KOCIOŁ BIAŁEGO JARU - průběh lavinové nehody

Události před nehodou

Dva skialpinisté z Karpacze se svým psem vystoupali ráno z údolí na Stříbrný hřbet (Smogornia). Pak po tyčích přešli nad Kotlem Malého a Velkého Stawu k rozcestníku a po další tyčemi značené cestě začali sjíždět směrem k chatě Strzecha Akademicka.

Moment uvolnění laviny

Jeden z nich na moment cestu opustil a najel ke hraně lavinového svahu Biały Jar. Jeho úmyslem nebylo jet dolů, ale jen se chtěl do lavinového svahu podívat. Když se pár oblouky přiblížil téměř až k samotné hraně svahu, došlo náhle kousek pod ním k odtrhu. Ten se začal nejprve šířit boční stranou svahu směrem dolů a pak o něco později došlo k odtrhu celého lavinového svahu napříč. Lavina, která se sesunula do údolí, vyvolala u skialpinistů obavu, že mohli být zasaženi další turisté, kteří se pohybovali poblíž bývalého památníku lavinového neštěstí z 20. 3. 1968 u křižovatky se žlutou cestou a že mohli být strženi až na dno údolí. Rozhodli se raději zavolat polskou horskou službu GOPR a informovali o této události (cca v 11.20)

Záchrana

V 11.40 byla polskou záchrannou službou GOPR požádána o spolupráci HS ČR. Okamžitě byli povoláni psovodi, aktivována Letecká záchranná služba Hradec Králové a Liberec a okrsky východních i středních Krkonoš.
Na lavinu se všichni dostávají dostupnou technikou: rolbou, skútry, čtyřkolkami a vrtulníky. Na místě pak už probíhá záchrana podle nacvičených scénářů. Úkolem je prohledat celou spodní část laviniště pod zmíněným bývalým památ­níkem. Laviniš­tě je prohledáváno pomocí lavinových psů a přístrojů, Recca a postupně se celá plocha prosondovává. Během této záchrany (ve 13.51) přichází informace o další lavinové nehodě. Tentokrát směřuje záchranáře na opačnou stranu Krkonoš, do oblasti Sedla nad Martinovkou. Na místo okamžitě vyráží vrtulníkem dva psovodi HS ČR a dva záchranáři LZS HK. A další část záchranářů se na místo přesouvá pomocí skútrů (o této lavině budou informace v další části textu).
Na místě Białego Jaru zůstávají záchranáři z GOPRu a okrsku HS ČR Pec pod Sněžkou. Společně dokončují pro­sondování. Na místě ale nebyl nikdo nalezen. Po ukončení akce mají za úkol přemístit se do Pece pod Sněžkou, odkud by byli případně transportováni vrtulníky na místo druhé lavinové nehody. V 15.00 byl tento plán zrušen, protože došlo na místě druhé lavinové nehody k nalezení zasypané skialpinistky a záchranná akce tak byla ukončena.

Fotografie ze záchranné akce

Měření sněhového profilu a zeměření odtrhu

Vzhledem k tomu, že se situace neustále měnila, došlo k měření sněhového profilu a zaměření odtrhu až následující den.

Sněhový profil

V místě odhadu počátku uvolnění laviny byl proveden sněhový profil: https://www.lawis.at/…le_14963.pdf. Pak jsme ještě uskutečnili dva testy stability na opačných stranách odtrhu:
a) v místě nejblíže k bodu, kde ve skutečnosti došlo k rozpadu stability svahu byl výsledek ECTP 6 na stejném podkladu
b) úplně na opačné straně ECTP 21

Kociol Bialego Jaru - podrobnosti, obecné informace

Laviny se uvolňují v travnatém žlabu v pramenné části Złotego Potoka. Zasahují hluboko pod horní hranici lesa. Ve střední části protínají žlutě značenou turistickou cestu (traverz) spo­jující boudu Strzecha Akademicka se stanicí lanovky na Kope, resp. silnicí Sląska Droga. Tato cesta je v zimním období z důvodu nebezpečí lavin uzavřena. Bezpečná zimní tyčovaná cesta Droga Rataja spojující obě lokality vede nad Białym Jarem a napojuje se na červenou Cestu českopolského přátelství.

