmelzkruste - krusta

Druhy sněhu Skrýt poznámky

Sněhové přeměny

1. Přeměna rozpadem (destruktivní přeměna, německy abbauende Umwandlung)

Krystaly sněhu se rozpadají na malé částice, nejmenší jsou okrouhlozrnité.

2. Rostoucí přeměna (konstruktivní přeměna, německy aufbauende Umwandlung)

Z malých krystalů sněhu se postupně tvoří větší a větší. Typické formy jsou hranatozrnitý sníh, povrchová a dutinová jinovatka. Vytváří labilní sněhové vrstvy a proto je velmi nebezpečný – tento sníh sypký a měkký.

3. Firnová přeměna

Je závěrečným stadiem rostoucí i rozpadající přeměny. Dochází k opakovanému tání a zamrzání a tvorbě homogenních vrstev sněhu. Velmi příznivá situace.

VIDEO: Druhy sněhové přeměny

 

Výška sněhu na profilu

Výška sněhové pokrývky je na svislé ose „y“.  Na povrchu půdy (země) je 0 cm – to je evropský zvyk, pozor v USA je hladina 0 na povrchu sněhu.

Tvrdost sněhových vrstev

Tvrdost sněhové vrstvy se definuje 6 stupni. Vidíme ji jednak ve sloupci označeném „K“ a tvrdosti jsou vynesené i v grafu na ose „x“.

  1. stupeň (F) – pěst (päsť)
  2. stupeň (4F) – 4 prsty
  3. stupeň (1F) – 1 prst
  4. stupeň (P) – tužka (ceruzka)
  5. stupeň (K) – nůž (nôž)
  6. stupeň – kompaktní led

VIDEO: Vysvětlení tvrdosti sněhu

 

Vlhkost sněhu

V profilu je to sloupec vpravo od výšky sněhu, označený Ǿ

stupeň č. 1 – suchý sníh

stupeň č. 2 – mírně vlhký sníh

stupeň č. 3 – vlhký sníh

stupeň č. 4 – velmi vlhký sníh

stupeň č. 5 – mokrý sníh

VIDEO: Vysvětlení vlhkosti sněhu

 

Teplota sněhu v profilu

Na profilu se zobrazuje červenou čárou

Měří se teploměrem, každých 10 cm. Na povrchu sněhu má většinou teplotu okolí, směrem do hloubky je teplejší, na úrovni země má 0°C. Pokud má ve sněhu nastat příznivější přeměna rozpadem, neměl by být rozdíl teplot na 1 m sněhové pokrývky větší než 5°C, tedy na 10 cm 0,5°C. Když je teplotní gradient (rozdíl teplot vyšší) jsou vytvořeny podmínky pro nevýhodnou rostoucí přeměnu, v jejímž důsledku vznikají velké krystaly hranatozrnitého sněhu a tvoří pak nebezpečnou kritickou vrstvu pro vznik laviny. Takovou typickou situací je když dojde k silnému ochlazení, např. z  -2°C na -18°C.

VIDEO: Teplota znázorněná ve sněhovém profilu

 

Zanesený test stability

Výsledek testu je uvedený v pravém sloupci a komentář je v levém horním rohu – viz obrázek. Červené šipky ukazují na úroveň profilu, kde byl test proveden. Dnes se používají dva kompresní testy. Kompresní test CT volíme převážně v jarním stabilnějším období a rozšířený kompresní test ECT v první polovině zimy, zejména při posuzování stability svahů, pokrytých prašanem. O testech stability se dočtete ve speciálním článku.

 

Posouzení stability

Velké rozdíly vlastností sněhu v sousedících vrstvách sněhu signalizují potenciál nebezpečí.

To platí v případě:

  • Rozdílné velikosti sněhových krystalů.
  • Rozdílné tvrdosti sněhových vrstev o více než 1 stupeň, např. „pěst – 1 prst“.
  • Rozdílné vlhkosti sousedících vrstev sněhu.

Kde je kritické rozhraní vrstev

Tvoří se tam, kde jsou velké rozdíly vlastností sousedících sněhových vrstev. TypickyTam, kde je velký rozdíl tvrdosti, typicky na vrstvě zledovatělé krusty leží měkký sníh.

Tam, kde je vrstva hranatozrnitého sněhu nebo jinovatky s velkými krystaly. Tento sníh je sypký a měkký a se sousedním sněhem se obtížně spojuje – provazuje.

Do jaké hloubky hledáme kritickou vrstvu

Kritické – slabé vrstvy hledáme do hloubky 1 m pod povrchem sněhu protože je lyžař svým pohybem může zatížit a rozjet lavinu ze sněhu na takovém labilním rozhraní. Nestabilní vrstvy v hlubších místech profilu nás nezajímají, protože jsou pohybem lyžaře neovlivnitelné.

Vliv expozice svahu

Severní sektor, tedy svahy mířící dolů (špičky lyží při sjezdu míří na NW,N, NE) od severozápadu přes sever až po severovýchod jsou statisticky nejnebezpečnější. Důvodem je minimum slunečního záření. Sluneční paprsky mají totiž pozitivní vliv na stabilitu sněhu, čím přímější dopad na svah, tím lepší účinek pro stabilizaci sněhu.

VIDEO: Vliv expozice svahu

 

Severozápadní proudění v československých horách

Protože srážky většinou přináší od Atlantiku severozápadní proudění, nový sníh (často navátý větrem) pokrývá jižní  a jihovýchodní svahy. Proto je v Krkonoších i Tatrách poměrně hodně deskových lavin (z navátého sněhu) na svazích jižního sektoru. 

VIDEO: Specifika lavinového nebezpečí v českých a slovenských horách

 

4 SNĚHOVÉ PROFILY A JEJICH ROZBOR

Podívejte se na rozbory sněhu v různých expozicích. Přikládáme i obrázek profilu, který je ve videu rozebraný… Pro připomínk - expozice svahu, jeho světová strana, se bere podle toho, na kterou světovou stranu svah míří, jinak řečeno, na jakou světovou stranu míří špičky lyží při jízdě dolů po spádnici.

1. Severní svah – rozbor sněhového profilu

Severní svah, od času 12:12 Skrýt poznámky

VIDEO: Rozbor profilu na severním svahu

 

2. Jihovýchodní svah – rozbor sněhového profilu

Jihovýchodní svah Skrýt poznámky

VIDEO: Rozbor sněhového profilu na jihovýchodním svahu

 

3. Severozápadní svah – rozbor sněhového profilu

Sněhový profil severozápadního svahu Skrýt poznámky

VIDEO: Rozbor profilu severozápadího svahu

 

4. Jižní svah – rozbor sněhového profilu

Sněhový profil na jižním svahu Skrýt poznámky

VIDEO: Rozbor profilu na jižním svahu

 

Po pochopení rozborů v tomto videokurzu byste měli být připraveni správně najít kritické vrstvy ve sněhovém profilu.


Shrnutí pod čarou

Základem lavinové prevence je sběr informací. Jednak je to denně vydávaný lavinový bulletin a pak online dostupné sněhové profily. K tomu samozřejmě přehled o počasí - větru, srážkách a teplotě. Nalezení profilu na internetu a jeho správný výklad jsou dovednosti, které vyžadují trochu času. Taková časová investice se vám určitě vyplatí.