Vystoupit z komfortní zóny

Tento článek píšu po návratu ze skialpového výletu s dětmi v terénu a v podmínkách, které nás na každé túře přinutily překonávat překážky a tím se učit novým dovednostem. Po návratu se babička s dědou podivovaly, že děti občas cítily strach. Ovšem strach je zcela přirozenou emocí, která podporuje důležitou vlastnost – maximální koncentraci při získávání nových dovedností. Návdavkem uvolňuje euforii po zvládnutí nového, dosud nepoznaného úkolu.

Žádný učený z nebe nespadl…

Učit děti chodit v mačkách je podobné jako když učíte jezdit děti na kole. Nad tím se babička nepozastaví a počítá se s tím, že se dítě bude nejprve bát, možná ukápne slzička nebo bude odřené koleno. Nakonec to dítko zvládne a prvotní strach se zvládnutým procesem promění v radost. Na skialpech je to podobné, jiné je jen prostředí.

Riziko neznamená hazard

Riziko ke skialpovým túrám prostě patří a nikdy se nedá eliminovat na nulu. Prostě je v horách s námi, podobně, jako když jedete někam autem. Tzv. rizikomanagement je součástí túry, jejího plánování i rozhodování na konkrétních místech. Pohybovat se v horách je vlastně taková strategická hra, jejímž cílem je opakované hledání cesty s co nejmenším rizikem, které není nikdy nulové (podobně jako v autě).

Vysvětli a ukaž

Vysvětlit potřebný úkon je potřeba udělat srozumitelně, bez použití odborných výrazů. Vysvětlení vždy provázet praktickou ukázkou – třeba mírou hranění při sesouvání prudkého svahu. Pedagogický talent vůdce je významným pomocníkem.

Adekvátní vybavení

Výbava musí být hlavně kompletní - to je základní předpoklad bezpečnosti. Tak třeba jít bez maček do strmého svahu není dobrý nápad. Velkou výhodou je, když je vybavení lehké. Právě lehkost je u dětí klíčová, protože v poměru k jejich tělesné váze má mnohem větší vliv než u dospělých.

Co nesmí chybět

1. Předpoklad to zvládnout

Těžko můžete chtít po netrénovaném jedinci, aby zvládl 1000 m převýšení do kopce. Stejně tak očekávat od lyžaře, který sotva sjede modrou sjezdovku, že zvládne 30stupňový svah s těžkým sněhem.

2. Bezpečnost

Zdolávat překážky je nutné, ale bezpečnost je ještě důležitější. Vůdce musí mít vždy „plán B“ pro případ, že míra rizika bude neúnosná

3. Respekt a pokora

Pohyb v horách je vždy bezpečnější, když aktérům nechybí respekt a pokora, cítit se jako „mistr světa amoleta“ se může vymstít

4. Přiměřenost

Správná volba limitů, až už kondičních nebo dovednostních, je klíčem k bezpečnosti, ale také k radosti z túry. Vyčerpané dítě asi nebude šťastné.

5. Postupně, krok za krokem

Postupné překonávání překážek je ideální metodou získávání dovedností, hlavně u dětí. Jednoduchým příkladem je sjíždění stále prudších svahů, začínáme na 20 stupňovém a časem může vytrénované dítě zvládnout i 40 stupňový hang. Jednoduše jde o odbourávání strachu krok za krokem

6. Klidný a kompetentní učitel

Naprosto zásadní faktor. Umění vysvětlit co a jak dělat a přitom vyzařovat na své svěřence (ať už děti nebo starší začátečníky) klid a pocit jistoty je vlastnost k nezaplacení. Rozklepaný a nervózní lídr může být příčinou toho, že se vystrašený nováček „zasekne“. Naopak klidný lídr dokáže často z lidí dostat víc, než si původně oni sami mysleli.