Dne 20. 3. 1968 zde došlo k největšímu lavinovému neštěstí v Krkonoších. Za jasného slunečného dne se samovolně uvolnila základová lavina z těžkého sněhu. Měla hmotnost kolem 50 000 tun, zasypala 24 turistů
a 19 z nich usmrtila, 1 nebyl zasažen. Nános dosáhl délky přes 1 km, šířky 40 – 60 m, hloubky až 15 m. Na hledání a vyprošťování obětí se účastnilo 1 290 polských i českých záchranářů, polští hasiči a dobrovolníci. O rok později byl v témže místě lavinou stržen pomník postavený na památku obětem lavinové tragédie.

CZARNY KOCIOŁ JAGNIĄTKOWSKI - průběh lavinové nehody

Události před nehodou

V odtrhové zóně lavinového svahu Środkowa część (14B) se nachází šest skialpinistů. Tři z nich (dva muži a jedna žena) do žlabu najeli, další tři zůstávají nahoře.

Moment uvolnění laviny

V okamžiku uvolnění laviny se mladší muž a žena nacházejí přibližně v polovině žlabu a třetí skialpinista je v jeho horní části. Po sesuvu laviny zůstávají oba muži na povrchu nezasypaní, žena je lavinou zasypána kompletně.

Situace po příletu na laviniště

14.25
Ve střední části laviniště se pohybují dva muži (jedná se o stržené, ale nezasypané skialpinisty). Záchranáři vy­hodnocují bezpečnostní situaci v místě zásahu s ohledem na potenciální riziko ohrožení další lavinou z okolních svahů. Se zohledněním terénní konfigurace a tvaru lavinového nánosu si určují postup pro případ pádu další laviny a stanovují si únikové koridory. Dále získávají od dvou stržených mužů na laviništi doplňující informace. Ti potvrzují, že zasypaná žena nemá lavinový přístroj a ani oni nemají žádnou lavinovou výbavu.
Psovodi se psy zahajují vyhledávání. Záchranáři instruují oba nezasypané skialpinisty, co mají dělat v případě pádu další laviny a kde jsou únikové koridory. Dále se záchranáři na základě informací od nezasypaných skialpinistů snaží určit bod stržení a místo zmizení zasypané pod sněhem a minimalizovat tak velkou plochu laviniště pro primární prohledání sondováním. S ohledem na velký rozsah laviniště a fakt, že na místě zásahu jsou zatím celkem pouze čtyři záchranáři (2 x HS ČR a 2 x LZS HK), je snaha do sondování zapojit i dva nezasypané skialpinisty. Ti bohužel nemají vlastní lavinovou výbavu. Jsou jim zapůjčeny náhradní lavinové sondy z výbavy HS a LZS a je provedena rychlá instruktáž v sondování, neboť s vybavením neumí pracovat.
Velkou pomocí v přibližném určení místa zasypání mohla být lyžařská hůlka zasypané skialpinistky, kterou nezasypaní muži nalezli na povrchu laviniště ještě před příletem záchranářů, bohužel ji ale vytáhli a přemístili na úplně jiné místo. Určení původní polohy hůlky na rozsáhlém laviništi již činilo velké potíže a bylo jen orientační. Přesto tato informace pomohla na velkém laviništi alespoň o trochu více zúžit koridor, který se začal prosondovávat a kam byl nasměrován i psovod se psem.
14.57 - Lavinový pes HS ČR začíná značit a sondováním je potvrzen nález.
15.08 - Skialpinistka je vykopána z hloubky 130 cm, na nohou má připnuté lyže zapnuté na sjezd s aretovaným vá­záním. Ihned po vyhrabání je zahájena resuscitace. Současně je provedeno rychlé vyšetření a ošetření. Během přípravy pacientky k urychlenému odsunu na bezpečnější místo z místa nálezu, kam částečně zasahují i další lavinové dráhy, dochází k uvolnění sekundární laviny nahoře v dráze 14C. Na povel „Lavina!“ se všichni snaží přesunout stanovenou únikovou cestou na bezpečné místo. Tato lavina částečně zasáhne i původní místo nálezu, ale pacientka zůstává na povrchu laviny i s vybavením. Ihned je pokračováno v jejím odsunu na bezpečné vyvýšené místo v dolní části kotle. Zde je za kontinuální resuscitace dokončeno zajištění pacientky. Na místo dorážejí další tři členové HS ČR a pomáhají v přípravě na transport. Vylepšení meteorologických podmínek dovoluje přílet vrtulníku LZS HK. Další družstva členů HS ČR jsou připravena v Sedle nad Martinovkou, aby byli k dispozici pro případný transport zraněné skial­pinistky.
16.05 - Pacientka je za kontinuální resuscitace vyzvednuta z místa nehody v podvěsu pod vrtulníkem a je takto transpor­tována na nejbližší volný prostor, který umožňuje přistání vrtulníku a přeložení pacientky na palubu.
16.15 - Odlet LZS Hradec Králové z Polska s pacientkou na palubě za kontinuální resuscitace do Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde je v 16.55 předána na specializované pracoviště vybavené mimotělním oběhem. Zde
pokračuje intenzivní péče do brzkých ranních hodin, kdy je pro neúspěch ukončena a pacientka umírá.
16.25 - Vrtulník LZS Liberec přilétá pro dva nezraněné skialpinisty a transportuje je do Špindlerova Mlýna. Následné zhoršení počasí neumožňuje letecký transport členů HS ČR vrtulníkem z laviniště a ti, včetně psovodů se
psy, musí cestu zpět absolvovat na skialpinistických lyžích.

