V tomto období napadlo nejvíce sněhu v Malé Fatře a v Západních Tatrách, v průměru 10 až 20 cm. Kvůli silnému větru byl sníh rozložen velmi nerovnoměrně. V horských oblastech se střídaly tvrdé a křehké sněhové desky a polštáře o tloušťce až 1 metr s ledovými plotnami a tvrdým sněhem. Na hřebenech a žebrech leží sotva 15 cm sněhu a všude je vidět tráva a kamení. V nižších polohách se vyskytuje vysoká kosodřevina a strmé žlaby nejsou dostatečně vysněžené. Nejvíc navátého sněhu se nachází na jihovýchodních a východních svazích. Lokálně leží navátý sníh i na svazích ostatních orientací, kde typ a tvar terénu vytvářejí závětří. Tedy hlavně pod žebry, skalními stěnami, v úzkých žlabech a muldách.

Sila a nárazy vetra na AMS Holý vrch Skrýt poznámky

Síla a nárazy větru na AMS Holý vrch, teplota vzduchu v AMS Holý vrch

Změna plánu a neznámá oblast

Tři kamarádi vyrazili ráno za krásného slunečného a relativně teplého počasí, 0 °C v 1800 m n. m., na lyžařskou túru. Všichni mají základní lavinové vybavení, tj. lavinový vyhledávač, sondu a lopatu. Žádný z nich nemá lavinový batoh. Jejich původním cílem jsou Nízké Tatry. Během jízdy autem však usoudí, že Západní Tatry vypadají mnohem lépe a bělejší, co se týče sněhové pokrývky. Proto se vydají na Podbanské a rozhodnou se pokračovat po modré turistické značce do údolí Kamenistej doliny. Vůbec neznají terén a pokračují nahoru údolím podle pocitu. Z hlediska topografie je Kamenistá dolina poměrně pozvolná, ale její přilehlé svahy jsou velmi strmé a exponované. Téměř každý lavinový žlab, kterých je v údolí mnoho, zasahuje do značené údolní turistické cesty.

Lokalizacia svahu v Kamenistej doline Skrýt poznámky
Schéma laviny Skrýt poznámky
Sklony svahov v Kamenistej doline Skrýt poznámky

Bez testu sněhové stability

Asi v polovině údolí se rozhodnou vyšlapat žlab, který se zdá být nejlépe vysněžený. Na jeho začátku se jim terén zdá příliš strmý a je zde několik zledovatělých skalních prahů, takže si jako výstupovou trasu zvolí přilehlý žlab. Ten je o něco méně prudký. Vystoupají jím na menší terasu a pokračují na hřeben po tvrdém vyfoukaném žebru, přičemž svah, který chtějí sjet, je stále na dohled. Společně pak vystoupají na hřeben spojující Holý vrch a Velkú Kamenistú. Zde se připraví na sjezd a v malých rozestupech postupně sjíždějí. Nad inkriminovaným místem se na chvíli zastaví. Svah pod nimi je očividně nejzasněženější. Větrem navátý sníh je poměrně tvrdý a nosný a nic nenasvědčuje tomu, že by se zde mohla uvolnit lavina. Neprovádějí žádný test stability sněhové pokrývky.

Sjezd bez dostatečných odlehčovacích rozestupů

Na svah vjel jako první, bohužel, zesnulý. Po několika metrech se zastavil a upravil si výstroj. V tu chvíli kolem něj projel druhý lyžař, který po nehodě skončil se zraněnou nohou. Když byl několik metrů pod prvním lyžařem, náhle se uvolnila lavina. Ta se utrhla kousek nad prvním lyžařem a oba lyžaře strhla lavina do žlabu. Poslední z trojice stál v tu chvíli nad svahem a sledoval situaci z bezpečné pozice.

Průběh záchrany

Jakmile lavina strhla oba jeho kamarády, bez váhání sjel na lyžích k nánosu sněhu. Zde vytáhl svůj lavinový přístroj a začal hledat své kamarády, které na povrchu neviděl a kteří byli oba zasypáni v kritické hloubce pod sněhem. Při záchraně se snažil postupovat co nejrychleji, a tak nevědomky minul místo, kde byl zasypaný nebohý muž. Lavinový vyhledávač ho pak nasměroval k druhému zasypanému muži o něco níže, kde pozitivní zásah sondou potvrdil přesné místo zasypání. Během několika minut se mu podařilo vyhrabat kamaráda do půli pasu, a ten se spontánně probral z bezvědomí způsobeného nedostatkem kyslíku. Vytáhl z batohu vlastní lopatu, aby se zcela vysvobodil ze sněhu a rozběhl se hledat druhého zasypaného.