Nové dovednosti na skialpech

Lyžařské dovednosti při sjezdu

Řadu dovedností lze procvičovat při freeridu mimo upravených sjezdovek. S čím vším se můžete potýkat…

  • Zmrzlý, tvrdý sníh – vyžaduje jistotu na hranách a schopnost regulovat rychlost.
  • Rozbředlý, bořivý sníh – jeho nebezpečí spočívá v tom, že se lyže zařízne pod sníh, což ne tak silné děti obtížně korigují.
  • Svah pokrytý krustou – krusta (slovensky kôra) je nejblbější sníh, co existuje. Pro většinu skialpinistů sjízdný jen prostým „šněrováním“ svahu ze strany na stranu.
  • Otočka lyží na místě s pevnou patou (při sjezdu) – právě pro svah s krustou nejbezpečnější změna směru jízdy.
  • Velmi prudký svah – čím lepší lyžař, tím lépe.  Kromě bezchybného hranění je výborné nacvičovat přeskakovaný oblouk.
  • Traverz strmého svahu – opět vyžaduje jistotu na hranách i jízdu po obou zatížených lyžích.
  • Jízda bez pádu, na jistotu – na prudších svazích nutnost, dá se natrénovat na prudkých sjezdovkách, hlavně po ránu na tvrdém sněhu.
  • Střídání konzistence sněhu – s klesající výškou nebo změnou expozice se při sjezdu potkáte s různým sněhem. Nahoře na severu může být prašan, o něco níže vlhký, těžší sníh a hlavně na jihu firn. Každý sníh vyžaduje jinou techniku i rychlost jízdy. Poznat přechod mezi sněhy a přizpůsobit se tomu, vyžaduje hodně zkušeností.

Na lyžích s pásy

  • Stoupání na pásech – nutné je naučit se pokládat pásy na sníh co největší plochou, což může být obtížné v traverzech. Čím prudší svah, tím důležitější je zatížení odrazové lyže – přenést váhu na patu.
  • Výstupová otočka – kapitola sama pro sebe (viz videa v článku). Správné zvládnutí otočky jednak šetří síly a na prudkém svahu je i předpokladem bezpečnosti (bez pádu).
  • Sjezd na pásech – tady už je nutné nalepit pásy a zkoušet, pracovat s předozadním pohybem těžiště a dát pozor na zbytečné hranění, které zmenšuje kontakt pásů se sněhem.
  • Výstup s haršajsnami – „mačky na lyže“ jsou hlavně na jaře, v období firnu, důležitou součástí výzbroje. Hlavně ráno při traverzování se bez nich neobejdete. Když nemáte vlastní, vyzkoušejte nanečisto a budete mít jistotu, že jsou kompatibilní s vázáním a mají správnou šířku (širší než lyže).

Lezecké dovednosti

  • Mačky – umět chodit v mačkách se zdá na první dojem banální, ale má to svá úskalí. Lepší než nic je rychlokurz před večeří u chaty. Nastudujte si metodiku tady.
  • Cepín – zásadní pomocník pro pohyb bez lyží. Opora stability při výstupu nebo sestupu v mačkách. Práce s cepínem není náročná, ale je dobré vědět, jak na to.
  • Lyže připnuté na batohu představují citelnou zátěž navíc. Vyzkoušejte si nanečisto upevnění lyží na plný batoh.

Lavinové nebezpečí

Kondice

  • Vyšší nadmořská výška – ztěžuje výstup, který je namáhavější, než v nížině. Na skialpech je dobrá kondice vždy výhodou.
  • S batohem na zádech to jde pomaleji. Platí to i při výstupu na horskou chatu s polopenzí. I v dnešní „době odlehčování“ plný batoh něco váží, zejména v ledovcové oblasti (sedák, karabiny, lano atd.).
  • Neobvyklá teplota – ve větších výškách bývá nižší a často spojená s větrem. V průběhu dne, hlavně na jaře může kolísat od ranního mrazu po odpolední „vedro“. Tomu je potřeba přizpůsobit oblečení a jeho vrstvení, více vrstev = větší variabilita.