Video z místa odletu (HS ČR)

Měření sněhového profilu a zeměření odtrhu

Sněhový profil byl změřen až po ukončení této záchranné akce. Nad místem odtrhu byly nalezeny i stopy skialpinistů

Dole - pohled na celkový odtrh a zcela zřetelné stopy skialpinistů. Podle zaměření hovoru je patrné i místo volání na linku 155.

Sněhový profil

Po lavinové nehodě byl v místě odtrhu změřen sněhový profil s testem stability.
https://www.lawis.at/…le_15023.pdf

Na rozhraní staré hladké ledové vrstvy a naváté desky se nacházela 1 cm silná kritická vrstva, tvořená převážně z krupek o velikosti 2 mm. Po dodatečném zatížení se tato vrstva stala ideální kluznou vrstvou. Rozšířený kompresní test vykazoval nestabilitu sněhové pokrývky ECTP8@165 a ECTP13@110.

CZARNY KOCIOŁ JAGNIĄTKOWSKI - podrobnosti, obecné informace

Lavinové dráhy jsou soustředěny do severní až severovýchodní části ledovcového karu Czarny Kocioł. Jedná se o pramennou oblast toku Wrzosówka. Laviny z tohoto kotle neohrožují žádnou turistickou cestu.

Lavinová předpověď v den nehody

Tady naleznete zprávu o lavinové situaci v originálním provedení - Lavinová předpověď pro 14. 3. 2021 – HS ČR

Základní problém - kombinace dvou typů lavinového nebezpečí

1. Zasněžené krupky

Nestabilní vrstvy uvnitř sněhové pokrývky jsou při lavinových kurzech často srovnávány s kuličkovými ložisky. Skutečně se ale tento obraz hodí asi jen pro krupky. Krupky jsou formou pevných srážek kulovitého tvaru, vyskytující se při bouřkových přeháňkách především na jaře. Je snadné si představit, co se stane, když se na čerstvě napadnutou vrstvu krupek začne ukládat převátý sníh. Pokud na ně ve sněhovém profilu narazíte, jsou pro vás jednoznačným vo­dítkem ve vašem dalším rozhodování. Jenže krupky se většinou v terénu nevyskytují ve větším množství. A vítr navíc přemisťuje krupky po svahu velmi nepravidelně a s tím souvisí další velký problém, nemusíte totiž na ně, i při podrobném zkoumání sněhového profilu, vůbec narazit! 
Je to naprosto zákeřná záležitost, která vede krátkodobě k problémům.

