Pokud rozumíte německy, Podívejte se sestříhanou verzi videozáznamu

1. Kdy se sněhu říká „starý sníh“?

Sníh, který leží na stejném místě déle než 24 hodin, může být označován jako „starý sníh“. V rámci lavinové problematiky se setkáváme s termínem „problém starého sněhu“.

V praxi se jedná se o již zasněžené vrstvy sněhu, které se kvůli svým vlastnostem obzvlášť špatně spojují s ostatními vrstvami a dlouhodobě oslabují strukturu sněhové pokrývky. Typickým příkladem je povrchová jinovatka, hranaté krystaly pod a nad krustou a dutinová jinovatka ve formě velkých pohárových krystalů.

S problémem starého sněhu se můžete setkat v tyroských vzorech lavinového nebezpečí č. 1, 4, 5, 7 a 8.

2. Podle kterých příznaků je v lavinovém zpravodajství indikován čerstvý navátý sníh?

Čerstvý navátý sníh je v lavinové předpovědi hlášen jako lavinový problém navátý sníh. Pro něj je charakteristické, že místa pokryté navátým sněhem jsou v terénu dobře rozpoznatelná. Proto je důležité mít oči na stopkách a záměrně se jim vyhýbat. V závislosti na teplotě se závěj usadí během 2-3 dnů při vyšších teplotách a mnohem později při trvale nízkých teplotách.

 

 

 

3. Přináší krusta stabilizovanou sněhovou pokrývku nebo představuje riziko laviny?

Krusta vzniká buď působením větru anebo tání. Krusta se při přejetí lyžařem prolomí. K výrazné stabilizaci svahu tedy díky ní nedochází. Pokud je krusta dostatečně silná, aby se neprolomila, je obtížnější dosáhnout působením lyžaře hlouběji do sněhu a ovlivnit potenciální slabé (kritické) vrstvy ve sněhové pokrývce. Na druhou stranu může krusta podporovat šíření trhlin ve sněhové vrstvě, protože může dobře přenášet napětí.

Na jaře je kompaktní, silnější sněhová krusta dobrým znamením a stabilizuje celý svah.

4. Proč je doporučováno vypnout vyhledávače osob, které přímo s přístrojem v ruce neprovádějí lokalizaci zasypaných? Je důvodem vyhnout se tím nechtěnému rušení signály nezasypaných osob?

Ano, obecně doporučujeme, aby přístroj do vyhledávacího módu SEARCH přepnuli pouze hledající zachránci. Všichni ostatní by měli svoje pípáky vypnout, aby nedošlo ke zmatečnému vysílání z přístroje, nechtěně přepnutého ve vysílacím režimu SEND. Když je vyhledávač v režimu SEARCH a jeho majitel se nepohybuje, může se automaticky (podle typu, značky, nastavení v menu) přepnout do módu SEND. Proto vypínejte!

Vzhledem k tomu, že nebezpečí sekundárních lavin je většinou velmi nízké, je lepší přístroje vypnout a vyloučit tím možné zdroje chyb při hledání.

 

 

Doporučujeme k přečtení články ABC lavinové záchrany a samozřejmě také o tom, Jak pracovat s lavinovým vyhledávačem a přesnou metodiku Hledání jednoho zasypaného a složitější situaci při hledání více zasypaných

5. Švýcaři zavedli jemnější členění na stupnici lavinového nebezpečí. Následují Rakušané jejich příklad?

V živém přenosu „Lavinenupdate 2022/23“ se 80 % respondentů vyslovilo pro zavedení mezistupňů u hodnocení lavinového nebezpečí. To je jasné prohlášení, které slyšely i služby lavinových předpovědí v Rakousku.

Snažíme se však najít řešení, které by bylo jednotné pro celou Evropu a bylo koordinováno prostřednictvím EAWS (European Avalanche Warning Services). Komunikace pomocí znamének +, = a – by byla v Rakousku velmi problematická, protože by nevyhnutelně docházelo ke srovnávání se systémem školního známkování a z toho by mohly plynout fatální chyby. Toto téma je aktuálně na stole. Takhle vypadá současné lavinové zpravpodajství v Tyrolsku.

6. Jakým způsobem se po několika dnech snižuje potenciál nebezpečí navátého sněhu?

V závislosti na venkovní teplotě se díky tzv. spékacím procesům starší pokrývka sněhu během několika hodin (v případě vyšších teplot), případně dní stabilizuje. Snižuje se také náchylnost k poruchám stability a křehkosti sněhové vrstvy. „Problém navátého sněhu“ zmizí nebo se promění v „problém starého sněhu“, pokud je pod polštářem navátého sněhu jedna nebo více kritických vrstev, které mohou přetrvávat dlouhou dobu.

