I přesto, že v naší malé zemi nejsme známí lavinami, může vás lavina překvapit i na místech, kde by ji nikdo nečekal. V takových Beskydech, kde ani není zvykem vydávat hlášení s lavinovými stupni, v roce 2006 lavina překvapila dva lyžaře. „Na policii volal mladý muž, který nahlásil, že na jeho kamaráda spadl sněhový příval.
O lavině bych se v podmínkách Beskyd zdráhal hovořit," řekl tehdy novinářům šéf Územního střediska Záchranné služby Moravskoslezského kraje, Roman Gřegoř. A tak jako tehdy sníh na Smrku překvapil oba lyžaře, možná překvapí i vás, že česká věda má v poznání o lavinách a přežití v nich své stopy.
Je možné pod lavinou dýchat?
Česká věda si klade otázku: „Jak dýcháme v lavině?“ Konkrétně si tuto otázku položil PhDr. Michal MAŠEK v roce 2009 při své disertační práci na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Ke spolupráci oslovil Ing. Ladislava SIEGERA z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a společně vytvořili design prvního experimentu. Jednalo se o výzkum dýchání oběti při zasypání lavinovým sněhem. Tento experiment následně uskutečnili v roce 2011.
Poznatky získané experimenty vedly k rozhodnutí zkoumat chování dýchacích plynů v lavině dále. Na tématu začali spolupracovat s odborníkem na ventilaci a respiraci prof. Karlem ROUBÍKEM z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Profesor Roubík přivedl k tématu vědecký tým nekonvenční umělé ventilace a spolupráce otevřela nové možnosti v monitorování fyziologických funkcí lidí, zasypaných pod lavinou a ve využití další techniky.
Vzduchová kapsa - dutina před ústy
Spolupráce vedla k dalšímu experimentu, jehož pečlivé vyhodnocení dospělo k závěrům, které jsou publikovány ve vědeckém časopise Plos One. Studie se zaměřila na vliv přítomnosti vzduchové kapsy před ústy zasypaného. Ukázalo se, že malá vzduchová kapsa může vést ke snížení dechového odporu a tím snížit dechovou práci zasypaného. Díky sníženým pracovním nárokům má zasypaný se vzduchovou kapsou větší šanci na přežití. Zároveň se však ukázalo, že i bez vzduchové kapsy je přežití možné a na samotné udušení má mnohem větší vliv průchodnost dýchacích cest. Rovněž se podařilo vyvrátit hypotézu o uzavření se vzduchové kapsy zmrznutím jejích stěn.
Důležitější než vytvořit si u úst kapsu, je nemít dýchací cesty plné sněhu. I naprosto malý objem u úst dokáže ulehčit prodechnutí lavinového sněhu a tím prodloužit čas přežití.
Jak se měří dech v lavině?
Samozřejmou otázkou každého vědce musí být, jak měřit lépe, přesněji, rychleji a prokazatelněji. Přestavte si, že na louku u chaty v Krkonoších vyvezete lékařskou techniku, u které její konstruktér počítal s použitím v nemocnici, pod střechou, při 24 °C. Dech je plný vodní páry a vedení vhodné na jednotku JIP či ARO se vám zevnitř plní námrazou.
Dá se měřit i v laboratoři?
Takové výjezdní měření do zimní krajiny zní jistě romanticky, ale na organizaci, materiální i personální zajištění je velice náročné. Tým profesora Roubíka se proto věnoval také možnosti simulovat lavinový sníh v laboratoři. Jejich snažení ukázalo, že v oblasti ventilace lze pro simulování silně mokrého sněhu využít zvlhčený perlit. Závěry tohoto zkoumání letos (2022) publikovali ve vědeckém časopise Scientific Reports.
V nedávné době se také pro zkoumání sněhu otevřely nové možnosti v italském Bolzanu, kde se podařilo vyvinout vědecké centrum s možností výroby potřebného sněhu v laboratoři. Tento sníh je možné poté podrobit dalšímu zkoumání.
Kam směřují české stopy v lavinovém sněhu?
V současné době se prof. Roubík - spolu se svými kolegy - věnuje zjišťování difuze plynů v lavinovém sněhu. Jedná se především o základní výzkum, jehož poznatky by měly vést k lepšímu pochopení dějů, které se odehrávají po zasypání dýchající oběti lavinou. Na popsání těchto jevů a dějů bude zajisté stavět další aplikovaný výzkum, který by mohl vést k vývoji nových záchranných pomůcek, postupů při záchraně a metodik pro sebezáchranu.
Jaké jsou poznatky?
Podle statistik přežije čtvrt hodiny pod sněhem devět z deseti obětí laviny. Za dalších patnáct minut je to už jen každá třetí.
V lavině zavři pusu. A kdybys byl hroch, poradím ti zavřít i nos, to hroši umí! Pouze neucpané dýchací cesty ti dávají šanci dýchat. Dutina před ústy tak důležitá není. Zasypaný totiž nemá šanci vytvořit tak velkou dutinu, aby byla v poměru k jeho dechovému objemu významná.
Přežít lavinu stále dává největší šanci prevence a pravidelný trénink záchrany a doplňovaní znalostí o prevenci. Nejlepší je se do laviny NEDOSTAT!
Několik redakčních poznámek na závěr...
Nejčastější příčinou smrti pod lavinou bývá udušení. Lavinová prevence je klíčem k tomu, jak se do laviny nedostat. Víte, co dělat když vás strhne lavina? Jaké jsou stupně lavinového nebezpečí a jak je interpretovat. Každou skialpovou túru je dobré naplánovat a znát strategie postupu v lavinovém terénu. Když už se lavina uvolní, je potřeba zvládnout záchrannou akci. Nejen práci s lavinovým vyhledávačem, sondou a lopatou, ale také řízení záchrany a první pomoc, včetně přivolání profesionálních záchranářů.