2. Studený a kyprý nový sníh v kombinaci s větrem

„Vítr je stavitel lavin", toto klasické rčení od Wilhelma Paulckeho z třicátých let minulého století platí v nezměněné podobě také ještě dnes. Vítr ovlivňuje, jak padající, tak také již sesedlý sníh a je jedním z podstatných faktorů tvořících laviny. Při kyprém, novém suchém sněhu vede vítr VŽDY k přemístění a tím k nárůstu lavinového nebezpečí! Čím studenější je přemisťovaný sníh, tím citlivěji reaguje na případné další dodatečné zatížení, protože narůstá jeho křehkost. Tento typ nebezpečí se odlišuje od typu lavinového nebezpečí číslo 5 tím, že studený a kyprý sníh nevznikne během dlouhodobé chladné periody, ale naopak velmi krátkodobě a náhle. Situace probíhá zhruba takto: sněží bez působení větru krátce před chladnými teplotami a teprve později začíná foukat a vítr nabírá na síle. Jedná se o typ lavinového nebezpečí, který se dá zpravidla opravdu dobře rozpoznat.

Vrstva nestabilního sněhu

Nejnebezpečnější a nejméně soudržné vrstvy sněhu. Řadíme do nich hranatozrnitý sníh, pohárkové krystaly a samozřejmě i krupky. Tyto sněhy se vyskytují ve sněhovém profilu pouze za určitých podmínek a navíc na různém stupni vývoje, ale jsou nejzákeřnější ze všech druhů sněhu. První dva druhy sněhu jsou zákeřné především tím, že vznikají až později uvnitř sněhového profilu, aniž by to bylo na povrchu patrné. U krupek je problém, že jsou umístěny ve sněhu nepravidelně a ve velmi tenkých vrstvách. Při kopání sněhu se všechny tyto vrstvy úplně vysypávají a jsou křehké s minimální tvrdostí.
Nejzákeřnější jsou především v tenčích vrstvič­kách, které se dají samozřejmě snadno přehlédnout a také velmi špatně přenášejí dodatečné zatížení. Silnější vrstvy takového sypkého sněhu mohou toto dodatečné zatížení přenášet snadněji. Efektivní a rychlé odstranění nestabilního sněhu se děje jen pomocí tavící přeměny (oteplení). Za určitých okolností mohou působit i pozitivně, uvolňují napětí ve sněhové pokrývce.

Příčiny uvolnění lavin

Vzhledem k výše uvedeným podmínkám, které byly zcela jasně popsané nejen v lavinové před­povědi, ale v terénu byla také naprosto zřetelně patrná varovná znamení (působení velmi silného větru a následného výrazného přenosu sněhu do závětrných odtrhových zón) a v kombinaci s volbou trasy, je naprosto zřejmé, kde nastal problém ...

KOCIOŁ BIAŁEGO JARU

Z přiložené fotografie je naprosto zřejmá příčina pádu laviny. Dodatečné zatížení proběhlo sice jen jedním lyžařem, zato v oblasti nejsnadnějšího mož­ného narušení stability (na okraji s nejnižší nosnou vrstvou). Lyžař prudce zatočil (zahranil) a tím výrazně zatížil danou kritickou část svahu.

 

CZARNY KOCIOŁ JAGNIĄTKOWSKI

Toto jsou fakta:
1) Přímo ve žlabu se nacházeli minimálně tři skialpinisté, kteří tam najeli shora.
2) Podle stop ve sněhu a GPS souřadnic použitých při volání přes aplikaci Záchranka je jasné, že minimálně jeden další skialpinista (z původně šestičlenné skupiny) stál v odtrhové zóně.
3) Kvůli neustále se měnícím výpovědím dvou skialpinistů, kteří přežili pád laviny, nemůžeme jednoz­načně stanovit přesný průběh lavinové nehody!

Taktika sjezdu - rozestupy

Je nutné se navzájem jistit, hlídat se v případě sesuvu laviny, nedojíždět se, čekat na sebe na bezpečných ostrůvcích. Při sjíždění nesmíte kamarádům ujet až někam do údolí, pokud by se s nimi utrhnula lavina, neměli byste šanci si navzájem pomoci!!! Čekejte na sebe na bezpečných ostrůvcích! Je důležité kamaráda při jeho sjezdu pozorovat, kdyby náhodou došlo k odtrhu, budete pak mít případně k dispozici místo zmizení. Může to pak být při následné záchraně klíčový detail.