7. Existuje podobně jako u přileb lhůta, po které je nutno vyměnit batoh s airbagy nebo lavinový vyhledávač?

Pro lavinové airbagy nebo lavinové vyhledavače neexistuje doporučená doba užívání. Je důležité, abyste vybavení nechávali pravidelně kontrolovat a dle pokynů výrobce předali přístroje ke kontrole odbornému prodejci s certifikátem servisního centra dané značky.

Pozn. v brněnské OEAV.cz outdoorové půjčovně jsou k dispozici plně funkční, zkontrolované vyhledávače, v setu se sondou a lopatou.

8. Mají osamělé stromy nebo skály na svahu vliv na lavinové nebezpečí?

Osamocené skály nebo stromy nemají téměř žádný stabilizační účinek na svah (pokud není sněhový povrch velmi tvrdý). Řídký les a samostatně stojící stromy však mohou zapříčinit klamný pocit bezpečí.

9. Je všechen čerstvý sníh nebezpečný?

Záleží na množství čerstvého sněhu. Za nepříznivých podmínek (chladno, vítr) a nepříznivém povrchu na který sníh dopadá, může být problémem již 10 - ⁠20 cm čerstvého sněhu. Za příznivých podmínek (teplo, bezvětří) na dobře strukturovaném a ​​členitém povrchu (např. větrem erodované svahy nebo rozježděný svah s boulemi) nemusí být problémem ani 50 cm nového sněhu. Přehled naučných videí...

10. Je možné vyřešit problém starého sněhu, který začíná na začátku zimy?

Problém „starého sněhu“ může i ve vyšších nadmořských výškách zmírnit déšť. Sněhová pokrývka je stabilizována prosakující vodou a následným táním. Na stabilitu sněhové pokrývky má vliv i delší období teplého počasí – prostřednictvím „spékání“ získávají hranaté a křehké sněhové struktury větší pevnost a sníh se stabilizuje.

11. Je z hlediska nebezpečí lavin rozdíl, zda je podklad zmrzlý nebo ne?

U klasické deskové laviny, která je pro vyznavače zimních sportů obvykle nejnebezpečnější, nezáleží, zda je půda zmrzlá. Teplá zatravněná půda však podporuje tvorbu sesuvných sněhových lavin. Pro milovníky zimních sportů ale nemají velký význam.

12. Jsou zvuky při sesedání sněhu nutně nebezpečné?

Zvuky, doprovázející sesedání sněhu, bývají typickým varovným signálem. Ukazují na slabé místo sněhovou pokrývku, a proto byste je měli brát vážně. Zvuky sesedání sněhu na dně plochého údolní v blízkosti vodních toků mohou indikovat lokální slabé vrstvy (povrchová jinovatka), které nejsou relevantní pro okolní svahy.

13. Jaká by měla být vzdálenost mezi členy skupiny?

Standardní vzdálenost ve stoupání je 10 m od otočky, protože ta přináší zvýšené zatížení sněhu. Při sjezdu dodržujeme standardně 30 m a strmé pasáže od 35 stupňů je vhodné sjíždět po jednom na pokyn vůdce skupiny.

14. Jak se vyvíjel počet lavin/úplných zasypání? Pomáhá při záchraně moderní vybavení?

Počet lavinových úmrtí zůstal v posledních letech relativně konstantní, a dokonce mírně klesl, a to i přesto, že přibývá skialpinistů a freeriderů. Svou roli v tomto pozitivním vývoji hraje lepší vzdělávání, lepší vybavení, a především podrobné informace v lavinových předpovědích a také četné aplikace, které informují o terénu, počasí a lavinové situaci.

15. Do jaké hloubky se ve sněhové pokrývce projevuje tlak jednoho lyžaře

Hodně záleží na sněhových podmínkách. Ve velmi kyprém, nesesednutém prašanu mohou lyžaři ovlivnit kritickou vrstvu maximálně do 1 metru, při kompaktní sněhové pokrývce nebo silné krustě to může být i výrazně méně (30 cm).

 

Tento článek vznikl díky spolupráci s kanceláří OEAV.CZ, která je přímým zástupcem Alpenvereinu – sekce Edelweiss v ČR. Jde o překlad z němčiny. Zde si můžete přečíst originál článku