Kritická hloubka zasypání

Během několika okamžiků ho lavinový vyhledávač opět nasměroval na správné místo. Zde měl problém nalézt sondou přesné místo pod sněhem, kde ležel zasypaný. Vzhledem k tomu, že hloubka zasypaného byla přibližně 1,7 m, bylo velmi obtížné vyhodnotit pozitivní sondu v tak silné vrstvě tvrdého sněhu z deskové laviny. Proto se rozhodl začít kopat podle vyhledávačem lokalizovaného signálu. Během několika minut se mu podařilo odhrabat ruku zasypaného. V tu chvíli k němu přichází kamarád se zraněnou nohou a společně vyhrabou posledního z trojice. Ten bohužel nejeví známky života, a tak ho okamžitě začnou oživovat. Současně zavolají na pomoc Horskou záchrannou službu. Protože je v oblasti slabé nebo žádné pokrytí mobilním signálem, podaří se jim spojení prostřednictvím linky 112. Hned po ohlášení vzlétá z Popradu vrtulník Záchranné zdravotnické služby a cestou na heliport ve Starém Smokovci bere na palubu jednoho horského záchranáře. Na místo nehody je postupně vysazen lékař a záchranář. Bohužel i přes veškerou snahu se oběti nedaří obnovit životní funkce. Podle slov pozůstalých se jim podařilo zesnulého vyhrabat z poměrně velké hloubky až asi po 45 minutách od jeho pohřbení masou sněhu.

Vyhodnocení nehody:

  • Všichni tři lyžaři měli základní lavinovou výbavu a uměli ji používat.
  • Nezraněný skialpinista jednal velmi rychle a intuitivně, což mu umožnilo rychle lokalizovat a vyhrabat zasypaného kamaráda.
  • Když vyhrabal prvního dýchajícího člověka, neztrácel čas, aby ho vyhrabal úplně, ale snažil se najít druhého zasypaného.
  • Skialpinisti neakceptovali vydanou lavinovou předpověď a vydali se do neznámého terénu při 3. lavinovém stupni.
  • Svah sjížděli společně, bez dostatečných rozestupů.
  • Vybrali si svah, který končil terénní pastí, a proto dosahoval nános lavinového sněhu mocnosti přes 3 metry.
  • Neprováděli žádný test stability sněhové vrstvy přímo v terénu (kompresní test CT, rozšířený kompresní test ECT), které by mohly odhalit nebezpečnou vrstvu nebo rozhraní vrstev.

Úvaha?

V případě, že by zachránce jako prvního zasypaného našel zesnulého, hluboko zasypaného kamaráda, je pravděpodobné, že by jeho vyhrabání z hloubky 1,7 m trvalo podstatně déle než 15 minut. V tom případě by z laviny možná nevyhrabal ani jednoho živého přítele, protože než by se dostal k záchraně druhého zasypaného, mohlo by být pozdě.

Parametry laviny:

Šířka hlavního odtrhu: 60 m

Šířka sekundárního odtrhu: 9 m

Sklon svahu v odtrhové zóně: 33°-37°

Výška odtrhu: 20 - 60 cm

Délka laviny: 720 m

Průměrná výška nánosu lavinového sněhu: 1,5 m

Maximální výška nánosu lavinového sněhu: 3 m

Délka nánosu lavinového sněhu: 220 m

Největším lavinovým problémem dne byl navátý sníh na tvrdém podkladu. K tomu se přidala skutečnost, že pod touto tvrdou, ale křehkou deskou sněhu se nacházela kritická, nebezpečná vrstva měkkého, hranatozrnitého sněhu, který ležel pod tenkou firnovou krustou. Z testů stability v odtrhové zóně vyplynulo, že svah byl bezpečný, pokud se tato nebezpečná vrstva nacházela hlouběji než 50 cm. Tam, kde byla nebezpečná vrstva pokryta jen asi 25 cm, se test okamžitě jevil jako podezřelý a nebezpečný. Vzhledem k tomu, že žlab končil terénní pastí, byl tento typ svahu velmi nebezpečný. Lavina se tedy uvolnila důsledkem velkého dodatečného zatížení - dvěma lyžařům sjíždějícím bez rozestupů.

Středisko lavinové prevence a Horská služba vyjadřují pozůstalým upřímnou soustrast.

Snehovy profil a test stability s nadloznou vrstvou 25 cm Skrýt poznámky
Snehovy profil a test stability s nadloznou vrstvou 50-cm Skrýt poznámky
Odtrhová zona Skrýt poznámky
V místě odtrhu Skrýt poznámky
Lavinová dráha Skrýt poznámky
Nános lavinového sněhu Skrýt poznámky
Odtrh laviny Skrýt poznámky
Vykopana jama po nebohom skialpinistovi Skrýt poznámky
Vykopana jama po zranenom skialpinistovi Skrýt poznámky
Výška jamy neboheho Skrýt poznámky

Tento článek byl zveřejněn s laskavým svolením SLP HZS. Stejný článek ve slovenštině si přečtěte na webu slovenského Strediska lavínovej prevencie HZS